314

Strejcovstvi, n. Наr. J. 181.

Strejšitý hrnec = naplněný až рo vrch.
U Polné. Ноš. 100.

Strela. Kerej s. (podiv)! Šeb. 287.

Střela. Úsloví vz v Zát. Pŕ. 364a. - S.,atulo (aculo, jaculo), pták. Židek. Dle Hanky
v Mus. 1839. 114. (240. ) asi = šídlo, úpolník,
mlyniříček, parus major. Vz tam.

StřeJák, u, m. = streleckí/ ostrov v Praze.
Us.

Střelba. Složil střelbu o vůl (o vola =
dal ho do výhry) Dač. I 103.

Střelec divoký. Vz Čes. 1. VIII. 108. —
S. = znamení nebeské. Narozený na střelci
bývá krvožíznivý. Sá. Kant. 35. Co za něho
činiti a čeho se varovati. Vz Rozb. II. 192.

Střelecký ostrov v Praze, dříve Trávník,
Hořejší (Vyšší) ostrov, Malé Benátky, Na
chmelnici, Malý vodní dvůr. Vz Nár. list.
1901. č. 61. feuill., Střelák.

Střelený, vz Klaný.

Střelí, n. = vlčí noha, rostl. Us.

Střeliti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
343 Dyť se z toho nestřílí (nezáleží na tom).
Hoř. 123. — čím kam: kloboukem do kouta
= hoditi. Nár. list. 1900. č. 220. feuill. —
S. = prodati. Jičín. Kub. L. f. 1900. 363.

Střemenový řemen. Vz Střemenní.

Střemcholistý zimoplod. Wlt. 28.

Střencha, y, f. = bez modře kvetoucí.
U Polné. Hoš 100.

Střepinový soud v Athenách. Praž. 45.

Střepiti. Při němž (odloučení duše od
těla) budou čerti s. Hus. Zrc. 74. (Mus. fil.
1900. 342. ).

Střepně. Zdirad, jeho s. i milec. Pal. Děj.
I. 1. 343. Sr. Střepňa.

Střepnutý. Šátek s. v cíp. Kub. L. f. 1900.
358.

Střešně hadí = lýkovec obec, rostl. Mus.

ol. III. 136. S. psí = rulík. Ib.

Stret, a, m., berus (iberus), pták. Židek.
Dle Hanky v Mus. 1839. 113. chybně m.
strnad.

Střetnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.

2. 252.

Střevíc. Ne každý s. jest pro každou nohu.
Fisch. Hosp. 364.

Střevíčisko. To s. vrzá. Šeb. 165.

Střevlík, brouk. Vz Klim. 737., Ott. XVII.
740.

Střevo, a n. (črevo). Črevá mu na chrbtovů
kosť prischly. Črevá mu vyschly. Črevá mu
žmýcha, žmýka. Lačné č. Slov. Zát. Př. 68^b.
— S. kuří = rozrazil polní. Mor. Mus ol. III.
136.

Streyc Dan. f po 1660., spis. Vz Flš. Písm.
I. 389., 411.

Střežiti. Stříci, imper. strezi, střez, nč.
střež a střež se; к imper. střež přiděláno
sloveso střežiti. Gb. H. ml. III. 2. 169 Sr.
Jagić. Archiv III. 208.

Strha, y, f. = průtrž mračna. Mtc. 1. XXXI.
č. 5. 71.

Strhati. Všecko trvá, až se strhá. Šeb.
216.

Strhnouti se z Boha. Chč. S. I. 305.

Stříbřák, u, m. = stříbrný peníz. Žeran. 66.

Stříbrnuška, y, f. = ženka, víla mající
Hit ze stříbrnatých nitek. Proch. 45.

Stříbročárný perleťovec, motýl. Vz Exl.
54.

Stříbrohorní město Kaňk. Br. St. 133.,
147.

Stříbrochlupý květokras, anthaxia si
milis. Vz Klim. 746.

Stříbrooký. S. studánka. Sá. Ves. rom. 5.

Stříbropásek, ska, m., vz Perleťovec.

Stříbroskvrnný vz Hřbetozubec.

Srříbroštítník, a, m. = kdo má, nosí stří-
brný štít, άργύρααπος. Vj.

Stříbroštítý, vz Štítonoš.
Stříbrotkanina, y, f. Ld.
Stříbrozvuk, u, m. Koll. Bás. 47.
Stříce, Rozb. III. 731. Vz Stříс 1.

1. Stříci, střehu. O tvarech vz Gb. H. ml.
III. 2 169, Sr. násl. Střežiti.

2. Stříci, střihu, žeš, zaniká a nahrazuje
se slovesem, stříhati'. Gb. H. ml. ΠΙ. 2. 170.

Střída či střih — každý vor v prameni
mimo předák, zadák a šrek. Čes. 1. VII. 22.

Střídně = střídavě. Pal.

Střídonožně něco šlapati. Čes. 1. VII. 422.

Stridžiti = čarovati. Sr. Striga. Phľd. 1899.
244.

Striebornica, e, f., potentilla anserina,
rostl. Sbor slov. II. 55.

Střiezeha. Bránie sie střiezehami, arman-
tur iaculis. Hymni 1418. Věst. op. 1895. 37.

Striga, y, f. = тоtýl. Phľd. 1897. 674.

Střih. V III. 716. za Šml. polož: V. 103.
S., vz Střída.

Střiháč, e, m. = zub. Vz předcház. Lopata.

Sříhati vinohrad = řezati. Šeb. 146.

Sříkaný. S. ořízka knihy (kropenatá, na-
proti jednobarevné). Ott. XIV. 440b.

Střikový kondensator. Ott. XIV. 673b.

Stříla, y, f, houser (lumbago), hostec sva-
lový. Vz Ott. XVI. 456.

Stříle. Říkání na s. Vz Mus. 1859. 53.
Sr. Ústřele.

Střiščo = strnisko. Slov. Zát. Př. 227a.

Stříška, y, f. Nejprve svou s-ku sluší při-
kryti (o své se starati). Rybay.

Střízběnka, y, f. = psinka, padanka. Mus.

ol. 1898 116.

Střízlíček, vz Šír II. 138. Na Mor. u Zubří:
střiž. u Loučky: číž. u Věřovic: plotňáček,
plotňáček. Mus. ol. III. 76.

Střízlivý. V VIL 797. za Šml. polož V. 14

Strizt = stříhati. Ovce s. Slov. Phľd. 1897.
499.

Střížek, žku, m = hořejší část máselnice.
Slov. Čes. 1. 1897. 466.

Střižný. S. vlna. Arch. XVI. 528.

Strk. Sedávala na strku ve vinohradě.
V strkách je práce s hnojem, musí se v noši
na zádech tam vláčet. Již. Mor. Šeb. 64., 146.

Strkáč, e, m. = kolečko. Hnůj jaře (na
jaře) v strkáčích v poli rozvážej. Čes. 1. VIL
'374.

Strmen = úzký tráček и nohavic tažený
pod šlapadla, aby se nohavice nahoru ne-
vytihovaly. Sbor. slov. II. 123.

Strnad. Vz Šír III. 77. -83 — S. = fi-
nanční strážník. Us. Jrsk. XXIII. 68.



	314

	Strejcovstvi, n. Наr. J. 181. Strejšitý hrnec = naplněný až рo vrch. U Polné. Ноš. 100. Strela. Kerej s. (podiv)! Šeb. 287. Střela. Úsloví vz v Zát. Pŕ. 364a. - S.,atulo (aculo, jaculo), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (240. ) asi = šídlo, úpolník, mlyniříček, parus major. Vz tam. StřeJák, u, m. = streleckí/ ostrov v Praze. Us. Střelba. Složil střelbu o vůl (o vola = dal ho do výhry) Dač. I 103. Střelec divoký. Vz Čes. 1. VIII. 108. — S. = znamení nebeské. Narozený na střelci bývá krvožíznivý. Sá. Kant. 35. Co za něho činiti a čeho se varovati. Vz Rozb. II. 192. Střelecký ostrov v Praze, dříve Trávník, Hořejší (Vyšší) ostrov, Malé Benátky, Na chmelnici, Malý vodní dvůr. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill., Střelák. Střelený, vz Klaný. Střelí, n. = vlčí noha, rostl. Us. Střeliti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 343 Dyť se z toho nestřílí (nezáleží na tom). Hoř. 123. — čím kam: kloboukem do kouta = hoditi. Nár. list. 1900. č. 220. feuill. — S. = prodati. Jičín. Kub. L. f. 1900. 363. Střemenový řemen. Vz Střemenní. Střemcholistý zimoplod. Wlt. 28. Střencha, y, f. = bez modře kvetoucí. U Polné. Hoš 100. Střepinový soud v Athenách. Praž. 45. Střepiti. Při němž (odloučení duše od těla) budou čerti s. Hus. Zrc. 74. (Mus. fil. 1900. 342. ). Střepně. Zdirad, jeho s. i milec. Pal. Děj. I. 1. 343. Sr. Střepňa. Střepnutý. Šátek s. v cíp. Kub. L. f. 1900. 358. Střešně hadí = lýkovec obec, rostl. Mus. ol. III. 136. S. psí = rulík. Ib. Stret, a, m., berus (iberus), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 113. chybně m. strnad. Střetnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 252. Střevíc. Ne každý s. jest pro každou nohu. Fisch. Hosp. 364. Střevíčisko. To s. vrzá. Šeb. 165. Střevlík, brouk. Vz Klim. 737., Ott. XVII. 740. Střevo, a n. (črevo). Črevá mu na chrbtovů kosť prischly. Črevá mu vyschly. Črevá mu žmýcha, žmýka. Lačné č. Slov. Zát. Př. 68^b. — S. kuří = rozrazil polní. Mor. Mus ol. III. 136. Streyc Dan. f po 1660., spis. Vz Flš. Písm. I. 389., 411. Střežiti. Stříci, imper. strezi, střez, nč. střež a střež se; к imper. střež přiděláno sloveso střežiti. Gb. H. ml. III. 2. 169 Sr. Jagić. Archiv III. 208. Strha, y, f. = průtrž mračna. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 71. Strhati. Všecko trvá, až se strhá. Šeb. 216. Strhnouti se z Boha. Chč. S. I. 305. Stříbřák, u, m. = stříbrný peníz. Žeran. 66.	Stříbrnuška, y, f. = ženka, víla mající Hit ze stříbrnatých nitek. Proch. 45. Stříbročárný perleťovec, motýl. Vz Exl. 54. Stříbrohorní město Kaňk. Br. St. 133., 147. Stříbrochlupý květokras, anthaxia si milis. Vz Klim. 746. Stříbrooký. S. studánka. Sá. Ves. rom. 5. Stříbropásek, ska, m., vz Perleťovec. Stříbroskvrnný vz Hřbetozubec. Srříbroštítník, a, m. = kdo má, nosí stří- brný štít, άργύρααπος. Vj. Stříbroštítý, vz Štítonoš. Stříbrotkanina, y, f. Ld. Stříbrozvuk, u, m. Koll. Bás. 47. Stříce, Rozb. III. 731. Vz Stříс 1. 1. Stříci, střehu. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2 169, Sr. násl. Střežiti. 2. Stříci, střihu, žeš, zaniká a nahrazuje se slovesem, stříhati'. Gb. H. ml. ΠΙ. 2. 170. Střída či střih — každý vor v prameni mimo předák, zadák a šrek. Čes. 1. VII. 22. Střídně = střídavě. Pal. Střídonožně něco šlapati. Čes. 1. VII. 422. Stridžiti = čarovati. Sr. Striga. Phľd. 1899. 244. Striebornica, e, f., potentilla anserina, rostl. Sbor slov. II. 55. Střiezeha. Bránie sie střiezehami, arman- tur iaculis. Hymni 1418. Věst. op. 1895. 37. Striga, y, f. = тоtýl. Phľd. 1897. 674. Střih. V III. 716. za Šml. polož: V. 103. S., vz Střída. Střiháč, e, m. = zub. Vz předcház. Lopata. Sříhati vinohrad = řezati. Šeb. 146. Sříkaný. S. ořízka knihy (kropenatá, na- proti jednobarevné). Ott. XIV. 440b. Střikový kondensator. Ott. XIV. 673b. Stříla, y, f, houser (lumbago), hostec sva- lový. Vz Ott. XVI. 456. Stříle. Říkání na s. Vz Mus. 1859. 53. Sr. Ústřele. Střiščo = strnisko. Slov. Zát. Př. 227a. Stříška, y, f. Nejprve svou s-ku sluší při- kryti (o své se starati). Rybay. Střízběnka, y, f. = psinka, padanka. Mus. ol. 1898 116. Střízlíček, vz Šír II. 138. Na Mor. u Zubří: střiž. u Loučky: číž. u Věřovic: plotňáček, plotňáček. Mus. ol. III. 76. Střízlivý. V VIL 797. za Šml. polož V. 14 Strizt = stříhati. Ovce s. Slov. Phľd. 1897. 499. Střížek, žku, m = hořejší část máselnice. Slov. Čes. 1. 1897. 466. Střižný. S. vlna. Arch. XVI. 528. Strk. Sedávala na strku ve vinohradě. V strkách je práce s hnojem, musí se v noši na zádech tam vláčet. Již. Mor. Šeb. 64., 146. Strkáč, e, m. = kolečko. Hnůj jaře (na jaře) v strkáčích v poli rozvážej. Čes. 1. VIL '374. Strmen = úzký tráček и nohavic tažený pod šlapadla, aby se nohavice nahoru ne- vytihovaly. Sbor. slov. II. 123. Strnad. Vz Šír III. 77. -83 — S. = fi- nanční strážník. Us. Jrsk. XXIII. 68.