S39

Teiblův (Teiflův) dům v Praze od kupce
Jana Taywla; žil koncem XVI. stol. Vz
Mus. 1899. 27

Teige Jos. dr. Sr. Jub. XXXII.

Tejdě = teď. Z hor. Nár. list. 1898. č. 163.
odp. feuill.

Tejlo, a, n. = týl. Fisch. I. Sr. Téío.

Tejn, u, m. = roubeni, plot z klad. V Plzeň.
Plz. 119.

Tejno, a, n. — Horšův Týn. Dšk. Vok. 50.

Těkač, e, m. Št. (Flg. Písm. I. 139. )

Těkař = bakchant, toulavý student. Wtr.
Živ. vys šk. 253., Wtr. Part. 374.

Tekst = text. Hus III. 82.

Теkу, ého, m. = potok u Bezmirova na
Mor. Arch. XVI. 389

-tel. Skloň, jmen na -tel. Vz Gb. H. ml.
III. 1. 115. U Husa bývá v nom. pl. -i m. -é
(také -ové): Ti nepřieteli. I. 355. Kazatelově.
III. 30. (Mus. 1998. 241. ) Sr. List. fil. 1900.
224.

Telací pysk = pečárka (rostl. ) Mus. ol.
VII. 80.

Telagom, a, m., jezevec smrdutý. Vz Ott.
XVII. 919.

Telce, zdrobn. tělo. Hus. I. 331. Zaniklo.

Tele. Sr. Zát. Př. 17., 21b., 368a. — Т. =
opar kol úst. Nár sbor. 1901. 147. Prodáte-li
tele od krávy, vyškubněte mu několik chlupů
z čela a zamíchejte je krávě mezi píci, ne-
bude se jí po něm stýskati. Sá. Kant. 33.

Telefonograf, u, m. Nár. list. 1898. č. 136. 5.

Telefonogramm, u, m. Nár. list. 1898.
č. 136. 5.

Tělenci, tanec ve vých. Slez. Vz Čes. 1.
VII. 35.

Tělesky. Byl v ní t. Rozb. III 731.

Tělestný = tělesný. Hus II. 440. T. smysl
= doslovný (proti duchovní). 1564. List. fil.

1900. 234.

Teliar, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

Telík, a, m. = mladý volek. Smice. Kub.
L. f. 1900. 364.

Teliti. Pomáhal telit krávu (když se te-
lila). Mte. 1900. 263.

Telivo, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

Telkovy, telky = tak veliký, toliký. Slez.
Lor. 79.

-telný. Za starodávna mela tato konc.
také význam činný: očarovatelná milostnosť;
nyní těchto adjektiv s významem trpným
přibývá co den více: proveditelný. Mtc.

1901. 154.

Této, n. = týl. U Císařova. Mtc. 1899. 161.
Sr. Tejlo.

Tělo, pl. těla, tělesa. Gb. H. ml. III. 1.
420. Úsloví vz v Zát. Př. 3b8a. Kdyby's měl
kusa cti v těle. Hoř. 95. Nech sprchne so
mňa t., ako so stromu list. Mus. slov. III. 74.

Tělocvik ve školách středověkých. Vz
Wtr. Part. 469.

Těloj. T. vetché = tělo jest vetché. Št.
Bes. 35.

Telpis, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

Telur, u, m. Sr. Vstnk. X. 328.

Telurovodík. Sr. Vstnk. X. 328.

Temällice = chrásty na dětské hlavě. Sbor.
Slov. III. 159.

Témě. V temä uražený atd. Vz Zát. Př.
21Ь., 368а.

Temnati se kde (pod střechou). Ld.

Temník, u, m. = louka u Sukorad na
Hořicku Hoř. 110.

Temnobřichý. Vz Hrobařík.

Temnohlučný les. Ld. 1.

Temnolemý, vz Stehenáč.

Temnolistý. T. brečtan. Us.

Temnoprsý. Vz Úzkořiťník.

Temnorudý. Vz Klanodrápník.

Temnoskvrnný. Vz Úzkořiťník.

Temnostní. T. zvířena. Žv. VIII. 77.

Temnosvit, u, m. Jrsk. XVIII. 182.

Temnoševý. Vz Rýhonosec.

Temnoštítý. T. mandelinka. Klim. 686.

Temperovati víno (upravovati). 1521.
Arch. XVIII. 384.

Templ, e; nč. gt -u. Gb. II. ml. III. 1. 8).

Templáři. Vz Har. 1. 249.

Ten, tenhle, tenie, ťenhlenc, tenlenc. Hoř. 82.
O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 434 Na
Lašsku, vz Mus. fil. 1897. 433. O užívaní
této náměstky na Císařovsku vz Mtc. 1899.
361.

Tence. Otec ji t. choval a opatroval. Sdl
Hr. V. 191.

Tenčíce = tenká košile vůbec a svršek
(ženské) košile zvlášť. Čes. 1. X. 367.

Tendrovka, y, f. = lokomotiva bez tendru.
Vz Ott. XVI. 286.

Tenebrace, e, f., z lat. = kantace v pátek
konaná (zpívalo se: tenebrae factae sunt).
Mus. 1900. 12., Wtr. Part. 256.

Tenetný sklopec. Sdl. Hr. III. 230. Sr.
Terietní.

Teneto. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 148.

Tenice, e, f., polní trať u Uh. Hradiště.
Mus. ol. IV. 32.

Tenkonohý. Vz Kulatočlenec.

Tenkonosec, sce, m., sibinia, brouk. Т.
černoskvrnný, s. phalerata, chlumní, pellu-
cens, jarní, primita, mochnový, potentillae,
šedý, viscariae. Vz Klim. 198.

Tenkostelmec, hence, m.. axinopalpus,
brouk. T. něžný, a. gracilis. Klim. 646.

Tenkostehník, a, m., pidonia, brouk. T.
plavý, p lurida, Gangelbaurův, Gangelbaueri.
Klim. ' 640.

Tenkotlapý. Vz Dlouhokrovec.

Tenkozobec, pták. Vz Šír IV. 88.

Tenkozobý. T. koliha, n. tenuirostris.
Ott. XIV. 552a.

Tenkráto (= tenkrát to) pamatuju. Dšk.
Vok. 14.

Ten který. Pláně tak se štěpovati mají,
jak ty které z jádra pošly. Fisch. Hosp.
115. Často už není stopy po určitém jídelním
lístku té které osady. Mus. ol. ΧΠΙ. 26.
Které ústupky té které straně Činiti se událo.
Pal. Děj. V. 2. 272.

Tenký. Je tenká, bičom by ju přeťal.
Tenká na preštiknutie. T. brucho. T. ako
vlas. T. ako bobový klas. T. ako hlísta. T.
oběd, chutí večera. Slov. Zát. Př. 368a. т.
ako cverna. Mus. slov. II. 50. Vrtal u ten-
kýho = nepochodil. Hoř. 95. Lidicky, to sem
vám se udělal tenkej (ze strachu). Dšk. Vok.
60.