315

Strnadel zelenotravní či lesní = propáska,
miliaria europea. Mus. ol. III. 118. — S. =
strnad obecný. Ib.

Strnadí řeč. Vz Čes. 1. VIII. 343.

Strnadky = houby. Charv. 58.

Strnadlok, rybn. u Záblatí. Věst. op. 1895.
17.

Střňnat = trnouti. S. strachy. Mus. ol. 1893.
116.

Strniskový. S. řepa. Čes. 1. IX 6.

Strniščo = strnisko. Slov. Zát. Pŕ. 227a.

Strniště. Strniště, sláma poli jest máma.
Hrub. 18. Velmi to neúrodným polím pro-
spívá když na nich s. zapáleno bývá. Fisch.
Hosp. 337.

Stroj parní: ležatý (horizontalní) a sto-
jatý (vertikalní), jednočinný a dvojčinný,
plnotlaký a expansní, výfukový a konden-
sační. Vz KP. IX. 27.

Stroj ba, y, f Někdy otevřen к té strojbě
(disputaci) i kostel Wtr. Vys. šk. 143.

Strojivý. V III. 725. za Šml. polož: V.
30., X. 58.

Strojvůdce, e, m. = řidič stroje. Vz Ott.
XVI. 297a.

Strom padá, kam je nahnutý. S. naraz
nesotnú. Jeden s. nečiní háj. Aký s, také
ovocie. S zo zrna vyrustá. Slov. Zát. Pŕ.
36tb. Sr. předcnáz. Hruška.

Stromovec, vce, m., ludius, brouk. S.
černošpičký, 1. cupreus, černoštítý, occita-
nicus, červenonohý, rufipes, dubový, quercus,
dvojskvrnný, bipustulatus, hedbávitý, tesse-
latus, Heyerův, Heyeri, hnědokrový, cinctus,
hřebenorohý, pectinicornis, kostkovaný, ko-
vový, aeneus, křížový, cruciatus, kulohrudní,
globithorax, měďový, aeruginosus, modrý,
coeruleus, německý, germanus, pilorohý,
serraticornis, příbuzný, affinis, přizpůsobený,
assimilis, purpurový, purpureus, rezavý, ferru-
gineus, stlačený, impressus, široký, latus,
ůzký, angustulus, velký, insitivuä, zelenavý,
virens. znamenaný, signatus, žlutohnědý,
ochropterus, žlutokrový, castaneus. Vz Klim.
434. nn.

Stromský. S. japka (jablka). Hoš. 100.

Stroňový. Mur s vý studny = vyzdění
stranové. Slez. Čes. 1. IX. 104.

Stropnica, e, f. = trám, na kterém, spo-
čívá strop. Hoš. 100.

Strouhač, e, m. = poříz. Dšk. Vok. 54.

Strouhal Čen. dr. Sr. Jub. XXX.

Strouhati, radere. O tvarech vz Gb. H.
ml. III. 2. 363.

Stroupežnický Lad. Sr. Jub. XXX., Mus.
1900. 135. L. Str. a jeho život a dílo. Naps.
Jar. Kamper v Mus. 1900. 353 nn, 1901. 56.

Strouzek = stroužek (česneku). Třeboň.
Kub. L. f. 1900. 363.

Strovný. Polievka strovná, sladká pri-
pravuje sa pre chuť, pridá sa hojne papriky
a cesneku. Slov. Čes. 1. X. 358.

Strovový. S. omáčka. Sbor. slov. III. 26.

Stŕpnuť. Kd vž se počne zvoniť umíráčkem,
každý stŕpne. Sbor. slov. III. 134.

Struček, čku, m. Nižádného stručka
(kousku) nepomítej. Rozb. III. 720.

Stručnopis, u, m. Nár. list. 1899. č. 287. 3.

Stručný. S. jednání, (soudní) Vz Ott. Říz.
L 13.

Struha, y, f. = místo cihlami ohrazené,
kde se na poli dělá oheň. Položí se přes
cihly rahýnka a rozdělá se oheň. U Polné.
Hoš. 100.

Struhadlo, a, n. Řezník zabité prase
s-dlem od štětin čistí. Fisch. Hosp. 197.

Struhanina, y, f. = strouhné brambory.
Slez. Lor. 79.

Struna. Vz Ott. XII. 316. nn. S. praskla.
Iné struny natiahnuť (jinak věc dělati). Na
jednu strunu bijú (jsou srozuměni). Na tenkú
strunu zahúsť. Slov. Zát. Pŕ. 364b.

Strundžiť sa = opiti se. Slov. Zát. Př.
72b.

Strunkovická řeka = Blanice.

Strunoměr, u, m. = chordometr. Ott. XII.
318.

Struskový rošt = nejspodnější čásť roštu.
Vz Ott. IX. 4.

Strušov, a, m., pozemek. Pck. Hal. 59.

Stružení, n. = ježnník, rostl. Mor. ol.
III. 136.

Stružinsky, potok ve Slez. Lor. 82.

Stružok = stružek. Slez. Čes. 1. VIII. 56.

Strýc nahoru, tetka dolů (říká se, tanči-li
dva nestejně). Us. Hoř. 94. Kdo nikoho ne-
potřebuje, ten všude strejčky a tetičky uajde.
Rub. 194.

Strýčenky, jm. místa u Liptálu na Mor
Vck.

Stryga. Vz o nich v Čes. 1. VIL 113.

Stryk, а, m. = hospodář; matčin bratr;
příbuzný. Slez. Čes 1. IX. 143. Vz Strýc.

Strž, e, f. = jez Kamení ke strži voziti.
Čes. 1. 1898. 172.

Stržek, žku, m. Malé stržky vody (na
pasece) sbírají se v drobné kalužky. Nár.
list. 18Э7. č. 255. odp. feuill. — S., žka,
m. = odpadlík. Abyste od těch evange-
listských stržků zapleteni nebyli. Mart.
S. 68.

Stržeň, žně, f. = dřeň. S. jest stromů
srdce. Fisch. Hosp. 123. — S. = sukovité
místo v dřevě. Vých. Cechy. Ces. 1. X. 66.

Stučka, y, f. — slučka. Sbor. slov. II. 36.

Stud. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 87a. Studu
niet, ani bázne. Ib. VII 205.

Studánka. Léčivé s-ky. Vz Nár. sbor.
1901. 158.

Studeň. Blahajte s (zima) a léto Hospo-
dinu. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 95.

Studeněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 270.

Student = krmné prase. Máme S-ta. Us.

Studeňuličký. S. voda. Brt. P. n. 139.

Studený. S. ako had, ako žaba. S-né
dúchať. Studené ruce, horúce srdce. Slov.
Zát. Př. 364^b. S. kovář (pracující bez ohně).
Har. II. 167.

Studna. I hlboká studňa sa vyváži. Do
studne za druhým nemusíš. Zát. Pŕ. 364b.

Studnička Fr. dr., Alois, F. K. dr. Sr.
Jub. XXX.

Studničková Bož. Sr. Jub. XXX.

Studovna, y, f. S!ád. Bouře 16

Stúdvicě, zdrobn. stúdev. Hus. Post. 17b.