331

Špidlák, u, m. = škopek na hrozny. Šeb.
288.

Špiglovka, y, f. = jeskyně ve Mšensku
(od Špigla). Čes 1. VI. 567.

Špihovní vůz, vz Špižní. 1461. Mus. 1899.
233.

Špikanardavý olej. 1597. Mus. 1899. 30.
Š. voda. Sdl. Hr. VII. 6.

Špikatý. S. kobzol — který má šlupky do-
vnitř zarostlé. Slez Lor. 79.

Špilka, y, f. = špejl. Má spilku v grgu
(o pyšném). Zát. Př. 38a. — Š. V III. 933.
Za Hud. polož: Mus. 1850 II. 19. Př.

Špimberk, vrch také u Kutné Hory. Pal.
Děj. V. 1. 389.

Spincovati se. Dva černí se š-cují (sobě
rovní se špičkují). Rybay.

Špindler Erv. Sr. Jub XXXI.

Špingl v brance. Val. Čes. 1. X. 39.

Špinty. Ty š. a finty mám já také. Sá.
Kr. z Ješt. 22.

Špiritus, a, m. Vyseděl š sa (skřítka).
Val. Čes. 1. X. 373.

Špísek, sku, m., v knihtiskárně = vý-
plněk (místo literky). Nár. list. 1897. č. 315.

Špitál, e; nč. gt. -u. Vz Gb. H. ml. III.
1. 80., Arch. XVII. 218. a j. S., e. Ezop. 311.

Špitálník, a, m., místy = pohůnek (jenž
dobytek pohání); Fisch. Hosp. 336.

Špitálský. Š. brána v Praze bývala
v přední Novosvětské ulici za nynějšími
dělostřeleckými kasárny. Jrsk. XIX. 441.

Špížka, y, f. = špižírna. Věst. VI. 30.

Šplhal, a, m. = kdo se někam šplhá. Us.

Šplhánek, nka, m, vz Soupálek.

Šplhavý. P-ví ptáci. Vz Šír II. 93. nn.

Splhoš, e, m. Vz Šoupálek.

Šplíchati. Aby těch věcí nešplíchal k zá-
rmutku jiných. Kom. Ohláš. 74.

Šplochan, u, m. = bál čeledi hospodářské.
Čеs. 1. IX. 324.

Špitati = hltati, rychle jísti. Hoř. 95.

Špolírovati město = pleniti, z lat. spoli-
are. Har. J. 79.

Šponcetle, e, f. Počet dobytka napsaný
míti na š-tli. 1685. Uč. spol. 1897. III. 4.
Z něm. Spannzettel (služební list). Sr. Špan-
cedule.

Špott Jan dr. a Kar. dr. Sr. Jub. XXXI.

Šprajcka, šprojdo, y, f., vz Sekna (vy-
strojená dívka).

Šprcel, cla, m., vz Vrabec.

Šprček, čku, m. Svíčky jak šprčky (tenké).
Již. Mor. Šeb. 286.

Šprdleu, vz předcház. Prdlenky.

Šprich, u, m. = špic, paprsek kola. U Trste-
né; Mus. slov. II. 21.

Šprlec, lce, m., vz Vrabec.

Šprlení u vrat, u branky. Čes 1. VIII. 205.

Šprndíra = špindíra. Hoř. 95.

Šprochéř, vz Sprochař.

Šprochéřství, n. Br. Hod. 99. Vz Špro-
chýřství.

Šprochy Vajovské Jošta z Rožmberka
(jimi napomíná duchaplnými aforismy krále).
Flš Písm. I. 284.

Šprt, u, m. = posunutí věci prstem. Lisic.

Šprudlák, u, m. = náčiní kuchyňské.
Slez. Čes. 1. VIII. 56. Sr. Kverlačka.

Šprymák, a, m. = šprýmař. Mus. ol. XIII.
33.

Špuléř, e, m. Že naděláte v čas boje ry-
tířů z koželuhů, ševců, ze špuléřů. Chč.
(Pal. Děj. IV. 1. 419. )

Špulíř, e, m. = vrták středový k vrtáni
větších děr, Centrumbohrer. KP. VII. 597.

Špunárky, pozemky. Pck. Hol. 45., 66.

Špuntovnice při kanálech. Nár. list. 1897.
č. 302. 3.

Špurtnouti co kde = ukrásti. Kde pak's
toho psa špurtl? Nár. list. 1900. č. 232.

Srajdy, trať. Pck. Hol. 140.

Šrák = náramek. Mor. Mus. ol. IX. 104.
— Š· = lištva, šrák na věšení šatstva; kšanda.
Val. Čes. 1. X. 33.

Šrákovica, e, f. = pilka se šráky. Mus.
ol. 1898. 117.

Šrámek Jan, vz Březanovský.

Šramko Pav., nar. 1743., slov. veršovec.
Vz Phľd. 1898. 38.

Šramota, y, m. = neohrabaný člověk.
U Křenovic. Vchř.

Šramotně = se šramotem. Š. vstali. Jrsk.
XXIII. 223. Sr. Šramotivě.

Šraňk = mřiž, ohrada v soudní síni, zastr.
Mtc. 1897. 360.

Šrapa, y, f., j m. místa u Liptálu na Mor.
Vck.

Šrek, u, m. = předposlední vor v prameni.
Čes. 1. VIL 22.

Šreka, y, f. =: menší plocha vykládaná
prkny různého směru (na lomenicích atd. ).
Čes. 1. VIL 401. — Šreky, druh mor. rév.
Seb. 145., Nár. sbor. П. 72.

Šriň, m. = štěrk. Mus. slov. I. 66.

Šrot, u, šrůtek, tku, m. = strom bez větví
a vršku, slabá kláda. U Polné. Hoš. 101.

Šrotéř piva, slanečků, vína (skládač) Vz
Př. stár. III. 17.

Šrotovňák, u, m. = knedlík ze šrotové
mouky. Šeb. 108.

Šroub. To jest na šroubích postavené
(nejasné). Mart. S. 17. Stál na svém jako š.
Túra. Ml. 199.

Šrum, u, m. Ten š. a šum ho znepoko-
joval. Jeln. 9.

Šrůtek J. A. Sr. Jub. XXXI. — Š., vz
Šrot.

-šský mění se v nom. pl. m. život, v šští:
říšský - říšští poslanci. Gb. H. ml. Ш. 1.
550.

-šta, č. šča. Skloň, substantiv ukončených
v -šta, č. -šča (milošča) vz v Gb. H. ml. III.
1. 220.

Štábsofflcír. Je prodlužený jako š. Hoř.
125.

Štafalec, lce, m. = veliký kus. Notný š.
chleba. Jrsk. XXIII. 39. Sr. Štafelec.

Štafýrka, y, f. = červené lemování kazajky.
Sbor. slov. II. 124.

Štachejtle z plotu. Šeb. 68. Sr. Štacheta

Štakoviny, paseka. Pck. Hol. 132.

Štamproch. Dač. I. 119.

Štangle, í, pl., f. = nohy užitečného ptactva
(jeřábka, koroptve, sluky). Mor. Mus. 1848.
II. 328.

Štanglice, e, f. = železný sochor, náčiní
kamennické. Sbor. č. 3. 25.