324

Ščevan, a, m. = Štěpán u Trstené. Mus.
slov. II. 20.

Ščevík. Rozb. III. 707.

-ščí m. -ští: púščí (pouští), neboščík. Laš.
Mus. fil. 1897. 335.

Ščiare (štiare), něm. Sterz = moučná kaše,
jinak fисkа. Slov. Phľd. 1897. 670.

Ščikać = po délce na dvé roztrhnouti. Slez.
Lor. 79. Sr. Rozčísnouti.

Ščinar, a, m. = nadávka soukenníkům.
Ščinařé ščíja do beček. Mus. ol. 1898. 117.

Ščípa, y, f. U Ščípy, jm. místa u Rouštky
na Mor. Vck.

Ščípí, п., les u Markl. Věst. op. 1895. 17.

Ščírkovec, vce, m., čásť D. Kačic. Věst.
op, 1895. 17.

Ščiro = štědře. S. ho obdarovali. Ve
Spišsku. Sbor. slov. IV. 88.

Ščiřon, ě, m. Š. uščiřený = kdo se pořád
ščíří. Mtc. 1900. 340.

Ščíví, n. = Štív, Stovik. Sr. Sčív. Mus. ol.
1898. 117.

Ščkać, pškac, pščkač, pčkać =kýchati. Lor.
79.

Ščkání, n. = ščkavka. Obé v Maš. ruk.
192a., 291b.

Ščpíti, ščpu. Vz Gb. H. ml. III 2. 292.

Ščrkati. Sčrček ščrká. Mus ol. 1898. 117.
Sr. Crkati.

Ščubérek, rku, m. = ščubřík. Mus. ol.
1898. VII. 80.

Ščuć = štváti. Slez. Lor. 79.

Ščugel, glu, šěuglík. u, m. = klocek, šcugel.
Mus. ol. 1898. 117.

Ščukati čím: nožnicemi (nůžkami). Sbor
slov. III. 130.

Ščváti, ščuju. Vz Štváti, Gb. H. ml. III.
2. 384.

-šě. Subst. v -še mají v gt. pl. -š, nč. -i:
mnoho duš (duší), peleš (peleší). Vz Gb. H.
ml. III. 1. 210.

Šeb. Dostal šeby = biti. Zář. Př. 248b.
Sr. Šib.

Šebek Fr. Sr. Jub. XXXI.

Šebor Kar. Sr. Jub. XXXI.

šed-. Z kořene toho: šel, -šen, -šed, verb.
-štie Vz Gb. H. ml. III. 2. 139.

Šedák, u, m. = pucher. Us.

Šedavec, vce, m, capnodis, brouk. Š.
temný, c. tenebrionis šupinoštitý, aerea. Vz
Klim. 409.

Šedesátník, u, m, peníz. 1618. Mtc. 1898.
85. Summa 400 kop míš a to na tolařích a
š-cích. Wtr. Vys. šk. 69. — Š., a, m. = kdo
má 60 let. Š má si poklopec zavříti (má pře-
stati s ženskými tělesně obcovati) a láhve
s vínem otevříti (a víno píti).

Šediny. Sr Zát. Př. 84b., 366b.

Šedivál, u, m. = šedivý Janek, rostl. Mus.
ol. V. 112.

Šedivkový kovolesklec, motýl. Stein. 118.

Šedivobradý pustovník. Mus. slov. I. 27.

Šedivý ako jabloň. Zát. Př. VI. 147.
Starosť-hlava šedivá (starostmi hlava še-
diví). Hoř. 120. Keď je hlava š-vá, aspoň
nech sú myšlienky veselé. Hlava š-vá a roz-
umu v nej nič. Mus slov. I. 10., 25. — Š.
Prok. a j. Sr. Jub. XXXI.

Šedlička, y, f. = šička. Chod. Čes. 1.
VIII. 60.

Šedobradec, dce, m. = šedivec. Artt.
Uhl. 82.

Šedohlavý mráz. Slád. Sen 29.

Šedohnědý lejsek. Mus. ol. III. 117.

Šedochlupý, vz Hubokaz.

Šedokorý buk. Za Šml. v III. 852. polož:
I. 21.

Šedokřídlec, delce, m., dryobota. Zerr-
eicheneule, motýl. Š. dubový; polia, Gemüse-
eule: čekankový, orlíčkový. Vz Stein. 110.,
Exl. 131

Šedokrový, vz Listohlod.

Šedosupec, pce, m., pachnephorus, brouk.
Š. chlupatý, p. pilosus. Klim. 680.

Šedošupý, vz Zrnokaz.

Šedozraký. Š. úsvit. Slad. Rom. 54.

Šedožlutý, vz Listohlod.

Šefránictví, n. = obchod se šafránem.
Sbor. slov. III. 41.

Šefráník, a, m. = obchodník se šafránem.
Sbor. slov. III. 41.

Šejdíř. O š-řích vz Čes. 1. VII 119.

Šelestivý bor. Uč. spol. 1897. XI. 1.

Šeł chłop z roboty = východoslezský tanec.
Vz Čes. 1. X. 159.

Šelma, gt. pl. šelm, nč. šelm a šelem.
Gb. H. ml. III. 1. 180. S. každá poznačená.
S. od pysku šedivie. Š. prebitá, vybíjená.
Š. všade dobre prejde. Šelmu Bůh tresce.
Slov. Zát. Př. 366b. Sr. ib. 67a.

Šelmový. Š. maso (ze šelmy). 1510. Arch.
XVII. 117.

Šembera Fr. dr., prof. a spis. f 19. /8.
1898. maje 56 let. Vz Věst. VI. 45, Jub.
XXXI. — Š. AI. Sr. Jub. XXXI. — Š. Vojt.
Kar. Vz F, š. Písm. 619.

Šemenda, y, m. = ošemetník. Zát. Př.
124a.

Šenčinka, y, f. = ševrová žena. Krkonš.
Nár. list. 1899. č. 161. 2. Sr. v VII. 840.
Šenčiar.

Šenestr, u, m. = jalovec Hluboká, Kub.
L., f. 1900. 363.

Šenkérenka, y, f. = šenkýřka. Brt. P. n.
59.

Šenkovní víno (které se šenkuje). Nár.
sbor. II. 76.

Šenkýřka, ryba. Vz Perlín.

Šenkyš, e, m, vz Senktyš. Jrsk. XXIII.
43 a j.

Šépčí, n. = šipek Mor. Mus. ol III. 136.

Šeperka, y, f., rybník u Kunětické hory.
1496. Arch. XVI. 435., XVII. 471.

Šeplefla, y, f., lžíce k nabíráni polévky,
z něm. Schöpflöffel. Slez. Čes. 1. VIII. 56.

Šepták, u, m. = kase z mouky. Hluboká.
Kub. 157.

Šeptalky, pl., f. = kucmoch s jáhlami.
Hoř. 184.

Šeptání, n. Přísloví atd. vz v Zát. Př. V.
odst. 28.

Šeptaný. Š-né — zlyhané. Zát. Př. V. 741.
Sr. ib. 60b.

Šeptati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
371. Složeni erckaféři, aby víc o rudy ne-
šeptali (se neumlouvali). Dač. I. 346.

Šeptavý. Š. zpověď. Chč. S. I. 365.