329

Šlecht, u, m. = závoj. Strhnete jí ten
ďáblův šlecht. Jrsk. XIX. 374.

Šlechta ze Všehrd Jan. Vz Vlč. Lit. I.
351., 325. — Š. Křivoklátský, spis.

Šlechtic. Původně š. = kdo vládl po-
zemky tak hojnými, že k těžení jich držeti
musil drahně služebníků; kdo jich pozbyl,
přestal býti šlechticem. Vz Pal. Děj. V. 1.
356. Š. = statkář bohatý, který mohl na svůj
náklad družinu chovati a s sebou do bojů
voditi. Vz Pal. Děj. I. 1. 263. Sr. Vládyka.
— Š. také = vyšší úředník, poněvadž byl
nadán hojnými výsluhami. Který š. statků
n. vyššího úřadu pozbyl, stal se zemanem,
vládykou. Ib. 265.

Šlechtice, e, f = šlechtična. Citů jejích
účastnily se také přední šlechtice v Čechách.
Pal. Děj. III. 1. 207.

Šlechtilý = úhledný. Chceš-li masť míti
šlechtilejší a lepší, tedy přičiň jerepinum a
budeť velmi š-lá. Maš. ruk. 222a. Š. město
M. Polo. (Mus. 1897. 503).

Šlépěj, e, m., ale více f. Gb. H. ml. III.
1. 222. — Šlépěje, f., dle duše, ale také
šlépěj, m. Ib. 227.

Slerka Jan, kazatel v XVIII. stol. Vz
Vlč. Lit. H. 1. 101.

Šlichtař, e, m. — tkadlec. Tům. Ml. 155.

Šlížance, slizečky = jídlo. Vyzov. Mus. ol.
XII. 139. Sr. Šliž.

Šlochauhňa, z něm. Schlafhaube. Nosí
se v zimě a na ní širák. Slov. Phľd. 1898.
117.

Šlojéřka, y, f. S. dělala šlojéře. Br. Věk.
97. Sr. Šlojérnice.

Šlojířník, a, m., onelca (conelea), pták.
Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (240. )
snad: zlatohlav, brkohlav. Vz tam.

Šlopa, y, f. = šlépěj. U Polné. Hoš. 101.

Šlovina, y, f. = dlaskaté pletivo z pro-
vázků. Mus. ol. 1898. 117.

Šmačně něco dělati, gustiös. Vlč. Lit. II.
1. 21.

Šmačný. Keď je človek lačný, aj ovsený
chlebík šmačný (chutný). Zát. Př. 169a.

Šmaha Jos. Sr. Jub. XXXI.

Šmajták, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
41b.

Šmak, u. m. Ani chuti, ani šmaku (nemá
vkusu). Mus. slov. H. 77.

Šmakůvky, pozemek. Pck. Hol. 192.

Šmarhávky, pozemek. Pck. Hol. 226.

Šmařiti koho jak. Tak ťa šmařím, že
a hned na stenu prilepíš. Slov. Zát. Př. 255^a

Šmatinoha, y, f. = plevel v obilí. Mus.
ol. 1898. 117. Namlátí-li děvče o štědrý večer
z došku ze střechy vzatého š-hy achrobáků,
dostane se za chudobného. Mor. Mus. ol.
XII. 14.

Šmaty = šaty. V Prešovsku. Mus. slov. I. 67.

Šmehlina, у, f., anthriscus vulg., rostl.
Sbor. slov. V. 85.

Šmejček, čku, m. = sánky, па nichž se
dří i sváží. Stachy. Kub. 157.

Šmelař, e, m. Š-ři tavili rudu v hutích.

Šmelcovný. Š. huť. Dač. II. 204.

Šmelhaus, vz Šmelhouz, Šmlhouz.

Šmerať co čím = natírati? Sbor. slov.
IV. 144.

Šmerc = smrť Ve Spišskú. Sbor. slov. IV.
89

Šmídek Kar. Sr. Jub. XXXI.

Šmídkov, a, m., trat u Vrbice. Šeb. 192.

Šmigrovati = švihati metlou. Val. Čes. 1.
X. 36. Sr. Šmigrust.

Šmikati, vz Smigati.

Šmikě hakě. Proběhal les š. h. (křížem
krážem). Císař. Mtc. 1899. 228. Sr. Šmiko
(Přisp).

Šmihom něco vykonati = pojednou. Mus.
slov. III. 24.

Šmilcovac sviňu = kůži s ní stahovati.
Slez. Lor. 79

Šmilovský A. Sr. Jub. XXXI

Šmiráce, e, n. = podplatek. 1602. Nár.
list. 25. /11. 1897.

Šmít se = smáti se. Již. Mor. Šeb. 18.

Šmitec. Kdo zhruba pravdu hude, šmitcem
(šmytcem) bývá bit. Čes. 1. VIL 420.

Smítka, y, f. Š-ky = chléb na tenko na-
krájený. Slov. Čes. 1. X. 360.

Šmoldan, a, m. = čmelik. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 31.

Šmrgola, y, m. = smrkola, usmrkanec. Us.
Hoř. 95.

Šmuk = manžestrová, na čtyři prsty ši-
roká páska vyšitá hedvábím s lesklou pen-
tlíku podobnou ozdobou na klobouk. U Rychm-
burka. Př. star. V. 11.

Šmulečky = jetel zlatý. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 31.

Šmur, u, m. = šmouha. Slez. Lor. 79.

Šmýd Tom., far. a spis., f 1. /10. 1897.
maje 58 let.

Šmytec m. smyčec. Šmyčec, gt. smyčce,
z toho šmytce a k tomu nom. šmytec. Gb.
H. ml. III. 1. 123. Sr. Šlatec.

Šmytna, y, f. Dač. II. 94. Vz Šmitna
v Písp. 409.

Šnaidr K. S. Vz Flš. Písm. 563.

Šnajdauf Ant. Sr. Jub. XXXI.

Šnarovačka. Vz Krok. 1896. 135.

Šnejdárek Fr. dr. Sr. Jub. XXXI.

Šnelpolka, y, f. Již. Mor. Šeb. 69.

Šnepy. Mus. 1848. II. 328.

Šněrovačka. Dýchám tak volně, jako
kyprá dívčí ňadra, když odhodila š-ku. Šml.
IV. 229.

Šnorchovati na koho = dotírati. Wtr.
Part 500.

Šňupák, u, m. = šňupaci tabák. Mus. ol.
1899. 28.

Šnuptychl, u, m. = pokrývka. Us. fiakristů.
Kukla 133.

Šňůra. Točení šňůr. Vz KP. VIL 176.
Tuláka po šňůře někam dopravit = postrkem.
Kukla 14.

Šňůrkář, e, m. Š-ři, nadávka Boršov-
janům na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

Šňůrkářský cech. Pck. Hol. 139.

Šohaj Fr. dr. Sr. Jub. XXXI.

Šokać = volati na slepice šo! Slcz. Lor.
79.

Šókavý. Š. člověk = nehybný, zdlouhavý
a p. Mtc. 1900. 266. Vz Šoukavý.

Šolc Lev. Sr. Jub. XXXI. - Š. Václ.,
básn. Vz Flš. Písm. 614. — Š. = rychtář.
Z něm. Br. Pod. 6.