341

Tetřev. Na Mor.: divoký kohout; v Bezkyd.:
vábil. Mus. ol. III. 119. Vz o něm v Šír.
III. 137. Hluchý t., lelek trousí vejce (není
k ničemu). Rybay. Musil bych býti t-vem,
abych o tom neslyšel. Šml. V. 76.

Tetřívek. Vz Šír III. 139.

Tětuška, y, f. = tetka. Na Morávce. Čes.

1. IX. 143.

Textovně něco položiti. Kom. Ohláš. 103.

Tež = snad. Esli už tež ma milenka ma
ineho. Mor. a slez. Mtc. 1899. 13. Vz více v Lor.
79.

Těžeti, těžu, opus facere. V novoč. změ-
něno v: těžiti = dobývati. Vz Gb. H. ml.
III. 2. 292.

Těžko. Ťažko do povaly, vŕtať. Ť. pá-
perie pustí. Ť. ti to padne. Ť. vodiť, nechce
chodiť Zát. Př. 368a.

Těžkohřbetník, а, m., brouk. Т. ponurý,
b. moerens, smoločerný, alternans, temný,
obscurus. Klim. 546.

Těžkochodec, dce, т., adexius, brouk.
T. ostnitý, a. srobipennis. Klim. 558.

Těžký. Ťažký ako cent Zát. Př. XV
256. T. nemoc = padoucí. Slez. Čes. 1. VIL
55. Byla velmi těžka = nemocna. Наr. J.
146. — čím. Těžká jsi duchem svatým. Hod.
14. stol. Mus. fil. 1901. 88. — k čemu.
Lidé к spravování těžcí а nesnadní. Pal.
Děj. V. 1. 414. — s inft. Zimnice zimě
těžká jest zléčiti. Maš. ruk. 175^b.

Tfrdo = tvrdě. Císař. Mtc. 1900. 344.

Thám Karel Hynek, vz Vlč. Lit. II. 242.,
269. nn.; Václav 1765. -1812. Vz Vlč. Lit.

II. 203., 208., 239. Sr. Jub. XXXII., Flš.
Písm. 582., 494.

Theokratický. T. republika. Pal. Děj.

III. 1. 380.

Thomayer Jos. dr. Sr. Jub. XXXII.

Thun hrabě Lev, Thun hrabě František,
Thun hrabě Jan Mathiáš. Vz Jub. XXXII.

Thur. a, m. = tchoř. Slov. Zát. Př. 118a.

Thořiny, trať na již. Mor. Šeb. 189.

Tibeťáček, čku, m. —jupka z tibetu. Nár.
list. 1899. č. 5. odp.

Tieftrunk Jar. f 2. /12. 1897. Vz Nár.
list. a Kurýr 1897. 4. 12., Jub. XXXII. (s obra-
zem).

Tieskn, tieskň a tiesn, tiesň, i, f. — tíseň;
nč tíseň, sně. Gb. H. ml. III. 1. 370.

Tiesko, a, n. = ohrablo. Zát. Př. 266b.

Tiesňava, y, f. = těsné místo. Phľd. 1897
719.

Tieštik, u, m. Výšivka na tieštiky. V Lip-
tovsku. Mus. slov. L 26.

Tiežě, subst, z -tíží; nč. z -tíží, z -tíži.
Gb. H. ml. III. 1. 217.

Tigrobijce, e, m. Nár list. 1898. č. 226.
odpol

Tihelně, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

Tíhnouti koho čím: Tíhla ho metlou
(přetáhla a p. ) Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 11.

Ticheň а tišeň. Dýše ticheň а tišeň,
spirat aura. Hymni 1418. Věst. op. 1895. 37.

Tichomír, а, т., os. jm. Phľd. 1897. 103.

Tichosť. Úsloví vz v Zát. Př. 238., XV.
odst. 9.

Tichovroucí hrdlice. Sml. IX. 149. Sr.
Tichovroucí.

Tichý. T. voda. T. ako ovečka. Zát. Př.
368b. T. společník (obchodní). Vz Ott. Říz.

I. 99., Blm. I. 518. Na tom kancelára si ne-
chají tichó hrát (zdlouhavě věci vyřizují).
Mtc. 1899. 222.

Tikmanska, vinnice v již. Mor. Seb. 191.

Tilbury = dvoukotý kočár. Ott. XIV. 483.

Tílka = košile po pás dlouhá. Na jihu.
Kub. 157.

Tille Ant. dr. a V. dr. Sr. Jub. XXXIL

Tilšer Fr. Sr. Jub. XXXIL

Tímě. či ti ešte temä nezarástlo (o ne-
rozumném). Mus. slov. III. 37.

Tíniti = stíniti. Postojte, chlapci, v naší
síni, pokud tam na vás ešče tíní. Brt. P. n.
242.

Tiplicový. T. nesytka. Vz Stein. 48.

Tísek, sku, т., vz Kozičky (jídlo).

Tisíc. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 129.
V tisíc tisíciech let Hus I. 22. Na Císařovsku
shoduje se t. obyčejně s číslovkou: dobré
tisíc kroků; zřídka: To je dobréch tisíc
kroků. Mtc. 1899. 366.

Tisícnoh, а, т., vz Mnohonožka.

Tisícvěderní sud. Fisch. Hosp. 163.

Tiskati. Bôh mu pomáha a čert tiská
(postrkuje). Zát. Př. 204a. Sr. Tisknouti.

Tisknouti. Druhý vzor časování sloves

II. tř. Vz Gb. H ml. III. 2. 237. — koho
k čemu jak. Netiskl jich mocí к víře, ale
kázáním slova božího. Chč. (List. fil. 1898.
458. ).

Tiskový. T. zákony τ zemích čes. Vz
Zbrt. Bibl. 16. nn.

Tisové, ého, n., jm. místa u Hovězí na
Mor. Vck.

Tiščeti, tišču, premere. Zaniklo. Gb. H.
ml III. 2 293.

Tišeň, šně, f., vz předcház. Ticheň.

Títi, ťal a těl. V jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 12.

Ti-ti-ti! Tak se volá na kuřata. Čes. 1.
X 382.

Titul, e; nč. gt. -u; nоm. a akkus. pl.
-le a -ly. Gb. H. ml. III. 1. 80. O t-le co
činiti. V t-li. Kom. Ohláš. 109, 75. Při t-li.
Na t-li. Mart. S. 15., 21., 33.

Titulatury v XV. věku. Vz Prok, 34. nn.

-tiu m. -ti v inft. Almužnu káza datiu.
Pass. Vz Gb. H. ml. III. 2. 69.

Tíže, instr. těží (s těží). Vz Gb. H. ml.

III. 1. 215. — Т., vz Čížek.
Tíživý sen. Pavl. Konp. I. 68.
Tkač Ing. Sr. Jub. XXXII.

Tkáč. Úsloví vz v Zát. Př. 368b. _ τ.
= toulavý žák. Wtr. Part. 274. Sr. Bakchant.

Tkadlcovský. T. stav (jeho části):
vrštak, sviják, súkadlo, fajfovna. Vz Sbor.
slov. III. 30. —31.

Tkadlec, vz Mezulán.

Tkadlík Fr. Sr. Jub. XXXIL

Tkadlnice, e, f. Za Hus polož · Post. 161b.

Tkaničkář. Dač. I. 201.

Tkaničník. 1488. Arch. XVIII. 356.

Tkáti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
326., 378.

Tknouti. O tvarech sr. Gb. H. ml III. 2.
255.

-tko. Vz List. fil. 1899. 370.