Předchozí (315)  Strana:316  Další (317)
316
Stuch, u, m. = ztuchlina. Kde v puchu
a stuchu čpí mor. Proch. 53.
Stuka m. stoka. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 48.
Stůl. Sednouti na s. nebo položiti naň
klobouk n. Čepici, rozložiti na něm děcko
nahým tělem jest neslušno. Us. Brt. v Hlídce
1899.   105. Stôl holý, holé role. Zát. Př. XI.
565.
Stupa, y, f. = silná ženská. Mus. ol. 1898.
116.
Stupan, a, m. To dítě běhá jako s. Šeb. 14.
Stupátko, a, n. = šlapačka u soustruhu.
Vz KP. VII. 227.
Stupecký Jos. dr. Vz Jub. XXX.
Stupka, y, f. = hmoždíř. S. stlukem na
tlučení máku. Slez. Čes. 1. VIII. 56. Vz Stupa.
Stupňování adj. a sloves na Horno-
ostravsku vz v Lor. 31. —33.
Stuvka, y, f. = stovka. Slez. Lor. 79.
Stužkonoska, y, f., Ordensband, motýl.
S. dubová, jasanová, olšová, švestková, to-
polová, úzkopásná, vrbová. Vz Stein. 119.,
Exl. 159.
Stužtičky = panská trávička, digraphis
arundmacea. Sbor. slov. II. 148.
-ství, -stvo konc. u Husa. Vz List. fil.
1900.   226.
Stvieti se = lucere. Stvu se, novotv.
skvěju se, skvěješ se. Vz Gb. H. ml. III.
2. 290.
bstvo. Vz Lor. 34., -ství.
Stvora = kdo dělá věci mimo raše na-
dání. Slez. Lor. 79.
Sstvosť, i, f. Ktož má oči, ježto se v stvosti
svítí, jest smělý. XV. stol. Rozb. II. 194.
Stvrditi co čím. Stvrď ji (masť) voskem
nemnoho. Maš. ruk. 222a. (Mus. fil. 1899.
95. ).
Stýblo, a, m., os. jm. O skloň, sr Gb. H.
ml. III. 1. 148.
Stycírovať, vz Hamovati (víno).
Styděti se. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 292.
Stydlavý. Je stydlav jako skopová pe-
čeně (ta rychle stýdne). Šml. VIII. 19.
Stydlivosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
31a., IV. odst. 10. Kde s., tam i bázeň. Ib.
VII. 206.
Stydlivý. S. Zuzana. S. ako ovčí loj. Slov.
Zát. Př. IV. 266.
Stydlosť, i, f. Aby nezůstali v stydlosti.
XVI. stol. Rozb. II. 184.
Stydnouti. Stydnou mu nohy = jest ne-
mocen. Us. fiakristů. Kukla 134.
Styhel, hla, m. = stehlík. Slez. Lor. 79.
Stychholcování, n. = pokládání podlahy
dlaždicemi a zamazování jich. Z něm. Wtr.
Part. 122.
Stýlí, n. = spadlé jehlici, stlaní. Lhenice.
Kub. 157.
Stynky = stenání. Sr. Blinky.
Stýskati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.
2. 367.
Stze = stezka. O skloň, vz Gb. H. ml. III.
1. 226.
Suberin, u, m. = korkovina,
Subjurnal, u, m. Blm. I. 126.
Substantivum verbale Vz Gb. H. ml.
III. 2. 105.
Subventiovati' co: nějaký ústav. Pal.
Pam. 544.
Sučiti, zwirnen. Sbor. slov. I. 62.
1.   Sud piva (čtyřvěderní) stál r. 1679.
á
7 zl. Fisch. Hosp. 374. — S. m. súd (soud).
Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 56.
2.   Sud. Hra na sud (sudu) a lich (lichu).
Vých. Čech. Čes. 1. X. 60.
Suda. S. nejvyššího sententiae altissimi.
XV. stol. List. fil 1901. 45.
Sudek = polička. Podle Němc. III. 9:
sudeň. Visely na sudni.
Sudí. O skloň. vz Gb. H. ml. III. 1. 254.
(i v strč. ). Nejvyšší s. zemský sedě při zem-
ském soudu vedle zemského komorníka řídil
samo jednání soudu, bděl nad zachováváním
všech starodávuých forem právních, rozdě-
loval jednotlivé úkoly mezi kmety a soudce,
hájil stranám rovné právo atd. Vz Pal. Děj.
II.   2. 392.
Sudičský. S. choutka. Tům. 51. Sr. Sudič.
Sudlice = obyčejný dlouhý plochý nůž
n. širočina na delší klanici n. topurku. Vz
Tom. 217.
Sudna, y, f., vrch mezi Napajedly a Ky-
jovem Bdl. Mor. 3.
Súdná, é, f. = místní jm. u Vrbky na
Slov Mus. ol. XI. 66.
Súdné, ého, n = peňažný trest. Sr. Ná-
pravné. Sbor. slov. 11. 15.
Sudoňky, vinohrad na již. Mor. Šeb. 192,
Slldžic, vysudzič komu = přísně domlou-
vati; s. na koho = rozhořčeně o kom mlu-
viti. Slez. Lor. 79.
Suezský kanál. Přípravy ku spojení Ru-
dého moře s mořem Středozemním konány
již v staré době. Vz Har. II. 123.
Suffragan, a, m. Hus 1. 417.
Súhraď, i, f. Pruty k súhradem a plotuom.
1497. Vz Gb. H. ml. III 1. 3 2. Karas má
právo rúbati (les) k s-dem, kde by je plésti
měl. 1488. Arch. XVI. 322.
Súhrada, y, f., pozemek. Pck. Hol. 150.
Vz Souhrada.
Súhradní plot. 1505. Arch. XVII. 494.
Vz Súhrada.
Suchář, e, m. = sběrač suchého dříví a
podpalovač hranic dříví (o sv. Janě Křtit).
Kadlč. 160.
Sucho ako v peci. V suchu sedět. Zát. Př.
364b. Na sucho těžko mluvit (musí se píti).
Tům. Ml. 141. Sucha v zemích čes. Vz Zbrt.
Bibl. 56.
Suchomorný. S. smrť. Slád. Rom. 116.
Suchota, y, f. Hus. Er. I 293.
Suchotinár, a, m. V máji mrú s-ri. Mus.
slov. III. 26.
Súchoty. Lidové léčení dětských suchot
na Výzovšku. Vz Mus. ol. XII. 140. Na již.
Mor. Vz Šeb. 55. Na Slov. Vz Sbor. slov.
III.   157. S. dětské = anglická nemoc, príč,
Knochenweichheit, englische Krankheit. Sbor.
slov. II. 75.
Suchý ako drevo, haring, chriaštef, chrt,
chrust, kosť, lata, máček (kocour), plot, rak,
škrabňa, trieska, trlica, trio, vydra. Slov. Zát.
Př. 64a. S. jako sedm pátků (o člověku =
hubený), jako pepř (o věci). Mus. ol. 1898.
117. Š. ako chmel. S. hrom, mlynár. Pod
Předchozí (315)  Strana:316  Další (317)