313

dolů upevňujú, aby sa nerozhegal. Sbor. slov.
III. 31.

Stran = za. Ježíš jide stran moře gali-
lejské. Rozb. III. 734.

Strana. Pacholek narozený atd. bude
člověk nesa těžkú nemoc na jinú stranu
v hlavě; jako by řekl takto: bude mieti
velkú bolesť a zvláště v hlavě. Maš ruk.
23b. Slovný výklad by byl: ponese těžkou
nemoc na stranu jiných nemocí; na místě
jiných nemocí bude míti bolesť v hlavé a ta
bude těžká. Mus. Hl. 1899. 286. — S. Člověk
s strany těla jest smrdutá věc. Hus. Zrc.
59^v. — S. před soudem. S. ve sporu = právní
podmet v rozepři před soudem. Ott. Říz. I.
220., 154.

Straněnský Jan v II. pol. XVI. stol. Vz
Fíš. Písm. I. 338.

Stranil, a, m., pozemek. Hoř. 137.

Straniti proti komu. Člověk ten straní
proti Čechům. Pal. Záp. I. 79.

Stránka, y, f. = ostranované snopy. Mus.
ol. 1898. l16.

Stránkář, e, m. = metteur en pages.

Stranně, Poněvadž katolíci rokovali s.
(postranně, sami bez přívrženců pod obojí)
Pal. Děj. V. 2. 64.

Strannictví, n. Přísloví atd. Vz v Zát.
Př. VIII. D. odst. 2.

Stránský Pavel. Vz Flš. Písm. 452.

Strapáček, čka, m. = kdo střape; také:
dítě. Jtž. Mor. Šeb. 94.

Strapák, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
41a.

Strapatý. Hlava s-tá ako bor, a. hora,
a. rešeto, a. riedčica, a. strecha, a. šop. Slov.
Záp. Př. 65b.

Střapavý. S. housenky. Mus. ol. 1898.
205.

Střapec, Na Slov.: kytaj, kytajec, ky-
tajka. Sbor. slov. II 45.

Střapečkovitý. S. okraj zástěry. Horen.
156.

Střapiti se s kým = hněvati. Val. Tům. 12.

Strapka, y, f. = jméno ženy hastrmanovy.
Sbor. slov. III. 133.

Strapoč, e, m. = hrubian? Čes 1. X. 294.

Strašík. v III. 693b. polož tam před:
Strasín.

Straslavý, pusilanimus. XV. stol. Mus.
1899. 507.

Strasť krev nám pije. Slád. Rom. 102.

Strašecí, ího, ímu atd. (původně adj. );
později subst. dle, znamení´. Vz Gb. H. ml
III. 1. 562.

Strašidelnosť pověsti. Čes. 1. VIII. 301.

Strašidlo. O s-dlech vz Čes. 1. VII. 110.,
Chorv. 155.

Strašilo, strašivo = třasovisko, Hoch-
moor, n.

Strašiti. Straší se v tom, že... (bojí se).
Dač. II. 183.

Straško, a, m. = bázlivec Slov. Zát. Př.
31a.

Strašlivizna, y, f. Ld. 183. Neujalo se.

Strašlivosť = bázlivost. Ezop. 296.

Strašlivý = bázlivý. S. v slovech. Ezop.
87.

Strašok = východoslezský tanec. Vz Čes.
1. X. 159.

Strava. К neslavné a tenké stravě žádný
tak lehce nepospíchá (čeládce a dělníkům
musíš dávati dost stravy). Fisch. Hosp. 31.

Strávenina, y, f., chymus, Speisebrei =
rozmělněná potrava smíchaná se slizem, sli
nami a šťavou žaludeční. Vz Ott. XII. 455.

Strávnický. S. břímě = břímě někoho
stravovati. Wtr. Part. 291.

Stravník, a, m. Strávníci studentští ve
středověku. Wtr. Part. 387.

Straž, e, f. Když jest náprava u vozu
zmožená, dře se kolo o lišeň nebo klanici,
jde k straži. Záblatí Kub. 157.

Stráž, o sklon. sr. Gb. H. ml. III. 1. 128.
S. (stražo) dle -i km.: silného straži (akk.
sg. ). Hus I. 139.

Strážě, f. = custodia a custos (žena);
custos (muž), id. O skloň. sr. Gb. H. ml. III.
1. 226.

Strážný, ého, m. = kontrollor. 1706. Fiscb.
Hosp 382.

Strážování, n. Bdělé s. Slád. Ham. 10.

Strčiti komu co. Strčil mu ňákou, aby
nekulhal (sbil ho). Hoř. 121.

Strď. Podal mu kus ryby a plást strdi.
Bibl. kral. Luk. 24. 42. Sr. Stred. Žalm 19. 11.

Strdivka, y, f., rostlina. Vz Ott. XVII. 64.

Strdivkový okáč (motýl). Exl. 60.

Strdoplovoucí sladkosť. Modl. XCII.

Střebati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
352

Střebavec, vce, m., trať. Pck. Hol 70.

Střeběcko, а, n., pozemek. Pck. Hol. 230

Střebličky, pl., f. = drobný jehličky sně-
hové sfoukané se střech. Val. Čes. 1. X. 379.

Střebule. V tom batůžku byty jen hadry
a trochu s-le. 17. stol. Mtc. 1901. 72. Sr. násl.

Střebulka, v, f. = zelina petrželi podobná.
Mus. ol. 1898. 116.

Stred, u, m., střeď, i, f. Vz Gb. H. ml. III.
1. 374. Střed. Hus III. 51.

Středa. Úsloví sr. v Zát. Př. 364a.
S. = střída. — S. Pase li kdo několik houfů
husí, pase středu. Blatná. Kub. 157. — S.
= olpadek, drobek. Sčeňátka jedí střědy,
ježto padají s stolov. Rozb. III. 730.

Středeční společnosť = ve středu se schá-
zející. Раl. Рam. 466.

Středmý. S-mí bratří na Mor. chtěli pla-
titi jen zákonné úroky a jen pánům zákonně
oprávněným. 1422. Vz Pal. Děj. III. 1. 474.

Středočeština, y, f. Pal Pam. 691.

Středohlas, u, m. Za Hud. polož; Mus.
1850. II. 13. Př.

Středopáský, vz Mšicojed.

Středotečký, vz Slunéčko.

Střecha klobouku: graca, krepeľa, pártica,
pártička. Sbor. slov. II. 128.

Střechař, e, m., vz Rehek.

Střechatý. S. klobouk (se střechou). Věst.
op. 1896. 19.

Střechel, vz Střechýl (rampouch). Bdl.
Mor. 13.

Střechovec, vce, m. = široká střecha klo-
bouku. Sbor. slov. II. 128.

Strejc Jiří Zábřežský. Vz Wtr. Part. 558.

Strejcikát, а, т., vz Sedmihlásek.