322

Syrnář, e, m. = prodávač sýra. Wtr. Živ.
šk. 192.

Sýrnicový. S. polévka. Mus. ol. 1899. 119.

Sýrný. S. komora (na sýr). Sdl. Hr. V.
130.

Syrovátečný, syrovátkový. Jestli voda
(moč) s-né postavy, barvy. Maš. ruk. 171a.

Syrovátka Jan dr. Sr. Jub. XXX.

Syrovina, y, f. Ažby se z žita všecka s.
vyvětřila. Fisch. Hosp. 32.

Sýrovník, U, m. — koláč mazaný sýrem
(= tvarohem). Sbor. slov. III. 26.

Syrový. S. svážení obilí (za syrová, ne-
vyschlého). Mtc. 1899. 221.

Syřunka, y, f. = polívka z vody a tva-
rohu nakládaného. Slez. Lor. 79.

Sysel = člověk spořivý. Hoř. 95. — S.
Ten má hodného sysla (opilý). Phľd. 1897.
316.

Syslař, e, m. S-ři = převzdívka Ostro-
lhoťanům na Mor. Vz Mus. ol. XIII. 25.

Sysle, trať v Čejkovicích. Šeb. 188.

Syt. Jez do syta a dělej do potu. Hrub. 21.

Sýtosť, i, f. S. je rodička zpupnosti. Praž.
28.

Sytý. S. oběd = sytící, dostatečný. Chč. S.
I. 244.

Jak se š mění na Hořicku, o tom vz
v Hoř. 78.

-š příp. 2. os. sg. praes.: béřeš, neseš,
umíš. Vz List. fil. 1898. 79., Gb. H. ml. ΠΙ.

2. 11.

Šáb, u, m. = účet. Žebrali a kradli na
společný š. Kukla 22.

Šabac, e, m., jm. chalupy. Pck. Hol. 193.

Šabata. S-ty = okrouhlá prkna, na něž
se klenba klade n. strop. Na ně kladou přes
přič rovné klády (šalouky). Slov. Mus. 1848.
Π. 327.

Šábesový. Š. lampa. Šml. X. 354. Sr.
Šábesný.

Sabladura, y, m. Š. preštvalý = chytrák.
Slov. Zát. Př 124a.

Šable, e, f. = kosatec německý. Mus. ol.
III 137.

Šábr, u, m. = škrabání (kovu). KP. VII.
620.

Šaděc, eupatorium, rostl. Slez. Čes. 1. IX.
341.

Šadze = všade. Slov. Phľd. 1897. 119.

Šafář = strážce. Povolal nás za šafáře
sv. evangelium. Mart. S. 51.

Šafařík Pav. Vz Vlč. Lit. slov. I. 40.,
277., Flš. Písm. 532., 567., Př. stár. III. 33.
nn. Z bibliothekářské činnosti P. Š-ka. Od
dra Zibrta. Vz Mus. 1899. 164. nn. Š. Pav.
a Š. Vojt. dr. Sr. Jub. XXX.

Šafránek Jan a Fr. Sr. Jub. XXX.

Šafránová, é, f., les u N. Hrozenkova.
Vck.

Šafránovec, rostl. Sr. Ott. XVII. 84.

Šagrín, u, m. Čižmy z š-nu. Mus. slov. I.
68 Sr. Šagrén.

Šaholec, lce, m. = tlustý prut. Slov. Phľd.
1897. 674.

Šaholina, у, f. = haluzina, roždí. Slov.
Phľd. 1897. 674.

1. Šach Jan. Sr. Jub. XXX.

2. Šach = hra. Š. obyčejný, skrytý, od-
krytý, věčný, oběma (králi i královně),
indický. Přír. kn. šachová. Kober 1875. 12.,
14., 16., 28., 198. Představení figury při
daném šachu. 28. Vlašská, uherská, vídeňská.

francouzská, hollandská hra v šachy. 20., 22.,
29., 36., 41. Král stojí v šachu; silný nebo
slabý tah; ohrožená figura; výměna figur;
nepravidelné obrany; ustupování kamenů při
hře šachové; vázaný, poutaný kámen, figura
tamtéž; pravidla hry v šachy. Ib. 10., 11,,
21., 23., 28., 31., 34., 39. Vz násl. Šachový.
Šách, u, m. = šiška. Dokud símě v šáchu.
Čes. 1. VIII. 45.

Šácholan, rostl. Sr. Ott. XVI. 610.

Šachovaný čím. Koflík š-ný pozlátkou.
1517. Arch XVII. 247. Š. solnička. Ib.

Šachovati = v šachy hráti. Pal. Záp. I.
127.

Šáchovňa, trať. Pck. Hol. 77.

Šáchovně, pastviště. Pck. Hol. 65.

Šachový. O pohybech kamenů š-vých.
Obětování figur při hře š-vé. Počátek hry
š-vé. Anglická hra š-vá, sicilská. Hra s obě-
továním střelce králova. Úloha š-vá. Žerty
š-vé. Vedlejší luštění úlohy š-vé. Úloha š-vá
symbolická. Korrespondenční partie š-vá. Hra
š-vá na slepo (hráč hraje odvrácen jsa od ša-
chovnice a udává tahy dle známého číslování)
atd. Vz Příruční kniha šachovní. Kober 1875.
str. 3., 9., 18., 41, 61., 105., 107., 108., 143.,
199. Sr. předcház. Šach.

Šachta, z pravidla o pekle, Hus I. 137.,
409. II. 154.; jinde: jáma. (Mus. 1898. 236. ).
— Š. = mlýn, vinárna. Us. fiakristů. Kukla
134.

Šajba, y, f., vrch u Tisovce. Sbor. slov.
III. 124.

Šajdavec, vce, m., nadávka. Vz Šajdavý.
Šeb. 230.

Šajn. Dostaneš zlatku ale šajnu (nedo-
staneš nic). Us. Hoř. 94.

Šajtový = polenový. S. dřevo, z něm.
Scheitholz. Slez. Čes. 1. VIII. 56.

Sak, šak = ovšem, ovšem! Us. Hoř. 96.

Šal v VII. 833. oprav v: Šal.

Šál, u, m. = polévkový hrnec. Již. Mor.
Šeb. 12.

Šalabachter, tra, m. = hlupák. Slov. Zát.
Př. 21b.



	322

	Syrnář, e, m. = prodávač sýra. Wtr. Živ. šk. 192. Sýrnicový. S. polévka. Mus. ol. 1899. 119. Sýrný. S. komora (na sýr). Sdl. Hr. V. 130. Syrovátečný, syrovátkový. Jestli voda (moč) s-né postavy, barvy. Maš. ruk. 171a. Syrovátka Jan dr. Sr. Jub. XXX. Syrovina, y, f. Ažby se z žita všecka s. vyvětřila. Fisch. Hosp. 32. Sýrovník, U, m. — koláč mazaný sýrem (= tvarohem). Sbor. slov. III. 26. Syrový. S. svážení obilí (za syrová, ne- vyschlého). Mtc. 1899. 221.	Syřunka, y, f. = polívka z vody a tva- rohu nakládaného. Slez. Lor. 79. Sysel = člověk spořivý. Hoř. 95. — S. Ten má hodného sysla (opilý). Phľd. 1897. 316. Syslař, e, m. S-ři = převzdívka Ostro- lhoťanům na Mor. Vz Mus. ol. XIII. 25. Sysle, trať v Čejkovicích. Šeb. 188. Syt. Jez do syta a dělej do potu. Hrub. 21. Sýtosť, i, f. S. je rodička zpupnosti. Praž. 28. Sytý. S. oběd = sytící, dostatečný. Chč. S. I. 244.

	v s.

	Jak se š mění na Hořicku, o tom vz v Hoř. 78. -š příp. 2. os. sg. praes.: béřeš, neseš, umíš. Vz List. fil. 1898. 79., Gb. H. ml. ΠΙ. 2. 11. Šáb, u, m. = účet. Žebrali a kradli na společný š. Kukla 22. Šabac, e, m., jm. chalupy. Pck. Hol. 193. Šabata. S-ty = okrouhlá prkna, na něž se klenba klade n. strop. Na ně kladou přes přič rovné klády (šalouky). Slov. Mus. 1848. Π. 327. Šábesový. Š. lampa. Šml. X. 354. Sr. Šábesný. Sabladura, y, m. Š. preštvalý = chytrák. Slov. Zát. Př 124a. Šable, e, f. = kosatec německý. Mus. ol. III 137. Šábr, u, m. = škrabání (kovu). KP. VII. 620. Šaděc, eupatorium, rostl. Slez. Čes. 1. IX. 341. Šadze = všade. Slov. Phľd. 1897. 119. Šafář = strážce. Povolal nás za šafáře sv. evangelium. Mart. S. 51. Šafařík Pav. Vz Vlč. Lit. slov. I. 40., 277., Flš. Písm. 532., 567., Př. stár. III. 33. nn. Z bibliothekářské činnosti P. Š-ka. Od dra Zibrta. Vz Mus. 1899. 164. nn. Š. Pav. a Š. Vojt. dr. Sr. Jub. XXX. Šafránek Jan a Fr. Sr. Jub. XXX. Šafránová, é, f., les u N. Hrozenkova. Vck. Šafránovec, rostl. Sr. Ott. XVII. 84. Šagrín, u, m. Čižmy z š-nu. Mus. slov. I. 68 Sr. Šagrén. Šaholec, lce, m. = tlustý prut. Slov. Phľd. 1897. 674. Šaholina, у, f. = haluzina, roždí. Slov. Phľd. 1897. 674. 1. Šach Jan. Sr. Jub. XXX. 2. Šach = hra. Š. obyčejný, skrytý, od- krytý, věčný, oběma (králi i královně), indický. Přír. kn. šachová. Kober 1875. 12., 14., 16., 28., 198. Představení figury při daném šachu. 28. Vlašská, uherská, vídeňská.	francouzská, hollandská hra v šachy. 20., 22., 29., 36., 41. Král stojí v šachu; silný nebo slabý tah; ohrožená figura; výměna figur; nepravidelné obrany; ustupování kamenů při hře šachové; vázaný, poutaný kámen, figura tamtéž; pravidla hry v šachy. Ib. 10., 11,, 21., 23., 28., 31., 34., 39. Vz násl. Šachový. Šách, u, m. = šiška. Dokud símě v šáchu. Čes. 1. VIII. 45. Šácholan, rostl. Sr. Ott. XVI. 610. Šachovaný čím. Koflík š-ný pozlátkou. 1517. Arch XVII. 247. Š. solnička. Ib. Šachovati = v šachy hráti. Pal. Záp. I. 127. Šáchovňa, trať. Pck. Hol. 77. Šáchovně, pastviště. Pck. Hol. 65. Šachový. O pohybech kamenů š-vých. Obětování figur při hře š-vé. Počátek hry š-vé. Anglická hra š-vá, sicilská. Hra s obě- továním střelce králova. Úloha š-vá. Žerty š-vé. Vedlejší luštění úlohy š-vé. Úloha š-vá symbolická. Korrespondenční partie š-vá. Hra š-vá na slepo (hráč hraje odvrácen jsa od ša- chovnice a udává tahy dle známého číslování) atd. Vz Příruční kniha šachovní. Kober 1875. str. 3., 9., 18., 41, 61., 105., 107., 108., 143., 199. Sr. předcház. Šach. Šachta, z pravidla o pekle, Hus I. 137., 409. II. 154.; jinde: jáma. (Mus. 1898. 236. ). — Š. = mlýn, vinárna. Us. fiakristů. Kukla 134. Šajba, y, f., vrch u Tisovce. Sbor. slov. III. 124. Šajdavec, vce, m., nadávka. Vz Šajdavý. Šeb. 230. Šajn. Dostaneš zlatku ale šajnu (nedo- staneš nic). Us. Hoř. 94. Šajtový = polenový. S. dřevo, z něm. Scheitholz. Slez. Čes. 1. VIII. 56. Sak, šak = ovšem, ovšem! Us. Hoř. 96. Šal v VII. 833. oprav v: Šal. Šál, u, m. = polévkový hrnec. Již. Mor. Šeb. 12. Šalabachter, tra, m. = hlupák. Slov. Zát. Př. 21b.