325

Šeptmý. Š. rej, hvízdot. Proch. 43., 123.

Šercl Čen. Sr. Jub. XXXI.

Šeredenství, n. Kněží zakrvvají š. toho
lidu. Chč. (List. fil. 1898. 460. ).

Šeredněti. Št. Bes. 90.

Šeredník, a, m. Št. Bes. 8.

Šerha, y, f. = karetní hra. Vz Čes. 1. X.
175.

Šerhor, u, m., z něm. Do vlny mísili š.
(dělali špatné sukno). Arch. XVI. 528.
Sr. Štupphor.

Šeříkověmodrý. Š. barva. Wlt. 31.

Šeřin, a, m., vrch v severových. Čech.
Vz Nár. list. 1897. č. 317. feuill.

Šeřina, y, f = místo, kde se brzy stmívá.
Us. Kub. 157.

Šermovati. A jestližeby v tom co š. chtěl
(se vytáčeti). 1496. Arch. XVII. 541.

Šerobarvec, vce, m., Achateule, motýl.
S. černočárný, běloskvrnný, hlinožlutý, krouž-
kovaný, lemovaný, lebedový, trávový. Vz
Stein. 112., Exl. 128. — 135.

Šerokrásný. Š. stín. Hlk. Več. 29.

Šerokřídlec, délce, m., gnophus, motýl.
S hnědočelný. Stein. 139.

Šerokřídlý. S. vlnopásník (motýl). Stein.
145.

Šerp, u, m. = srp. Slov. Mus. slov. П. 8.

Šervenica, e, f., trať u Jelšavy. Sbor.
slov. IV. 133.

Šes, u, m. = čas. Po šese. U Jelšové.
Sbor. slov. IV. 138.

Šest, i, f., dle, kost". Vz Gb. H. ml. III.
1. 350.

Šestadvacet, hra v karty. Us.

Šesták, a, m. = kněz sloužící šestou (ráno
o šesti). Jičín. Kub. L. f. 1900. 363.

Šesterka, y, f. V III. 860. za Hud. polož':
Mus. 1850 II 18. Příl.

Šestice. V III. 860. za Hud. polož: Mus.
1850. II. 18. Př.

Šesticepní. Řezn. Rad. pr. 15.

Šestidílka, y, f. = šestidílná kniha. F1Š.
Písm. I. 349. S. = šestidílná bible (kralická).
Rozb. kral. 7.

Šestidílník, a, m. = nájemce půdy, který
za její vzdělávání dostával od vlastníka pět
šestin výtěžku. Praž. 17.

Šestiměstí, n. = Hořejší Lužice. Pal Dej.
III. 2. 120., 138., IV. 1. 194.

Šestinedělka, y, f. Pověry na Hořicku
к š-kám se táhnoucí. Vz Hoř. 140. S. v li-
dovém podání. Vz Mus. ol. 1897. 149., Brt.
v Hlídce 1899. 163.

Šestinohý. Š. řádka = hexametr. Phľd.
1897. 565.

Šestiosminový takt. V III. 861. za Hud.
polož: Mus. 1850. П. 18. Př.

Šestitečný, vz Vrtavec.

Šetek. O pův. vz Krok 1897. 284.

-šeti, příp. inft. perft. u J. Kollára. Aniž
lituji věk svůj ztrávivšeti. Sl. dc. r. 1832.
zn 323. Vz Gb. H. ml. III. 2. 78.

Šetřiti nač. Šetříce na to, že... (při-
hlížejíce k tomu). 1630. List. 74.

Šetrník, a, m. = škoudlík. Sá. Kř. 37.

Ševcárna, y, f. = dílna ševců. Nár. list.
1898. č. 227.

Ševcovský. Š. nářadí a nástroje na Slov.:
alcne, brandzól, cvaky, čiriš, dratva, fornom,
hoval, ihly, kantsec, kladívka, klečtekel,
klema, kliešte, klince, knajp, krajačka, lást-
cigel, lástne, obces, obcigel, ompos, pangel,
ponscogle, poťah, rajpán, rám s fislou, rašple,
smola, šidlá, štětiny, vahan, valpřety, vir-
šnajdr, viršteltlačiar, zdrhadlo. Vz jednotlivá
slova a Sbor. slov. III. 32.

Ševčík, a, m., ryba. Vz Ježdík.

-ši m -š příp. 2. os. sg. praes Mus. 1896.
230. To prý je chybné, poněvadž stojí v N.
zák. z r. 1466.: slyšíš-li a jinde jest omylem.
V Arch. (vz -ši v Příspěvcích 403. ) má býti
všude: -š-li. List. fil. 1898. 79., Gb. H. ml.
III. 2. 12. — Adverbia komparatívná mají
koncovku: -si na Hornoostravsku: něskorši,
pomalši Lor. 68.

Šialenec, nсе, m. = hlupák. Slov. Zát.
Př. 2lb.

Šialový = jedovatý. Š. huba (houba). Slov.
Zát. Př. 20b.

Šiarkan, u, m. = zlý veter (apoplexia).
Slov. Nár. sbor. 1901. 135.

Šiarová, hora v Trenčan, u Podhradí.
Sbor. slov. III. 6.

Šib, byl rybník u Plzence. Mtc. 1897. 369.

Šíba, y, m. a f. = beran; ovce. Vimperk.
Kub. 157.

Šibačky, pl. f. = mrskání mužských od
děvčat o velikonocích. Vz Sbor. slov. III.
131.

Šbenec, nce, m. = kdo visi na šibenici.
Mus. ol. XIII. 26.

Šibenice. S-ca mu chybí. Ako so š-ce
padlý. Na š-cu súci. Zát. Př. 366^b. — Š. =
hračka dětská v Pošumaví z olšových větviček
do země zaražených, přes něž se klade
proutek. Na ten se věsí lusky a házením
kaménků shazují. Kdo co shodí, to vyhrává.
Vz Př. star. V. 49.

Šibeničník, u, m. = mezník u šibenice.
Př. star. III. 18.

Šibenný. Š. noha = figlař. Zát. Př. 33b.

Šibnouti si = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

Šidibřuch, U, m. = jídlo, které tělu síly
nedává. Tům. 141.

Šídlatec Ještě: alpský, břehový, drsno-
žlutý, dvojlunný, horní, lesklý, lunoskvrnný,
modrý, nahnědlý, nejmenší, něžný, říční,
slabý, zhledný, zakouřený, zelenavý, žluto-
nohý. Klim. 740.

Šídlatka, y, f., isoëtes, rostl. Vz Ott. XII.
805.

Šidlůvka, y, f, les u Raje. Věst. op.
1895. 17.

Šiet (šít). O pův. vz Krok 1897. 284.

Šietnosť. Hus I. 116. Vz Šítnosť.

Šietný. Š. haby. Hus. Post. 31^a. Vz Šítný.

Šíf, u, m. = žlab, oběd. Us. fiakristů.
Kukla 134.

Šiflička, y, f. = tabuľka. Š čokolády,
loje. Mus. ol. 1898. 117.

Šifnobl, u, m. = mince = 270 kr. 1623.
Dač. II 240.

Šifon, také na Slov. Rukávce jsou z jem-
ného plátna nebo š-nu. Mus. slov. I. 68.
U Šebeše.