323

Šalamajdy = druh píšťal. Slez. Věst. op.
1896. 16. Sr. Salamaje.

Šálečný. Š. miska. 1517. Arch. XVII. 247.

Šalik, u, m. = zimní šátek na krk. U Ger-
lachova ve Spiši. Čes. 1. VI. 590.

Šaliť sa = blázniti. Zát. Př. 84b.

Šáliti co na kom. Š. na lidech peníze.
Ezop 289. 4.

Šalomounův. Myslí, že sněd S-novo sele
a on к němu ani nepřičuch (o domýšlivém).
Hoř. 117.

Šalouky, vz předcház. Sabata.

Šaľugo, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Př.
21b.

Šalviený = šalvějný. S. símě. Maš. ruk.
218b.

Šalvija, e, f., šalvijan, u, m. (slez. ) =
šalvěj lékařská. Mus. ol. III. 137. Š. divoká
= luční šalvěj. Mus. ol. III. 136.

Šamberk Ferd. Sr. Jub. XXX.

Šamitać bičim = šlehati; š. še = potáceti
se. Slez. Lor. 79.

Šamtala, y, m. = člověk špatně chodící.
U Křenovic. Vchř. Sr. Šamtati.

Šamutina z hovězího masa. Sbor. slov.
V. 84.

Šancmistr, a, m. S. stavěl šance. Dač.
II. 191.

Šanda Fr. Sr. Jub. XXX.

Šandrlák, u, m. = čásť formanského vozu,
o kterou se vůz zpředu a vzadu prodlužoval.
Jrsk. XXII. 249.

Šandulík, u, m., rybník u Hořic. Hoř. 3.,
136.

Šankrový. S. nákaza. Vz Ott. XIV. 36.

Šanta. Narobili tam dost šanty (nezdoby).
Slov. Phľd. 1897. 304.

Šantar, a, m. = četník (gensdarme). Slez.
Lor. 79.

Šantolina, v, f. = zadina. Březnice. Kub.
L. f. 1900. 363.

Šantovný = klamavý. S. úfnosť. Phľd.
1897. 89. Sr. Šant.

Šantrati se kam: do druhého patra
— jíti, lézti. Tům. Ml. 21.

Šantročnice, e, f. Dač.. I. 173.

Šantročný = šibalský. S. oklamání. 1429.
Pal. Děj. III. 1. 478.

Šantrok, u, m., vz předcház. Pantok.
Vůkol jíti š-ky, lichvami atd. Chč. S. I. 17.
(117., 161. ).

Šár místy = dvě rady šindele u hřebene
střechy. Čes. 1. VIII. 311

Šarbal, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
40a.

Šargo, a, m. = kůň žluté barvy. Místy na
Slov. Čes. 1. X. 307.

Šářiť = mluviti ze spaní a házeti sebou.
Val. Čes. 1. X. 138.

Šarkan, a, m. Š. jest zosobněná bouře.
Zobrazuje se podobou křídlatého draka,
z jehož tlamy a nozder srší blesky. Ocasem
šlehaje vše vůkol poráží. Na něm jezdí
černokněžník uzdou jej veda. Kudy š. letí,
tudy hrad (kamenec, ľadovec, chmel, chumel,
krúpy, krupec) vše, eo jest pod nebem, zbije
a zpustoší. Šuj. (Zát. Př. 36. Pozn. pod čarou. )
Š. je okřídlený, často tří- až třináctihlavý
a víceocasý, křídla mívá obyčejně netopýří.

Vz Nár. sbor. II. 60., 66. Šarkáni v podání
lidovém. Vz Nár. sbor. II. 58. To je ako od
š-na mäso (drahé). Mus. slov. III. 35.

Šarkov, a, m., jm. místa u N. Hrozen-
kova na Mor. Vck.

Šarovák, u, m. = druh korbového vozu.
Us. u N. Huti u Berouna. Sr. Pamberák,
Korrba.

Šarvátkovati. Š-váno s obou stran. Pal.
Děj. I. 1. 368.

Šastaé, šaščič = šlehati, švihati. Slez. Lor.
79.

Šašírové = lidé nebezpeční v horách
ukrytí (dle pověsti). Brt. P. n. 106.

Šáška = kobylka. R. 1687. spustošily
chotár tisovský šášky. Sbor. slov. III. 128.
Šaškařina, y, f. = tropení šaškovo. Slád.
Kup. 43.

Šaškovský ostrov v Praze, později Pri-
matorský. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.
Šašní vrabec = rákosník velký. U Stramb.
Mus. ol. III. 116. Sr. Šaš.

Šat, u, m. = výbava. Na Plz. Plz. 109.
Šať, i, f. = šat, šata, Bídná š. Žeran. 149.
Šata robí človeka. Šaty ako derava roz-
sievka. Šaty ako z kochu. Šaty na hosťoch
trhá. Šaty viac váži ako ctnosti. Dľa šaty
vítaj, dľa rozumu vyprevaď atd. Slov. Zát.
Př. 366.

Šatavý. O pův. vz Krok 1898. 284.
Šáteček. Hra děvčat na š. Vz Čes. 1.
VIL 56.
Šatečková, tanec. Vz Čes. 1. VI. 554.
Šátek na hlavu na Slov.: polka, ručník,
šata, šatka, uterač, uterák. Vz Sbor. slov.
II. 47. Hra na š. (Tücheltanz). Vz Čes. 1.
VII. 346.
Šatenečky = šatičky. Císař. Mtc. 1899.

Šaterový. Š. mandelinka Klim. 688.

Šátkový, tanec ve vých. Slez. Vz Čes. 1.
VII. 38.

Šatlavný městský (dozorce nad šatlavou).
Braun 209.

Šatný. Š. truhla. Sbor. slov. III. 29.

Šatrapky, trať v Čejkovicích. Šeb. 188.

Šátrat se = loudati se. U Polné. Hoš. 101.

Šatstvo. Názvosloví š-va na Slov. Vz Sbor.
slov. III. 27.

Šauer z Augenburgu Jos. Sr. Jub. XXX.

Šavlička, tanec. Vz Čes. 1. IX. 152.

Šavlovati. Tam něco lidu císařského š-val
(posekal). Наr. J. 177.

Ščap, vz Oštrngol.

Ščať = scáti. Nedobre proti vetru š. Slov.
Zát. Př. 150b.

-šče m. -ště: propuščen. Las. Mus. fil. 1897.
335.

Ščebetati, dial. štěbotati. Gb. H. ml. III.
2. 371.

Ščebrov, a, m., trať. Pck. Hol. 29.

Ščeděti, ščezu, ščedíš, parcere. Zaniklo.
Gb. H. ml. III. 2. 292.

Ščedrok, u, m. = štědrý večer. Slez. Lor.
79.

Ščepta, y, f. = špetka. Lisic.

Ščetok, u, m. = utatý vrch stromu. Slez.
Lor. 79.