340

Tenmý = temný. Maš. ruk. Cf. Mus. fil.
1896. 439., 1899. 288.

Tenonký m. tenounký. Dšk. Vok. 43.

Tenora Jan, far., spis. Mtc. 1899. 199.

Ten samý. Možná, že to (jest) to samé,
со... Pal. Děj. IV. 2. 466. Vz Ten jistý.
Sr.: Non alio exercitu Poenos subactos esse
sed his ipsis militibus, quos in acie habehat
Justin. XXX. 4. 14.

Tento, tentoc, tentočky, votentočky, voltnto
(vkládají se do řeči bez zvláštního významu).
Hoř. 82. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 447.

Tentýž. O skloň. er. Gb. H. ml. III. 1. 450.

Tenže. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 447.
U Pal. často m.: týž. Tenže cit. Pal. Rad.
I. 387. Sr. Mtc. 1901. 166.

Tepák, U, m. = klempířské kladivo, kterým
se plech tepe. Ott. XIV. 345.

Tepati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
155., 326. Žíla tepe se jemu znenáhla. Maš.
ruk. 168b. (Mus. fil. 1898. 211. ) T. kovy. Vz
KP. VII. 609. nn.

Tepeceraje asi = koberce, gobelíny (dle
Wintra). Mus. 1899. 106.

Teperiť sa. Medvěd t-rí sa. Slov. Zát.
Př. 166b.

Teplice, pl., někdy též sg. Místní jm. sg.:
do T-ce, к T-ci; ale i: do do Teplic. Us.
do Teplic dostal převahu analogií: z Budě-
jovic. Vz Gb. H. ml. III. 1. 227. Trenčanská
T-ce. Mus. 1848. II. 330. Pojede z T-ce.
Mus. 1871. 228. V T-ci. Wtr. Vys. šk. 208.
Do T-ce. Tk., Pal. Pam. 70. Z T-ce. Pal.
Záp. I. 129. (Jinde tam: z Teplic). V okolí
T-ce. Pal. Děj. II. 2. 420. Zmocnil se T се,
Krupky a Duchcova; Přes T ci a Krupku,
ib. III. 2. 35., 163.; v T-ci, ib. IV. 1. 321,

IV. 2. 549 Purkart Fictum na T ci (1482. ).
Ib. V. 1. 214. Pojedu do T-ce; Měl jsem
v T-ci hosti. Holic. 101., 102. Obsadili Oustí,
Tetš a zámek T-ci. Har. I. 122. V T ci, pole
na Holešovsku na Mor. Pck. Hol. 43. Nad
T-cú, trať. Pck. Hol. 126. - V T cích. Har.
J. 137. Do Teplic. Mus. 1871. 228.

Teplo ako v lázni, ako v starej izbě. Zát.
Př. 168b. Je tam t. jako za oltářem sv. Anny
(zima). Hoř. 92. Je v teple (bohat, dobře
zaopatřen). Kukla 134. Už je t. od sluníčka.
Mtc. 1900. 143. Vz Teplúčko.

Teplosmyslný dojem. Krč. Assoc. 49.

Teplovzdušný motor. Us.

Teplúčko. Je tam t. jak ve starej izbě
(ta bývala ucpaná a došky krytá). Šeb. 222.

Teplý. T. vrch = příkrý. Mus. 1848. II.
330. T. = bohatý. Dostal teplou nevěstu. Šml.

V. 11.

Teprá = teprve. Hoř. 77.

Teprym = teprve. Slez. Lor. 79.

Těr, u, m. = třiny ze stiřelého dřeva
Mus. ol. 1898. 118.

Terčový. T. obložení (u sousruhu), sou-
struh. Vz KP. VII. 241.

Teremtete, maď., asi = u sta hromů!
Ces. 1. X. 137.

Terigať sa. Medveď t-gá sa. Slov. Zát.
Př. 166a.

Teřichatý Holanďan. Slád. Oth. 58.
Termínový obchod. Nár. list. 1898. č. 134. 4.

Terpentin. Běží s tím jako s t-nem,
s keserem (chceli někdo něco za tepla po-
věděti). Hoř. 123.

Tesač, e, m. Gb. v List. fil. 1899. 377.

Tesař Fr. a Lad. Sr. Jub. XXXII.

Tesák. Tesáci kamenní. Ol. 2. Esd. 4. 19.

Tesařec, řce, m., aegosoma, brouk. T.
drsnorohý, ae. scabricorne. Klim. 636.

Tesařík, a, m., cerambyx, brouk. T. bu-
kový, c. Scopolii, veliký, cerdo. Klim. 647.

Tesaříkovitý. T-tí brouci, cerambyciui.
Vz Klim. 645.

Tesařník, a, m., criocephalus, brouk. T.
černohnědý, c. ferus, ladný, rusticus. Klim.
647.

Tesařský. T-ho potu krůpěj za dukát,
zednickej není к dostání za nic (zedníci se
mnoho nepotí, mnoho nepracují). Hoř. 124.

Tesati. Druhý vzor časování sloves V. tř.
Vz Gb. H. ml. III. 2. 347, 360.

Tesklivě práci nésti. Arch. XVI. 178.

lesknouti, tesknu. Sobě t. Ž. kl. 20. 13.
Vz Tesci. — pro koho. Alx. V. 884. Sr.
Gb. H. ml. III. 2. 254.

Teslík. Hus I. 176. Vz Tesel.

Těsna, y, f. = nádobí na máslo. Us. Kub.
157. Sr. Potyška.

Těsnopisecky něco zjistiti. Ott. Říz. I.
296.

Těsnopisecký. T. zjištění. Ott. Říz. II.
172.

Těsnopisný. T. zápiska. Ott. Říz. I 296.

Test, u, m. Aby se bůvolí hlava (e. b) na
rytí n. testu (na řezu) srovnala. Arch. XVI.
297.

Tesť, gt. cti a testi (novotv. ), nebo test,
a, m. Vz Gb. H. ml. III. 1. 392.

Těsto. Nebyla z měkkého těsta (poddajná
а р. ). Šml V. 23.

Těšinka. Nespoléhej na t-ky cizí, co sám
můžeš, udělej. Rybay.

Těšitel, e, m. = pátek (že se těží na so-
botu). Purkarec. Věst. VII. 151.

Těšiti. Těší sa v ňom, ako cigáň v pra-
sati. Zát. Př. 32a. — se nač. Nač se člověk
nejvíce těšívá, to se mu nejspíše zkazí.
Rub. 228.

Tešla, y, f. = široká sekera, jíž se brvno
na hladko otesává. Sbor. slov. III. 29. Sr.
Tešle. V IV. 73. = tešla oprav v: tesla.

Tešlica, e, f. = teslice. Mus. slov. II. 22.

Tešnerovka, y, f., lovecká ručnice. Ott.
XIII. 189a.

Teštice, e, f. Te tetce visí po zádech t.
(splývají prostě vlasy). Č. Třeb. TkČ. Sr.
Kštice.

Tetěnec, nce, m. Hus III. 207.

Tetičenka, y, f. = tětička. Císař. Mtc.
1899. 226.

Tetičkář, e, m. Není mezi námi žádný t.
(tlachal). Sá. Kř. u pot. 76.

Tetinsko, а, п., župa. Vz Pal. Děj. I. 2.
241.

Tetivo, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

Tetka, y, f., nár. tanec mor. Mus. ol. VIII.
38.

Teťka = teďka, teď. Čes. 1. VIII. 275.

Tětka, y, f., také = hospodyně. Čes. 1. IX.
143.