Předchozí (343)  Strana:344  Další (345) |
|
|||
344
|
|||
|
|||
Tovaryšník, a, m. = tovaryš. Šeb 58.
Tověz m.: tociž. Rozb. III. 742.
Toxikologie, e, f., z řec. = nauka o jedech.
Její literaturu vz v Jub. IIc. 16. To za vyjadřuje podiv, nevoli, lehkou
ironii. Co je za chlapíka, že nic nemłuvi. Císař. Vz Mtc. 1899. 364. Tož, vz To.
Třádat se = střídati se. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 35. Tradice. V z literaturu v Jub. IUP. 64. —67.
Tragač. Části: déščky, kolce, oblúčky, válec.
Mus. ol. 1898. 118. Tragačnica, e, f. T. jedna (nadávka)!
Seb. 97., 230. Tragant, u, m. = divoký hrách, tragantus
glyciphyllus. Slez. Ces. 1. IX. 341. Tragař, e, m. = trám υ jizbě. Slez. čes. 1.
1897. 467. Tragičnosť. Vz Pal. Pam. 428.
Tragoedie řecká. Vz její literaturu v Jub.
IIIc. 8. —20. Tracha, y, f. Bělavá půda zvětráním trachy
povstalá. Sum. 100. Trachavý = klevetivý. U Křenovic. Vchř.
Trachta = batard (zavřený vůz). Us.
fiakristů. Kukla 133. Trajan. Vít I. z Chotěřiny f 1559. Vz
Truhl. 20. 23. Trajda, y, f. = spodní sukně. Šeb. 172.
Trakačář. Vz Čuhák
Trakal Jos. dr. Sr. Jub. XXXII.
Traláč. Sedí při tom jako t., ani se nehne.
Šeb. 170. Sr. Lapanec. Tralda, nadávka. Jrsk. XXIII. 262.
Tramtariada tramtarara. Brt. P. n. 47.
Tramwaják, a, m. = kočí tramwaye. Nár.
list. 1899. č. 5. feuill. Tranovský Ďurko. Vz Vlč. Lit. slov. I.
10., 278, Flš. Písm. 468. Transformationism-us, u, m. Krč. Assoc.
107. Transgressiv. O tvarech tr-va času pří-
tomného vz Gb. H. ml. III. 2. 80. nn. Ne- shoda v rodě: Slunce v zimě dolů se spou- štěje (m. spouštějíc) od nás zachází. Kom. Theatr. 13. Král obrátil se к papeži osvěd- čujíc (m. osvědčuje); Král Jindřich vzkazujíc (m. — je) jemu; Poslal syna o zdařeni ne- pochybujíc (—-je); Pan Rosmberk ukazujíc (—je), jak... Pal. Děj. I. 2. 158., 283., 289., IV. 1. 37. a j. Bratři užívali rodu muž. i pro ženské a střední pohlaví: Žena otevra svá ústa pozře je. 4. Mojž. 16. 30. Liška přiběhna prorazí zeď. Neh. 4. 3. Ucho slyše... Job. 29. 11. (Vz Rozb kral. 43. ). — T. s býti: jsem nesa atd. Vz Býti s přechodníkem. — T, Času přítomného sloves nedokonavých ozna- čuje současnost a) v přítomnosti. To my uva- žujíce vždy Slovany jak v Čechách tak i v Moravě bydlící rozumíváme; Nic nehyne naprosto, nýbrž rušíc se v jednom bytu zá- rodkem bývá bytu jinému. Pal. Děj. I. 7, 10. Tyto víry již po drahné časy spolu zá- pasíce i dnes ještě ujednotiti se nedají. Ib. III. 1. 5. — Odchylka. Zdržujeme se zde vší úvahy připomenouce jen, že... (m. připo- mínajíce jen). Pal. Děj. V. 1. 341. — b) Sou- časnost v minulosti. V tom prospívaje stal se |
vzorem vlády; Dědíce vzdělanost po sou-
sedech doma i vně ji šířiti napomáhali. Pal. Děj. I. 10. Stejné svobody všem přeje řádal spolu, aby..; Z krajin do krajin se stěhu- jíce sousedy své potiskovali, Sv. Václav všem ubohým pomáhaje bídné krmil a odíval. Ib. I. 12, 41., 236. Zástupové rozbíhajíce se ple-
nili. Ib. II. 2. 62. Obíraje se předmětem tím, zamyslil také navrátiti se ku praxi prvotní církve; Arcibiskup ohlašujíc (m. -šuje) bully hleděl odstraniti všecky úrazy. Ib. III. 1. 30., 120. — Odchylka. Pal. užívá zde Často pře- chodníku minulého času místo přechodníku času přítomného. Ačkoli Srbové od Dorinků byvše utiskováni Často u pokrevných sousedu svých pomoci hleděti přinuceni byli; Mnohá u lidu kázání mívav také o to usiloval; Žádal o ta- kovou ozdobu (korunu) slibovav za to dar ročních 100 hřiven stříbra. Pal. Děj. I. 1. 115., 264., 320. Scházevše se podtají jali se naříkati hlasitě; Požívavše jeho důvěry je- vívali hlavní vliv na úmysly jeho; Měv po své straně štěstí válečné, nemusel se obá- vati, že..; Ostýchal se doraziti (na ne- přítele) nedůvěřiv se prý bojovníkům svým; Václav jiných (vojínů) potřebovav drahně v Kladsku, museí nové vojsko sbírati. Ib I. 2. 28., 147., 153., 175. Kastellani požívali
vysokého důstojenství spojovavše v rukou svých veškerou moc; Když Otakar, měv po- žadavek již stvrzený, svolil к sníženi jeho; Napomínav jednoho z svých věrných, aby u věrnosti setrval, doložil tato slova; Tam panovav bratr jeho Vítek tytéž činil vzdory. Ib. II. 1. 8. 137., 143., 258. Libovav sobě ve zbrani všude vyhledával války; Váživ si Čech co studnice moci vyčerpávati je hleděl pokaždé; Minorité opíravše se jemu vše- možně v samém Avinionu nalézali činnou pomoc. Ib. II. 2. 5., 6, 14. Tento živel do- týkav se zemí sousedních vedl konečně к bojům..; Tomu učiv nemohl ovšem žádné váhy míti u těch..; Byv méně hrubým v řečech nerozbuřoval tak poslu- chačů; Vkoupil se v arcibiskupství měv prý mnoho peněz; Byv kardinálem vodil Alexandra V. po vůli své; Hájiv biskupa Aleše nechtěl J. Železného již ani do země své pauštěti; Dobývav hradu jest postřelen. Ib III. 1. 4., 26., 65., 118., 119., 229., 438. Byv nad jiné pilným hledal kovy; Hájiv práva svá neublížil přece nikomu. Ib. V. 1. 359. A tak na mnohých jiných místech. — T. času přítomného sloves dokonavých označuje děj skonalý v budoucnosti dříve jiného děje bu- doucího. Jiný tento děj budoucí jest označen o) indikativem: Popatříce na obraz její na mapě uhlédáme podobu čtverohranu; Po- patříce na hlavní rozdíly dějin českých, trojí věk v nich rozeznáváme. Pal. I. 1. 3, 15. Zpravíc ty platy, jiných poplatků prázdni budú. 1512. Arch XVII. 181. My sami se na ci7. í věci opustíc, budeme nutkati? Kom. Ohláš. 121. To uslyše zvěstovati budeš. Chč. (List. fil. 1898. 262. ). — Odchylky. Pal. užívá místo transgressivu času přítomného sloves do- konavých také přechodníku času minulého: Jestliže poznavše (m. poznajíce) smysl i s důvody, uznají obě za podstatné; Potom |
||
|
|||
Předchozí (343)  Strana:344  Další (345) |