312

Sto. O skloň. fr. Gb. H. ml. III. 1. 153.
Sto shoduje se na Císařovsku buď s čí-
slovkou, buď s předmětem počítaným: dobrý
sto kroků nebo: dobrech sto kroků. Mtc.
1899. 366

Stoďábel, bla, m., největší nadávka. Slez.
Čes. 1 IX. 143.

Stodola. Části stodoly slov.: dvě brány,
holobumnica, kútnica, plevínec. Sbor. slov.
III. 29. Z pusté s-ly vyletí sova, z hłupého
člověka hłupé slova. Zát. Př. 17^b.

Stodolka = stodůlka. Laš. Mus. fil. 1897.
207. Z prázdné s-le už nic se nevymlátí.
Dač. II. 180.

Stodolnice, e, f. = řešeto z proutí. Neto-
lice. Kub. 157.

Stohlásek, ska, m., vz Sedmihlásek.

Stohovati obilí = do stohů skládati. Nár.
list. 1898. č. 136. 4.

Stojáček, čku, m. = druh nose užívaného
při pletení rohožek. Nár list. 1900. č. 86.

Stoják, u, m. S. do něhož se sviják na
čepík zavěšuje. Slov. Mus. 1848. II. 325.

Stojan, u, m., vz Pražec. — S., Stojany
= běháky tetřeva, Us. Kub. 157. — S., a,
m. = veřejný posluha. Us. Kub. 157. Sr.
Sluníčkář

Stojatý plat = pevný. Vz Stojecí, Stanc.

Stojček, čku, m. = koza na dříví. Lužice,
Kub. 157.

Stojedenáctka, у, f. = starý, šosatý kabát.
Bukovsko. Kub. L. f. 1900 363.

Stojitý = stálý. S. vojsko. Pal. Děj. IV.
1. 434.

Stok, u, m., čásť lisovnice. Ott. XVI. 103a.

Stoklas Ed., prof. a spis. + 16. /7. 1900.
maje 56 let.

Stoknúť komu prsten na prst = vstrčiti.
Sbor. slov. V. 72.

Stokrastka, y, f., rostl. U Sebeše. Mus.
slov. I. 86.

Stolec, lce, m. Střecha na stolec, u Chodů
na vosla. Slez. Čes. 1. IX. 100. Vz Vosel
(osel).

Stolečný, vrch u N. Hrozenkova na Mor.
Vck.

Stoletka, y, f., krčma v Praze. Kukla 130

Stoletný, Hus I. 117. Sr. Stoletý.

Stoliberník, u, m. = tavolník, rostl. Us.

Stolice, vz Pražec. — S. = vydrovka
(zpovědnice; pro svou formu) Us. Hoř. 213

Stoličkový. S. kolejnice. Ott. XIV. 546b,547.

Stolístek. Sr. Ott. XVII 929.

Stolník, u, m. = zásuvka stolní. U Polné.
Huš. 100.

Stomílový. S. krok. Nár. sbor. 1901. 70.

Stonati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
358. — S. na Val. = sténati; ve smyslu chu-
ravěti tam neznámo. Čes. 1. X. 303. Stůně
s hlavou. Císař. Mtc. 1900. 146.

Stonkati = sténati. Val Čes. 1. X. 303.

Stonky = vyčnívající pne vymýtěného lesa
Uh. Brodu. Mus. ol. IV. 32.

Stopař, e, m, polygraphus, brouk. S.
tmavonohý, p. grandicola, obecný. Klim. 627.

Stopčenka, y, f. = peřina z husích stopek.
Mus. ol. 1898. 116. Vz Stopčena.

Stopěrunsky = zatrapený. Slez. Lor. 78.

Stopěrunt, a, m. = safienf. Slez. Lor. 78..

Stopka husí, v bot. Vz Čes. 1. VIII. 54.

Storazí = stokrát. Slov. Čes. 1. VII. 48.

Storazno = storazí. Slez. Čes. 1. IX. 202.

Storch Fr. dr. Sr. Jub. XXX.

Stotka m. stovka, analogií dle, pětka, de-
sítka´. Mus. 1898. 358.

Stotník, a, m. = centurio (soudní úředník).
Sbor. slov. II. 5

Stoudný. Způsobem stoudným budou moci
sobě vzajemně předstírati vady pozorované.
Pal. Děj. III. 2. 195.

Stoupenka, y, f. = stoupenkуně. Učená
s. té školy. Hrub. Cic. Dob. 60

Stovečka, y, f. = stovka (zdrobn. ). Mtc.
1899. 227.

Stovka, y, f. = sezení obecního výboru.
Slez. Lor. 79.

Stračí nožka. Vz Krok 1897. 3.

Strádati nač. Těžce strádal jsem na očí.
Pal. Záp. I. 233.

Straďiště, ě, n., vrch v Rokycansku. Plz.
13.

Stradoba, y, f. Mal ho doniesť na s-bu
(o bázlivém). Zát Př. 30a.

Stradonice. V Arch. XVIII. 57. psáno r
Stradovnice (z r. 1498. ).

Strach ho naháňa. S. ho obišiel. S. horší
než beda. Strachy väčšé ako laky. Strach
má sto očí. S. mrcha. S. sa smrti rovná.
V strachu ako na britvách. Od strachu mal
umreť. S. väčší ako mátoha, ako treba atd.
Slov. Vz Zát. Př. 364a. Kdo se strachem
radí se, zdravé rady nenabude nikdy. Pal.
Děj. IV. 2. 333. Leč strachy jeho byly prachy
(zbytečné). S. je nemoc špatrého svědomí.
Sml. I. 59., IV. 97. Nebojí sa, keby len strachu
nemal. Mus. slov. II. 25. — čeho. Toho člo-
věka jest strach pro tu dlúhú nemoc (za toho,
o toho člověka). Maš. ruk. 169^b. (Mus. fil.
1898. 209. ). — Sr. Brus matič. 3. vyd.

Strachný = strašný. Domažl. Kub. 157.

Strachoprd, a, m. = bázlivec. Slov. Zát.
Př. 31a.

Strachopúd, a, m. = bázlivec. Slov. Zát
Př. 31a.

Strachuplný chvat. Artt. Uhl. 94.

Straka. Sr. Šír П. 85. Po strakách sa
obzerať. Jedna s. s kola, deset na kolo. S.
ta vyrapotala. Na koho straky, na toho i vrány.
Zat. Př. 364^a. Přiletí-li s. záhy na podzim ke
vsi, bude brzy sněžiti. Čes. I. IX. 254. Keď
s. na dome krakoce, gazdina sa povadia.
Sbor. slov. IV. 48.

Strakáč, e, m., motýl. Vz Stein. 72., Exl.
104.

Strakapoun, vz Moták.

Strakapúd, u Rožn.: tuhýk menší. Mus.
ol. III. 117.

Strakatnice, e, f. = smežná žena. Mor.
Mus. 1848. II. 326.

Strakatý Jan dr. Sr. Jub. XXX.

Strakomakatý = strakatý. Hoř. 91.

Strakoš, e, m., vz Belořiť (pták). — S.
= bažant pestřé barvený. Mus. ol. 1897. 84.

Strakule, e, f. = strakatý bob. Již. Mor.
Šeb. 106.

Stramovnice, e, f,, u tkadlcovského stavu
bočná dreva s pravá i s leva, která krosnu