311

Stébelník, a, т., acmaeodera, brouk. S.
modrokrový, a. degener. Klim. 415.

Stehlík, u, m. Preskakuje šiesty s. (o man-
želské nevěře). Slov. Zát. Př. 97^a. — S., trať
u Jenišovic. Př. star. V. 121.

Stéblo. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 153.

Stefan Krist. Sr. Jub XXIX.

Steffal Václ. dr. Sr. Jub. XXIX.

Stehenáč, e, т., oedemera, brouk S.
jarousový, oe. podagria, olivový, flavipes,
světlý, lucida, temnolemý, subulata, tmavý,
tristis, zelenavý, virescens, žlutavý, fla-
vescen-s. Klim. 522.

Stehlík. Vz Šír III. 109.

Stehlíkový. S. zástěra (barvy stehlíkové).
Hoř. 212.

Stehnáč, e, m., nadávka. Ty stehnáči!
Seb. 230

Stěhniti. Dobří sa stěhníja (stisni) na
stolci. Val. Čes. 1 X. 135.

Stelmozubec, bce, m., acimerus, brouk.
Klim. 639.

Stěchovisko, а, n., jm. místa u N. Hro-
zenkova Vck.

Steinhauser Kar Sr. Jub. XXIX.

Steinich Kar. Sr. Jub. XXIX.

Steinmann Vil. Sr. Jub. XXIX.

Stejně = přece. Já ti to s. nepovím.
U Potštýna. Dr. Jan Kvičala.

Stejnění samohlásek u Císařova na Mor.,
vz Čes. 1. VI. 586., v jihozáp. Čech. Vz Dšk.
Vok. 62.

Stejník, а, m., omias, brouk. S. tlusto-
rohý, o. forticornis, zlobný, concinnus. Klim.
539.

Stejno = stejně. Císař. Mtc. 1900. 344.

Stejnobarvec, vce, m., Wolfsmilchspanner,
motýl. Vz Stein 144., Exl. 190.

Stejnodílně. S. je rozdělil. Sr. Br. Hod. 10

Stejnodrápec, рcе, m., homaloplia, brouk.
S. černokrovy, h. atrata. Klim. 401.

Stejnokrojný. Ott. XIII. 944.

Stejnoladný nástroj. Pal. Pam. 422.

Stejnonohý. S-zt korýši. Ott. XVI. 32a.

Stejnonožec, žce, m. Ott. XIV. 904.

Stejnopádka, y, f. = rhythmus. 1705.
Vlč. Lit. II. 1. 74.

Stejnoradný ministr. Раl. Pam 640.

Stejnost neplodí vojnu (svár). Wtr. Živ.
vys. šk. 163.

Stejnovýtrusný. S. rostliny, isosporeae.
Vz Ott. XII. 814.

Stejnozvuk, u, т., Prima, hud. Mus. 1850.
II. 42. Př.

Stejný. To je pořád v stejných (práce
neubývá). Nár. sbor. III. 90.

Steky, trať u Paceřic. Př. star. V. 122.

Steliště. Na Plasku: kopiště. Plz. 119.

Stěna, y, f. Stenám kázať. Steny majú
oči. Na stenu sa driapať atd. Slov. Zát. Pr.
363^b. Stena sa mu svalila (žena mu slehla).
Pbľd. 1897. 316.

Stének, nku, т., vz Sten.

Stenký, vz Stinký.

Stěny, pohoří u Broumova. Vz Žaltmanský.

Stepokur. Vz Šír III. 148.

Stěrbiť na někoho zuby = ceniti. Těšín.
Nár. list. 1898. ě. 58.

Stercinger J. dr. Sr. Jub. XXIX.

Steřelý. S. plátno. Mtc. 1900. 346. Sr.
Steřeti.

Sterilikon, náčiní, druh sterilisatorů. Vz
Ott. XVII. 461.

Sterilisace, e, f. S. vody. Žv. II. 223.,
IX. 218.

Sterilisator, u, m. = uzavřená nádoba
vytápěná parou, v níž se v mléce ničí mikro-
organismy. Vz Ott. XVII. 460b.

Sterilisovati mléko. Vz předeház. Steri-
lisator.

Šternberk. Hrabata Fr. a Kašpar S. Vz
Flš. Písm. 529.

Stěska, v, f. = stezka. Slov. Čes 1. X. 68.

Stesknouti s inft. Když se jim stesklo
dávati mu stravy (už se jim nechtělo). Ezop.
310.

Steven lodní. Vz Ott. XVI. 241.

Stez, e, f. Příkrá s. Pavl. Konp. I. 25.

Stezka, S-ky v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl.
139. — 141.

Stěž, e, f., trať. Pck. Hol. 140.

Stih, u, m. = dostih, zápas. V stihy s někým
jíti. Žeran. 91.

Stihá, v, f. Kto nemá chuti, nemá ani
stihy. Záť. Př. 164b.

Stíhati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
252.

Stihavec, vce, m. Nár. list. 1898. č. 206.

Stín, u, m., ale skloňovalo se zajisté také
dle, kost". Vz Gb. H. ml. III. 1. 369. Mor.:
tín, stín, čiň a sčiň; Opav. tiň, čiň a čiň;
slov. tín, scín, stýn, cjéň a tjén, stín, cjeň,
sciň a ciň. Šb. D. 82.

Stínání berana atd. Vz Beran, Kohout.

Stinký, stenký = když jsou dva boby
stejně od důlku při hře o boby. Buděj. Kub.
L. f. 1900. 363.

Stínomil, а, т., sciaphilus, brouk. S. drsný,
s asperatus, Hampeův, Hampei, měďový, rubi,
rýhočelý, afflatus, zelený, scitulus. Vz Klim.
537.

Stipacius Mik., spis. f 1602. Flš. Písm.
I. 383.

Stipendia pro chudé žáky ve středověku.
Vz Wtr. Part. 395.

Stíračka souchotin. Mus. ol. IX. 125., Nár.
sbor. 1901. 141.

Stírka, y, f., stírko, a, n. = žlab. Netolice.
Kub. 157.

Stískal, a, m. Skôr najdeš u S-la, ako
u Výskala. Mus. slov. I. 55.

Stitulovati Velvarský sám se stituloval
z Většina (dal si titul). Dač. II. 214.

Stižitelnosť. Kom. Theatr. 12. Jest náš
rozum a s. božská. Ib. 60.

Stlačka, y, f. Má ji (ženu) iba za stlačku
v domě (za nic). Slov. Žát. Př. 96b. Sr. Stlačky
(VIL 782. ).

Stláti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.. 2. 357.

Stloukač, e, m. = dřevený přístroj tvaru
nože, jímž se outek při tkání popruhu к sobě
přitlouká. Vz KP. VII. 184.

Stlpček, čku, ш. = sloиреk. Phľd 1897.
301.

Stlúkať se s čím kde = skláněti se, pla-
hočiti se. Val. Čes. I. X. 39.

S to. Je s to, aby to udělal. Mtc. 1899. 34.