342

Tkvíti, tkvím. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 293.

Tkysání, n. Lehké t. vzbuzuje smích, silné
bolesť i smrť působí. Jg. v Mus. 1871. 262.

Tlača, e. f. = tisk (knih a j. ). Phľd. 1897.
627. a j.

Tlačení kovů. Vz KP. VIL 613.

Tlačenka, y, f., Presswurst. Us.

Tlach. Úsloví vz v Zát. Př. 59.

Tlachal: radorečník, rapčalo, papula, pa-
puliak, papul'nik. Zát. Př. 49a.

Tlachalka, y, f Arb. Dom. 112. Sr. Tlachal.

Tlakadlo, a, n. — ta čásť klapky u hodi-
nových nástrojů, na kterou působí prst. Ott.
XIV. 305a.

Tlama řezací stolice. Mus. ol. 1898. 118

Tlamák. Dával jim t-ky = nadával jim.
1471. Věst. uč. spol. 1899. 33.

Tlavka, y, f. = tlalka. Vých. Čech Čes.
1. X. 65.

Tlčibabka, y, m. = lakomec. Zát. Př. 177a.

Tle m. tuhle. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 57.

Tlejc m. tuhle. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok.
57.

Tleskati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
366.

Tléti, tlíti, tleju. Vz Gb. H. ml. III. 2. 270.

Tliapkat (tancuje) dlaňou o sáru (plácati).
Zát. Pr. 224b.

Tlle = tuhle. Jihozáp. Čech Dšk. Vok. 57.

Tlo, a, n. O pův. sr. Zub. 417. Do tla
zkažen. 1490. Mus. 1861. 273.

Tlouci. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
170.

Tlouk, u, m., vz násl. Tlukačka.

Tloutati. Brsík tloutá na houvoře. Dšk.
Vok. 53.

Tlstopletený. Vz Kocar.

Tlucar, u, m. = baňatá nádoba. Na Jihu.
Kub. 157. Sr. Plucar (VIL 269. ).

Tlučenka, y, f. Vz Brlina, Brvenec, Sy-
panice.

Tlučka od prádla (dřevo placaté, kterým
se do prádla tluče). Slád. Jak. 43.

Tlukačka, y, f. = tlouk, palestra. Čes. 1.
VIII. 401.

Tlupař, e, m., choragus, brouk. T. černý,
ch. piceus. Klim. 622.

Tlusťák, a, m., apterodites, Pinguine. Vz
Mus. 1849. IV. 66.

Tlustochlupý. Vz Lalokonosec.

Tlustokrčec, čce, m, cortodera, brouk.
T. červenostehný. c. femorata. Klim. 640.

Tlustolemý. T. mandelinka. Klim. 683.
Tlustonosec, sce, m., cyphus, brouk. T.
černý, c. obsidianus, lesklý, nitens Klim.
618.

Tlustostehník, a, m., podagrica, brouk. T.
červenorohý, p. íuscicornis. slézový, malvae,
tmavonohý, fuscipes. Vz Klim. 696.

Tlustoš, Klippendachs, mnohokopytník.
Mus. 1849. IV. 70.

Tlustý. Nazývky tlstých (tučných): buško,
bumbaj. Zát Př. 63^b. Tlstý ако komár pod
kolenom. T. ako svieca, ako sviňa atd. Sr.
Zát. Př. 368b. T. jako Bakchus, j. Turek,
j. buchýř, j. cvalek; tlustá jak halmara z de-
víti desek, j. tuňa, j. masleňa, j. dyňa, j.
bachrňa. Šeb. 69., 219. Т., ako Žid pod ko-
lenom. Tlsté býva, prehorieva. Dievka tlstá

lebo hnusná, lebo mlsná. Mus. slov. III. 12.,

II. 26., II. 99. Tlustá jak šafářka. Mus. ol.
1898. 118.

Tluščě, subst.: vz-tlúští, z-tlúšti, z tlúští,
na-tlušť; nč. z-tloustí, z-tloušti. Gb. H. ml.

III. 1. 217., 218.

Tma. Kompar. tmňeš. Cisařov. Mtc. 1899.
224. Po tme ako v noci. Zát. Př. XII. 237.
Sr. ib. 368b., XV. odst. 8. Je tam t, jak by
zatesal. Tma může po hubě chlápat. Т., že
může oči vypchnout, že se na ní čagan udrží,
že by tam ani hůlky nevstrčil. Mus. ol. 1898.
118. Tma bylo jako v robu. Němc III. 243.
Je tma, že se dá krájet. Hoř. 126

Tmavec, vce, m, melanophila, brouk. T.
desítitečný, m. decastigmata, špičkohrotý,
acuminata, modrý, phanops cyanea. Vz Klim.
412.

Tmavokarmínověrůžový. T. barva. Wlt.
27.

Tmavokřídlec, delce, m., Ordensband,
motýl. T. černopásný. Stein. 114., Exl. 137.

Tmavokrvavý. T. rostl. Wlt. 72.

Tmavomraký. T. Lítice. Louk. 57.

Tmavopurpurový. Wlt. 39., 51.

Tmavoskvrnáč, e, m., hibernia, Staub-
spanner, motýl. T. třešňový, tečkovaný, du-
bový, lípový, borůvkový; fidonia, Flecken-
spanner: sosnový. Černobýlový, ryb zový,
brusincový, jetelový; anisopterix, RosskasU-
nienspanner: maďalový. Vz Stein. 137., Exl.
162. —187., 144.

Tmavoskvrnka, motýl. Exl. 156.

Tmavoúhlý. Vz Hřbetozubec.

Tmavovišnový. T. barva. Jrsk. XXIII
339.

Tmel (kyt). Vz KP. VII. 364.

Tmelování, n., vz Kytování.

Tmola, y, f. = sprostá ženská. Zát. Př. 41^b.

Tnouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
188.

To. Palacký rád přivešuje to k jiným rela-
tivům: kterýžto, jakožto, kdežto. Vz Mtc.
1901. 166.

To, tot, tož = hle. Cf. Mus. fil. 1899. 288.

-ťo příp. 2. os. pl. praes. Vz -te.

ToBě u Palackého často m.: ti. Vz Mtc.
1901. 164.

Tobolář, e, m T. žlutostehný (brouk). Vz
Klim. 688.

Tobolík. Hus I. 429.

Tobolla, vz Klobouk. — T. Zd. dr. Sr.
Jub. XXXII.

Toć, toćić přisvědčuje. Pujdu tatulek na
jermak? Toč pujdu. Slez. Lor. 79.

Točánka, y, f. = pečivo z vyškrábaného
těsta chlebového podoby spiralovité. V Plzeň.
Čes. 1. 1897. 478. Sr. Rejpulec.

Točenka, y, f, měkkýš. T. veleúzká. Ulič.
140.

Točenkovitý. T-tí měkkýši, valvatidae.
Vz U ič. 139.

Točí = totiž. Najvíc přijde (bolesť v hlavě)
od úrazu zemského, točí od páry zemské.
Maš. ruk 23b.

Točinec, nсе, m. = jídlo ze zbytku chle-
bového těsta nadlouho rozváleného, hado-
vité svinutého, solí a kmínem posypané. Vz
Čes. 1. X. 236.