Předchozí (333)  Strana:334  Další (335)
334
Štráfek, fku, т., rostl. Vz Pentlička.
Štrafovka, y, f. = čásť stavu tkadlcovského
na plátno.
Sbor. slov. III. 31.
Štrachna, y, m. a f. = kdo zdlonha chodí.
Vých. Čech. Čes. 1. X. 64.
Štráchy = podstolovina. Phľd. 1897. 315.
Štrajcholec, vz Streicholec.
Štramberka, pl., n. = pozemek. Pck. Hol.
146.
Štrbaci, jm. místa u Halenkova na Mor.
Vck.
Štrbavý. S-vému jazyk uteká. Zát. Př.
60b. Sr. Štěrbavec.
Štremínek, nku, m. = letní vlněný šátek.
Strakonice. Kub. 157.
Štrempl. Jím kolkovali každou kopu
plátna v obci na doklad, že je pravé míry.
Vz Jrsk. XXIII. 100.
Štrkáč, e, m. Š. z ráže (lék. ). Sbor. slov.
V. 84.
Štrkati = cvrnkati a p. Kým tie (krajciare)
strkajú v perine. Sbor. slov. III. 22.
Štrnky braky. Mluví samé š. b. Vlč.
Lit. II. 1. 115.
Štroch v Přísp. za Strucle polož za Štrofka.
Štroky u krpce. Vz Dvorce.
Štromplov, а, m., vrch u Tisovce. Sbor.
slov. III. 123.
Štros J. dr. Sr. Jub. XXXI. — Š. = pštrosí
péro.
Již. Моr. Šeb. 181.
Štrosrajtáři, z něm. Strassenreiter =
čeníci pomezní dohlížejíce, aby zlato, stříbro
atd. z Čech nebylo vyváženo. Vz Pal. Dej.
V. l. 197.
Štrupňa, ě, f. = řemen, kterým se opasek
zapíná.
Sbor. slov. II. 124.
Štrych krávy = cecek. Vyzov. Mus. ol.
XII. 106. — Š. = podvod. Děl to na š. Hoř.
95.
Štuce. K svatbě přinášejí i štuce a dorty.
Šeb. 81.
Štukverkový kámen. Dač. II. 23.
Štulc Václ. Sr. Jub. XXXI, Flš. Písm.
621.
Stupia, y, f. = ucpávko. Sbor. slov. IV. 48.
Štupphor, u, m., vz Šerhor.
Štúr Dionys, geol. Vz Vlč. Lit. slov. I.
238., 262. -- Š. Kar., spis., nar. 1811. Vz
Vlč. Lit. slov. I. 127., 277. — Š. Ľudovít,
spis., nar. 1815. Vz Vlč. Lit. slov. I. 63.,
277., Phľd. 1899. 12., Flš. Písm. 621.
Šturův. Štúrova skála na Slov. Vz Mus.
slov. III. 13.
Šturm Václ. dr. 1533. — 1601. Vz Flš.
Písm. I. 305.
Štvanice, e, f., ostrov u Prahy, také:
Velké Benátky. Vz Nár. list. 1901. č. 61.
ťeuill., Střelecký ostrov.
Štváti. Vz Ščváti, Gb. H. ml. III. 2. 384
Štverepec, pce, m. = šveřepec. Netolice.
Kub. L f. 1900. 363.
Štvorka, v, f. = čtyřlistý jetel. Sbor. slov.
IV. 144. — Š. Vozí sa na štvorce (čtyřmi).
Slov. Zát. Př. 188a.
Štvorky, druh vyšívání. Phľd. 1898. 115.
Štvorouhlastý. S. stôl (čtyřhranný). Sbor.
slov. IV. 30.
Štvorspev, u, m. = čtverozpěv. Slov. Phľd.
1898. 122.
Štvrť, i, f. = vrstva v stodole, perna. Humno
(mlat) odděleno jest od štvrti přehradou
z tenčích klad. Mus. ol. XI. 80.
Štvrťáčka, y, f. = čtvrtačka. Chodíš na
mne pořád jako š. Šeb. 276. — Štvrtáčka
v Přispěv, (míra) oprav v: štvrtačka.
Štygron, a, m. = kdo se rád pere. Hoř.
137.
Štýr Mat. Václ. (Steyer). Vz Flš. Písm.
463.
Štyrka, y, f. = Hyrák, Val. Čes. 1. X. 299
Štyrykrejcárka, y, f. = čtyřkrejcar. Již
Mor. Šeb. 11.
Šuba = kožich. Chč. S. L 245.
Šubikslíza, nadávka na již. Mor. Šeb.
230.
Šubista, y, m. = kdo vystřídá v noci hlí-
dače na dráze.
Planá. Kub. L. f. 1900. 363.
Šubriť' = cundrat se, mazat se. Slov. Phľd.
1897. 315.
Šubrt Fr. Sr. Jub. XXXI.
Šuby, trať v Čejkovicích. Šeb. 188.
Šud ze Semanína Mik. Vz Flš. Písm. I.
318, Vlč. Lit. I. 404., Mus. 1900. 257.
Šudibyla udíbaná (nadávka). Již. Mor.
Šeb. 93.. 230.
Šudrbol, a, m. = otrapa, otrhanec. Slez.
Lor. 79.
Šudźić = šiditi. Slez. Lor. 79.
Šufan. 1490. Dvě lžíce a š. Arch. XVI.
347.
Šufla, y, f. = železná lopata na vybírání
země.
V Březovici. Mus. slov. II. 9.
Šúflatový. Š. almara (se šuflaty). Již.
Mor. Šeb. 79.
Šúfle = šuple. Kastl s třema šúflatama na
mouku. Již. Mor. Heb. 120.
Šuha, y, f. = halena, jakou nosí Maďaři.
U Šebeše. Mus. slov. I. 68.
Šuhaj ako panna. Š., svet ho nevidel atd.
Vz Zát. Př. 367b.
Šuch. Dal mu to šuch za šuch = z ručky
do ručky. Phľd. 1897. 315. Len tak na šuch
buch robí (na zdař Bůh). Slov. Zát. Př. 22b.
Šúchanie, n. Mastenie, š. a trenie tela.
Slov. Sbor. slov. III. 55. Vz Šúchati.
Šuchmáč = odmlad, droždí. Slov. Phľd.
1897. 314.
Šuchotati komu co = šeptati. Val. Čes.
1. X. 376.
Šuchta, y, f. = náčiní, jímž se obilie smetá
(v stodole). Slov. Sbor. slov III. 28
Šuchty, šuchty, šup na plot (tak rychle
prý pere nehospodyně). Hoř. 87.
Sukati = tělesně obcovati. U Studené. Vchř.
Šulánky, pl., m. = pěšáky, infanteria,
jídlo z bramborů, mouky, vajec a soli. Vřelý
herpetle proklačíme, osolíme, vajíčko přidáme
a múky, co ztravijú. Šeb. 105.
Šulc Ot. dr., V. a j. Sr. Jub. XXXII.
Šulctví, n. = dědičné rychtářství. Sá. V.
163.
Šulena, y, f., nadávka. Již. Mor. Seb. 230.
Šulír, u, m. = malá lopatka na hlazení
dlaidic. Sbor. 3. 25.
Šulka, y, f. = kazajka. Záblatí. Kub. 157.
Šuľkul'a, e, f. = druh brambor. V Trstené.
Mus. slov. II. 21.
Předchozí (333)  Strana:334  Další (335)