319

losti náležejících, ve sporu rozhodných, na
základě vlastního poznání. Ott. Říz. II. 152.
S. důkazní, obřadní (solenní, Urkundsperson),
sňatku, poslední vůle, aktu notářského, zá-
větní. Ott. Říz. 154. nn. Důkaz svědky. Ib.
152. Lepší jeden s. očitý než deset ušitých.
Fisch. Hosp. 444. Křivý s. často roku ne-
přečkal. 1b. 445.

Svědnice = světnice. Har. J. 55.

Svědomí dobré poduška. S. dobré sa ne-
bojí. S. dobré smelé. S. ohlušif. Na s. si brať.
S. zlé — trápenie atd. Slov. Zát. Př. 365a.
Sr. ib. 4. Nemáš v světě lepšího přítele jako
tvé dobré s., to tě nikdy neoklame buďto
v městě neb kdekoli. 1643. Čes. 1. VII. 59.
Řekli, že jim nemohú s. učiniti z toho (ne-
mohou jim vytýkati). Chč. (List. fil. 1898
466. ). Je na s. = umřel. Hoř. 94.

Svéhlavec, vce, m.: kotrbáň, krnáč, krutáň,
krutohlovec, obluda, tvrdohlavec, tvrdopysk,
tvrdošín. Slov. Zát. Př. 29^a. Vz násl. Svéhlavý,
Zakutec Mus. ol. 1898. 120.

Svéhlavosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
V. odst. 7. Sr. ib. 28., 144. nn.

Svéhlavý: hlavaj (hlavatý), hlaváň, brča,
kotrbáň, krnač, krutáň, krutá ovce, kruté
drevo, krutohlavec (krutohlavý), obluda,
svojhlavec (svojhlavý), tvrdopysk, tvrdošín,
7anovit (zanovitý), zantúch, zatvrdile, c. Slov.
Zát. Př. 29a.. Sr. ib. IX. odst. 7., Svéhlavec.

Svekrev, krve, f. O skloň. vz Gb. H. ml.
III. 1. 335.

Svěradov, a, m., vrch. Pck. Hol. 108.

Svěšeti, vz Svěsiti.

1. Svět. Sveta neprebudem. So sveta si
nič nerobiť. Sveta zkúsiť Celý s. je jeho.
Svet co je, nevie pecúch. Čo s. svetom stojí.
Po svete roznášet. Vo svete sa všeličo pletie.
Vo svete vseliako býva. S. hore nohami. S.
ide s ním do kola. S. kazí mladý kvet. S.
mu kvitne. S. naraz nie stvorený. S. nie
koňský zadok. So svetom isť musíme. So
svetom žiť. Prevrácený s. S. sa mení, my
s ním. S. sa mu blyští. S. sladký, kto ho
nezná. Tak s. beží. S. vie o tebe, čo ty nie.
S. zmotaný atd. Slov. Zát. Př. 365. Nech svet
repce ako chce, lensi pán Boh dobre chce.
Viacej sveta ako ľudí. Mus. slov. III. 25.,
74. S. ztrácí, kdo příliš lopotně jej zakupuje.
Slád. Kup. 10. Nebude toho s. = mnoho.
Nár. list. 1897. č. 239. feuill. Sešel divnou
smrtí se světa. Us. Hoř. 94.

2. Svět = svítání. Vodu mají ve dvě skle-
nici přijímati, jednu od puolnoci a druhú
к svietu. Maš. ruk. 167b., 217a.

Světák, a, m. = kdo své zboží po světě
rozváží. Jrsk. XXII. 226.

Světaobčan = světoobčan. Pal. Rad. I. 236.

Světectví, n. = vlastnost světce. Krs. Ten.
41.

Světedlnice, e, f. = lucerna. 14. stol. List.
fil. 1901 110.

Světelnovzduchový. S. lázeň. Ott. XIV.
427.

Světidlák, u, m., vz předcház. Oblák.

Světlá Karol. (Mužáková). Sr. Jub. XXX.
f 7. záři 1899.

Světlárna, y, f. = maják. Vz Ott. XVI.
645.

Světlefialový. S. šeřík. Wlt. 36.

Světlík = ohnivý soudek · světlý muž v (po-
věře). Vz Nočnice.

Světliti. Za Sá. v VII. 820. polož: Kant.
13.

Světlo. Na svetlo tajné vynde atd. Zát.
Př. 365b. Sr. ib. 238b., XV. odst. 8. Nesluší
vynašet vše na s. Král. El. 38.

Světlokrový lesohlod, brouk. Klim. 651.

Světlonoc, t. = světlonoš. Phľd. 1897. 674.
Sbor. slov. III. 140.

Světlonohý, vz Čárkovanec, Lýkožrout,
Květiník.

Světlopáska, y, f, Grasmücke, motýl. S.
bahní, ostřicová, ostružinníková; emmelia,
Schwefelflügel, s. svlačcová. Vz Stein, 121.,
Exl. 156.

Světlopránově něco natříti. Již. Mor. Šeb.
120.

Světlopruhý, vz Krytohlav (brouk). Klim.
678.

Světlosvat, u, m. = starodávní slavnost
cechu kožešnického. Nár. list. 1898. č. 245.

Světloš, e, m, phosphaenus, brouk. S. polo-
křídlý, ph. hemipterus. Vz Klim. 446.

Světloševý, vz Řiťnozubec.

Světloúhlý, vz Hřbetozubec.

Světlušky, lampyrini. Vz Ott. XV. 607.

Světlý jak: jako křišťál. Zjev. 22. 1. —
S. utrpné právo: pálení. Mtc. 1900. 252. Sr.
Suchý.

Světnicový. S dvéře. Mus. ol. XI. 126.

Svetnúti, svetnu, tl, utí. Zaniklo. Gb. H.
ml. III. 2. 253.

Světoběhlý cestovník. Pal. Záp. I. 207.

Světoběžnosť. V VII. 821. za Šml. polož:
IV. 20.

Světobol, u, m. Duše jeho jest rozhlo-
dána s-lem. Šml. IX. 129.

Světobouřný. Ld.

Světodějinstvo, a, n. Pal. Děj. III. 1. 238.
Sr. Světodéjstvo.

Světohlavní moře. Ld.

Světohybný. V VII. 822. za Šml. polož:
IV. 19.

Světomaršál, a, m. = pruský hrabě Wal-
dersee, hlavní vůdce několika europských
států, vedoucích válku s Cíňany (od r. 1900. ).
Nár list. 1901. č. 107.

SvětooBchod, u, m. Řezn. Pal. 135.

Světopisec, Kosmograph.

Světoplný. Pal

Světová (sukně). Us. Hoř. 212.

Světovník, a, m. Je zde tolik s-ků. Sá.
Kres. z Ješt. 56.

Světovodný. S. zákon. Klc. v Mus. 1843
85.

Světový. Ty naše hrušky sou s-vé (všech,
každý na ně chodí). Mtc. 1899. 220.

Světozpytný. S. obor. Nár. list. 1901.
č. 51.

Světýlka. Vz Chorv. 146.

Svicacy = lesklý Slez. Lor. 79.

Svíce, gt. pl. svěc; nč. svíc, svící. Us.
Gb. H. ml. III. 1. 210., 215. Svieca života
shasla. Zát. Př. VI. 676.

Svícna, Svícny, vrch v Písec. Pís. 3.

Svíčičky = lucerny, odkvetlé pampe-
lišky. Hoř. 108.



	319

	losti náležejících, ve sporu rozhodných, na základě vlastního poznání. Ott. Říz. II. 152. S. důkazní, obřadní (solenní, Urkundsperson), sňatku, poslední vůle, aktu notářského, zá- větní. Ott. Říz. 154. nn. Důkaz svědky. Ib. 152. Lepší jeden s. očitý než deset ušitých. Fisch. Hosp. 444. Křivý s. často roku ne- přečkal. 1b. 445. Svědnice = světnice. Har. J. 55. Svědomí dobré poduška. S. dobré sa ne- bojí. S. dobré smelé. S. ohlušif. Na s. si brať. S. zlé — trápenie atd. Slov. Zát. Př. 365a. Sr. ib. 4. Nemáš v světě lepšího přítele jako tvé dobré s., to tě nikdy neoklame buďto v městě neb kdekoli. 1643. Čes. 1. VII. 59. Řekli, že jim nemohú s. učiniti z toho (ne- mohou jim vytýkati). Chč. (List. fil. 1898 466. ). Je na s. = umřel. Hoř. 94. Svéhlavec, vce, m.: kotrbáň, krnáč, krutáň, krutohlovec, obluda, tvrdohlavec, tvrdopysk, tvrdošín. Slov. Zát. Př. 29^a. Vz násl. Svéhlavý, Zakutec Mus. ol. 1898. 120. Svéhlavosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př. V. odst. 7. Sr. ib. 28., 144. nn. Svéhlavý: hlavaj (hlavatý), hlaváň, brča, kotrbáň, krnač, krutáň, krutá ovce, kruté drevo, krutohlavec (krutohlavý), obluda, svojhlavec (svojhlavý), tvrdopysk, tvrdošín, 7anovit (zanovitý), zantúch, zatvrdile, c. Slov. Zát. Př. 29a.. Sr. ib. IX. odst. 7., Svéhlavec. Svekrev, krve, f. O skloň. vz Gb. H. ml. III. 1. 335. Svěradov, a, m., vrch. Pck. Hol. 108. Svěšeti, vz Svěsiti. 1. Svět. Sveta neprebudem. So sveta si nič nerobiť. Sveta zkúsiť Celý s. je jeho. Svet co je, nevie pecúch. Čo s. svetom stojí. Po svete roznášet. Vo svete sa všeličo pletie. Vo svete vseliako býva. S. hore nohami. S. ide s ním do kola. S. kazí mladý kvet. S. mu kvitne. S. naraz nie stvorený. S. nie koňský zadok. So svetom isť musíme. So svetom žiť. Prevrácený s. S. sa mení, my s ním. S. sa mu blyští. S. sladký, kto ho nezná. Tak s. beží. S. vie o tebe, čo ty nie. S. zmotaný atd. Slov. Zát. Př. 365. Nech svet repce ako chce, lensi pán Boh dobre chce. Viacej sveta ako ľudí. Mus. slov. III. 25., 74. S. ztrácí, kdo příliš lopotně jej zakupuje. Slád. Kup. 10. Nebude toho s. = mnoho. Nár. list. 1897. č. 239. feuill. Sešel divnou smrtí se světa. Us. Hoř. 94. 2. Svět = svítání. Vodu mají ve dvě skle- nici přijímati, jednu od puolnoci a druhú к svietu. Maš. ruk. 167b., 217a. Světák, a, m. = kdo své zboží po světě rozváží. Jrsk. XXII. 226. Světaobčan = světoobčan. Pal. Rad. I. 236. Světectví, n. = vlastnost světce. Krs. Ten. 41. Světedlnice, e, f. = lucerna. 14. stol. List. fil. 1901 110. Světelnovzduchový. S. lázeň. Ott. XIV. 427. Světidlák, u, m., vz předcház. Oblák. Světlá Karol. (Mužáková). Sr. Jub. XXX. f 7. záři 1899. Světlárna, y, f. = maják. Vz Ott. XVI. 645.	Světlefialový. S. šeřík. Wlt. 36. Světlík = ohnivý soudek · světlý muž v (po- věře). Vz Nočnice. Světliti. Za Sá. v VII. 820. polož: Kant. 13. Světlo. Na svetlo tajné vynde atd. Zát. Př. 365b. Sr. ib. 238b., XV. odst. 8. Nesluší vynašet vše na s. Král. El. 38. Světlokrový lesohlod, brouk. Klim. 651. Světlonoc, t. = světlonoš. Phľd. 1897. 674. Sbor. slov. III. 140. Světlonohý, vz Čárkovanec, Lýkožrout, Květiník. Světlopáska, y, f, Grasmücke, motýl. S. bahní, ostřicová, ostružinníková; emmelia, Schwefelflügel, s. svlačcová. Vz Stein, 121., Exl. 156. Světlopránově něco natříti. Již. Mor. Šeb. 120. Světlopruhý, vz Krytohlav (brouk). Klim. 678. Světlosvat, u, m. = starodávní slavnost cechu kožešnického. Nár. list. 1898. č. 245. Světloš, e, m, phosphaenus, brouk. S. polo- křídlý, ph. hemipterus. Vz Klim. 446. Světloševý, vz Řiťnozubec. Světloúhlý, vz Hřbetozubec. Světlušky, lampyrini. Vz Ott. XV. 607. Světlý jak: jako křišťál. Zjev. 22. 1. — S. utrpné právo: pálení. Mtc. 1900. 252. Sr. Suchý. Světnicový. S dvéře. Mus. ol. XI. 126. Svetnúti, svetnu, tl, utí. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 253. Světoběhlý cestovník. Pal. Záp. I. 207. Světoběžnosť. V VII. 821. za Šml. polož: IV. 20. Světobol, u, m. Duše jeho jest rozhlo- dána s-lem. Šml. IX. 129. Světobouřný. Ld. Světodějinstvo, a, n. Pal. Děj. III. 1. 238. Sr. Světodéjstvo. Světohlavní moře. Ld. Světohybný. V VII. 822. za Šml. polož: IV. 19. Světomaršál, a, m. = pruský hrabě Wal- dersee, hlavní vůdce několika europských států, vedoucích válku s Cíňany (od r. 1900. ). Nár list. 1901. č. 107. SvětooBchod, u, m. Řezn. Pal. 135. Světopisec, Kosmograph. Světoplný. Pal Světová (sukně). Us. Hoř. 212. Světovník, a, m. Je zde tolik s-ků. Sá. Kres. z Ješt. 56. Světovodný. S. zákon. Klc. v Mus. 1843 85. Světový. Ty naše hrušky sou s-vé (všech, každý na ně chodí). Mtc. 1899. 220. Světozpytný. S. obor. Nár. list. 1901. č. 51. Světýlka. Vz Chorv. 146. Svicacy = lesklý Slez. Lor. 79. Svíce, gt. pl. svěc; nč. svíc, svící. Us. Gb. H. ml. III. 1. 210., 215. Svieca života shasla. Zát. Př. VI. 676. Svícna, Svícny, vrch v Písec. Pís. 3. Svíčičky = lucerny, odkvetlé pampe- lišky. Hoř. 108.