Předchozí (332)  Strana:333  Další (334) |
|
|||
333
|
|||
|
|||
Štětný dobytek (prasata). Čes. 1. VIL 376.
Štětovník bahni, zanichellia palustris.
Sbor. slov. III. 54. Šteyer Mat, kázat, v XVII. stol. Vz Vlč.
Lit. II. 1. 33. Štezáry, pl., m. = tyče, drží prkno u vozu,
které se přidává. Štiak, u, m. = moč. Kapusta (zelí) kyslá
ako š. Zát Pŕ. 219a. Štiare, vz Sčiare.
ŠtiBička chleba m. ždibička (od ždíbek).
Jihozap. Čech. Dšk. Vok. 59. Štíble, í, f. = čižmy robené z lepší kůže a
ozdobnější. Sbor. slov. II. 131. Štibrati. Muž dlube a žena štibre (oba
dobře Hospodaří). Zát. Př. 97a. Štičkati. Někoho kudlit' a š. Us.
Štiepanka, y, f. = křížala? Má sušené
slivky a š-ky. Slov. Phľd. 1897. 300. Vz násl. Štiepaný. Š. jablíčka (druh vyšívání na
Trenčansku). Mus. slov. I. 26. Štíhle, ete, n. = deštovka. Je jako š. (hu-
bená). Hoř. 95. Štíhloň, ě, m., obrium, brouk. S. hnědý,
o. brunneum, pastvinný, cantharinum. Klim. 646. Štichanie v tele = klanie, das Stechen.
Slov. sbor. III. 159. Štika také vodní vlk. Fisch. Hosp. 47.
On se vždycky к tomu vrací jako š. k lovu. Šml. IX. 104. Štikati = skytati. Potom štikla a duši
vypustila. Har. J. 55. Štikozubec, bce, m. = ryba treskoviti,
merluccius. Ott. XVII. 137. Štikutati. Komu se štikutne (kdo škytne).
Sbor. slov. IV. 141. Štílek = štilec? Však sami slova ani
štílka trpěti nechtí. Chč. (List. fil. 1898. 460. ) Štilit = břinkati do koule (při dětské hře
na svini. Kruh dětí honí kouli do středu). Chlumeček. Kub. L. f. 1900. 363. Štimra, y, m. = rýpal. Hoř. 95.
Štinec, nce, m· = bosek (samčí úd plo-
dící). Val. Čes. 1. X. 384. Štipák, a, m. = kohout. Ezop. 45. 18.
Štípati. O pův. sr. Zub. 415. O tvarech
Ob. H. ml. III. 2. 353. Štípky, f. = křížaly? Sbor. slov. III. 140.
Štípnouti komu co = ukrásti. 17. stol.
Mtc. 1901. 69. Štír. Dal si za ňadra stíra (zmýlil se
vv někom). Hoř. 95. Po štírovi — hrany zvoní (myslí se, že je jedovatý). Mtc. 1897. 153. Š. v lidovém podání na záp. Mor. Vz Mtc. 1897. 159. — Š. = znamení nebeské. Co za něho činiti a čeho se varovati. Vz Rozb. IL 192. Narozený na štíru bývá hašterivý. Sá. Kánt. 35. Štirák, u, m. = čtyrák. Jihozáp. Cech.
Dšk. Vok. 58. Štíropeň, pně, f. Signum scorpio Š.,
slunce jest v Štíropni. Maš. ruk. 18a., 31a. Vz Mus. fil. 1899. 287. Štírovníkový. Vz Vrtař
Štít. Horský š. střechy štít = s pavláčkou.
Ces. 1. VIII. 315. Š. brouků. Vz Klim. X. — |
Š. = znak rodu. Císař přiložil mu štítu (po-
výšil ho ve šlechtictví). Byl toho štítu po- slední Dač I. 1900., 190, 191. Štítkařík, a, m., micraspis, brouk. S.
Černokrový, m. Poveri, dvanáctitečký, duo- decim punctata, nedočetný, flavidula, šest- náctiťečký, 16punctata, vlaský, italica. Klim. 727. Štítkoskvrnný, vz Hrotnatec.
Štítkovitý, vz Červobub,
Štítný. Štítná žláza. Žv. II. 20. — Š.
Tomáš ze Štítného. Vz Fiš. Písm. I. 129., Jub. XXXI., Rozb. II. 195. nn. Štítohlavec, vce, m., chilocorus, brouk. S. dvojskvrnný, ch. bipustulatus, ledvino- skvrnný, renipustulatus. Klim. 730. Štítojamec, mce, m, gronops, brouk. S.
černopruhý, g. niger, hnědý, lunatus. Klim 554. Štítokrojec, jce, m., camtorhimus, brouk.
S. světlopásý, c. statua. Klim. 573. Štítonoš, e, m., casida, brouk. Š. černavý,
c atrata, černonohý, vibex, černoskvrnný, murrea, černostehný, rubiginosa, červeno- skvrnný, sanguinolenta, červený, fastuosa, hnědý, subferruginea, lesklopruhý, nobilis, mlhovitý, nebulosa, modropáský, ornata, polokulový, margaritacea, rakouský, canali- culata, rzivoštítý, ferruginea, stříbroštítý, chloris, tečkokrový, stigmatica, tečkoštítý, lineola, třpytný, lucida, zelenonohý, vittata, zelený, viridis, zuboštítý, denticollis, žebro vaný, flaveola, žlutobrichý, hemisphaerica. Klim. 713. Sr. Ott. XVI. 749a. Štítorožec, žce, m., notoxus, brouk. S.
jednorohý, n. monocerus, krátkorohý, bra- chycerus, páskovany, trifasciatus. Klim. 517. Stítozbrojný. Š. občan Louk. 20.
Štjap, u m. = báňská míra šest stop vy-
soká a dlouhá. Slov Mus. 1848. II. 328. Štlapati. Hoř. 78.
Stok = stůl ku př. školní. 1614. Wtr. Part.
132 a j. Štokrám, u, m. = vymýtěný les. Mus. 1871.
55. Štolba Fr. dr. a Jos., dr. Sr. Jub. XXXI.
Štolmistrství, n. Úřad s. Sdl. Hr. VI.
109., Dač. II. 24. Štolňa, ě, f. = baňa. Slov. Čes. 1. VIII. 47.
Štolovati se = νynášeti se, chlubiti se.
Srub. 48. — koho = chytati. Val. Čes. 1. X 134. Štolovský Ed. dr. Sr. Jub. XXXI.
Štorch K. Sr. Jub. XXXI.
Štošíř, vz Lonýš.
Šťouch, u, m. Š. koule tagem. Krč. Assoc.
Šťouchanec = rozmačkané brambory mlé
kern polité a omaštené. Jrsk. XXII. 229. Šťouchati. Ani jsme dnes do mouky ne-
šťouchli (nic jsme neprodali). Hoř. 95. Šťouchni mě = látka na sukně. Hoř. 212.
Šťourač, e, m., Raumfeile, pilník do délky
15 cm. KP. VII. 596. Šťova, y, m. Člověk suchý jako š. Plzeň-
sko. Kub. L. f. 1900. 363. Sr. Šťovka. Šťovík. Stáhl obličej, jako by do š-ku
kousl. Tům. Ml. 40. — Š. psí = merlík (rostl. ). Us. |
||
|
|||
Předchozí (332)  Strana:333  Další (334) |