3 27

Škára = skulina. Pavúk čaká ve skáre
na muchu. Zát. Př. 104^a.

Škarbalov, a, m., čásť vsi Količína na
Mor. Pck. Hol. 45.

Škarda Jak. dr. Sr. Jub. XXXI.

Škaredství života. Chč. S. I. 378.

Škaredý (nehezký) člověk: škero, škrata,
škuliperda, špata. Zát. Př. 65b. Š-dá jak po-
tvora, jak opica, jak žaba. Šeb. 220. — Š.
Na š-dou středu už nerada předu. Čes. 1.
IX, 224.

Škarechov, a, m., chybně: Škarehof, vrch
na Slansku. Slan. 2.

Škařinec, nсе, m., pozemek. Pck. Hol. 211.

Skarnica, e, f. = kornout. Val. Čel. 1.
X. 303. Sr. Škarpicl.

Škeblovitý. Š. měkkyši, najadeae. Vz
Ulič. 143.

Škeredý, dial. m. Škaredý. Praž. evang.
(List. fil. 1897. 283. ).

Skero, a, m. = člověk nehezký. Zát. Př.
65% 272b. š. vyškerený = sprosťák. Ib. 40a.

Šklaba, y, m. = blázen. Tům. 97.

Šklabatý = ubrečený. Slez. Lor. 79.

Škleb. Š. si z někoho strojiti. Mus. 1890.
497.

ŠkleBenec, псе, т. = kořalka (při křtu).
Poďte na š. Král. Stachy. Kub. L. f. 1900.
363.

ŠklíBa. Vz násl. Šklibák, Šklibna, Škliboň.

Šklibák, a, m. = Šklíba. Mus. ol. 1898. 117.

Šklíbanda, y, f. = Šklíb, kopec u Č.
Třebové. Čes. 1. IX. 195.

Šklibna, y, m. = šklíba. Mus. ol. 1898. 117.

Šklibon, ě, m. = šklíba. Mus. ol. 1898. 117.

Šklípnouti = stříknouti. Týn nad Vlt.
Kub. 157.

Škmořit = spořiti. Jičín. Kub. L. f. 1900.
363.

Škmour = škvor. Bes. 1871. 591.

Šknúřiti se = škarediti se. Ta se na mne
škňúřila. Šeb. 10. V Přisp, skňuřiti oprav
v: škňúřiti.

Skočnodvorský, os. jm. Dač. I. 314.

Škoda. Kompar. škodéš. U Císařova. Mtc.
1899. 224. Š. hlavy! Škoda ho hniť. Š. ide
do chasňa. Š. lahce tečie ako yoda. S. malá
nenie svet. Š. nemá gazdu. Š. nikomu nie
milá. Š. peňazí za ledačo. Š. tej duše. Š.
tvojej podoby. Ku škode príde posmech.
Škody väčšej bodaj nebylo! Škodka lepša
ako š. Š-dou sa učiť, zmudreť. Slov. Zát. Př.
366., 367. Proč si děláte takovou škodu (říká
se při přijímání daru). Hoř. 95. Po škodě
špatná náhrada. Hoř. 121. — Š. Ant, Jos
dr.. J. K. Sr. Jub. XXXI.

Škodilý — škodlivý. Snové škodili nejsú.
Maš. ruk. 40a.

Škodlivec, vce, m., aphanisticus, brouk.
Š. nepatrný, a. pusillus. Klim. 420.

Škodnina, y, f. = škodlivá věc. Ott. XV.
444.

Škola bez jednoho žiaka bude. Š. mu
smrdí. Š. nie zajac. Š. svet, psota majster.
Do školy darmo nechodil. Školu leda ovoňal.
Zát. Př. 367a. Sr. ib. 21a. Školy mateřské,
národní, střední odborné, vysoké. Literaturu
o nich vz v Jub. B. 5. - 66.

Školně, ěte, п. = školáček. Klc. v Mus.
1843. 331.

1. Školní plat ve středověku: animales,
cretales, čtenales, dušíčkales, expellere, gre-
goriales, hromničkales, introitales, jarmar-
kales, kalefaktura, kandelares, lusales, maso-
pustales, montales, nundinales, ovace, paš-
kales, pennales, pretiales, remissionales,
salár, sekyrales, sobotales, stane, stojecí plat,
vitrales, zvoničkales. Vz tato slova a Mus.
1900. 2. nn., Wtr. Part. 243.

2. Školní řády, metbody u vyučování,
inspekce, zkoušky, divadla ve středověku.
Vz Wtr. Part 600., 659., 706., 729.

Školskoliterarní práce. Č. (Mus. 1871.
376. ).

Školský. S. drama. Vz Vlč. Lit. II. 1. 68.

Škop, a, m. = hlupák. Lisic. — Š. =
skopec. Také ve vých. Cech. Čes. 1. X. 59.

Škopek. Hádanka: Do chlíva to jde březí
a z chlíva jalové (škopek vodou, nápojem
naplněný). Čes. 1. VII. 347.

Skopie = čepec U Mikul. na Mor. Čes. 1.
VII. 83.

Škopnec. D. Gesch. d. böhm. Sp. 1818.
287. = aries. Vz Skopnec.

Škora, y, f. = škraloup. Slez. Lor. 79.

Škorně (škvorně) = boty ze dvou kusů
kůže sešité, sahají po kolena. Sbor. slov.
II 130.

Škoudera. Bes. 1871. 626.

Škoudliti se = vzpírati se. Jen se tak
neškoudli. Studená. Vchř.

Škoudrně. Sukně š. šitá (úzká). Hoř. 209.

Škrabáctví, n. = činnosť škrabáka, skri-
benta. Osv. 1899.

Škrabák, а, т., dělník čistící kolejnice. Us.

Škrabánek, nku, m. Má š-nky (dloužky)
Hoř. 125.

Škrábání jiných = pomlouvání. Ezop. 302.

Škrábati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 352. — koho čím: slovy. Sdl. Hr. IX.
70. — se kam = dráti, dotírati se. Čes. 1.
X. 296.

Škrabiny, f. = slupky s brambor seškrábané.
Mus. 1898. 117.

Škrabňa, ě, f. = sedrané proutové koště.
Slov. Zát. Př. 64a. Sr. Škrabne. Stará š.
(o ženě). 1b. 85b.

Škrabulka, y, f. = larva (hmyzu). Mus.
1849. IV. 54.

Škračka. Pokradnul fararovi š. (o chra-
stavém na tváři). Slov. Zát. Př. 76a.

Škrak n. škrach, acerina, Schraitzer, ryba.
Mus. ol. I. 80.

Škramfál, u, m. = hodný kus. Š. másla.
Tům. Ml. 62.

Škřaňeć = Kňourati. Slez. Lor. 79.

Škrapún, a, m. = sprosfák. Slov. Zát.
Př. 41.

Škrat, а, m., vz Škrátek (skřítek). Sr.
Škrata. Slov. Mus. 1848. II. 327. - Š. =
škareda. To je š. človek. Slov. ib.

Škrata, y, m. = člověk škaredý, nehezký.
Slov. Zát. Př. 65b. Sr. Škrat.

Škřeček = křeček. Val. Ces. 1. X. 37.

Škrek, u, m. = skřek. Potvora malá, velký
š. Slov. Zát. Př. VI. 169.