344

Tovaryšník, a, m. = tovaryš. Šeb 58.

Tověz m.: tociž. Rozb. III. 742.

Toxikologie, e, f., z řec. = nauka o jedech.
Její literaturu vz v Jub. IIc. 16.

To za vyjadřuje podiv, nevoli, lehkou
ironii. Co je za chlapíka, že nic nemłuvi.
Císař. Vz Mtc. 1899. 364.

Tož, vz To.

Třádat se = střídati se. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 35.

Tradice. V z literaturu v Jub. IUP. 64. —67.

Tragač. Části: déščky, kolce, oblúčky, válec.
Mus. ol. 1898. 118.

Tragačnica, e, f. T. jedna (nadávka)!
Seb. 97., 230.

Tragant, u, m. = divoký hrách, tragantus
glyciphyllus. Slez. Ces. 1. IX. 341.

Tragař, e, m. = trám υ jizbě. Slez. čes. 1.
1897. 467.

Tragičnosť. Vz Pal. Pam. 428.

Tragoedie řecká. Vz její literaturu v Jub.
IIIc. 8. —20.

Tracha, y, f. Bělavá půda zvětráním trachy
povstalá. Sum. 100.

Trachavý = klevetivý. U Křenovic. Vchř.

Trachta = batard (zavřený vůz). Us.
fiakristů. Kukla 133.

Trajan. Vít I. z Chotěřiny f 1559. Vz
Truhl. 20. 23.

Trajda, y, f. = spodní sukně. Šeb. 172.

Trakačář. Vz Čuhák

Trakal Jos. dr. Sr. Jub. XXXII.

Traláč. Sedí při tom jako t., ani se nehne.
Šeb. 170. Sr. Lapanec.

Tralda, nadávka. Jrsk. XXIII. 262.

Tramtariada tramtarara. Brt. P. n. 47.

Tramwaják, a, m. = kočí tramwaye. Nár.
list. 1899. č. 5. feuill.

Tranovský Ďurko. Vz Vlč. Lit. slov. I.
10., 278, Flš. Písm. 468.

Transformationism-us, u, m. Krč. Assoc.
107.

Transgressiv. O tvarech tr-va času pří-
tomného vz Gb. H. ml. III. 2. 80. nn. Ne-
shoda v rodě: Slunce v zimě dolů se spou-
štěje (m. spouštějíc) od nás zachází. Kom.
Theatr. 13. Král obrátil se к papeži osvěd-
čujíc (m. osvědčuje); Král Jindřich vzkazujíc
(m. — je) jemu; Poslal syna o zdařeni ne-
pochybujíc (—-je); Pan Rosmberk ukazujíc
(—je), jak... Pal. Děj. I. 2. 158., 283., 289.,
IV. 1. 37. a j. Bratři užívali rodu muž. i pro
ženské a střední pohlaví: Žena otevra svá
ústa pozře je. 4. Mojž. 16. 30. Liška přiběhna
prorazí zeď. Neh. 4. 3. Ucho slyše... Job.
29. 11. (Vz Rozb kral. 43. ). — T. s býti:
jsem nesa atd. Vz Býti s přechodníkem. —
T, Času přítomného sloves nedokonavých ozna-
čuje současnost a) v přítomnosti. To my uva-
žujíce vždy Slovany jak v Čechách tak
i v Moravě bydlící rozumíváme; Nic nehyne
naprosto, nýbrž rušíc se v jednom bytu zá-
rodkem bývá bytu jinému. Pal. Děj. I. 7,
10. Tyto víry již po drahné časy spolu zá-
pasíce i dnes ještě ujednotiti se nedají. Ib.
III. 1. 5. — Odchylka. Zdržujeme se zde vší
úvahy připomenouce jen, že... (m. připo-
mínajíce jen). Pal. Děj. V. 1. 341. — b) Sou-
časnost v minulosti. V tom prospívaje stal se

vzorem vlády; Dědíce vzdělanost po sou-
sedech doma i vně ji šířiti napomáhali. Pal.
Děj. I. 10. Stejné svobody všem přeje řádal
spolu, aby..; Z krajin do krajin se stěhu-
jíce sousedy své potiskovali, Sv. Václav všem
ubohým pomáhaje bídné krmil a odíval. Ib.

I. 12, 41., 236. Zástupové rozbíhajíce se ple-
nili. Ib. II. 2. 62. Obíraje se předmětem tím,
zamyslil také navrátiti se ku praxi prvotní
církve; Arcibiskup ohlašujíc (m. -šuje) bully
hleděl odstraniti všecky úrazy. Ib. III. 1. 30.,
120. — Odchylka. Pal. užívá zde Často pře-
chodníku minulého času místo přechodníku času
přítomného. Ačkoli Srbové od Dorinků byvše
utiskováni Často u pokrevných sousedu svých
pomoci hleděti přinuceni byli; Mnohá u lidu
kázání mívav také o to usiloval; Žádal o ta-
kovou ozdobu (korunu) slibovav za to dar
ročních 100 hřiven stříbra. Pal. Děj. I. 1.
115., 264., 320. Scházevše se podtají jali se
naříkati hlasitě; Požívavše jeho důvěry je-
vívali hlavní vliv na úmysly jeho; Měv po
své straně štěstí válečné, nemusel se obá-
vati, že..; Ostýchal se doraziti (na ne-
přítele) nedůvěřiv se prý bojovníkům svým;
Václav jiných (vojínů) potřebovav drahně
v Kladsku, museí nové vojsko sbírati. Ib I.

2. 28., 147., 153., 175. Kastellani požívali
vysokého důstojenství spojovavše v rukou
svých veškerou moc; Když Otakar, měv po-
žadavek již stvrzený, svolil к sníženi jeho;
Napomínav jednoho z svých věrných, aby
u věrnosti setrval, doložil tato slova; Tam
panovav bratr jeho Vítek tytéž činil vzdory.
Ib. II. 1. 8. 137., 143., 258. Libovav sobě ve
zbrani všude vyhledával války; Váživ si
Čech co studnice moci vyčerpávati je hleděl
pokaždé; Minorité opíravše se jemu vše-
možně v samém Avinionu nalézali činnou
pomoc. Ib. II. 2. 5., 6, 14. Tento živel do-
týkav se zemí sousedních vedl konečně
к bojům..; Tomu učiv nemohl ovšem
žádné váhy míti u těch..; Byv méně
hrubým v řečech nerozbuřoval tak poslu-
chačů; Vkoupil se v arcibiskupství měv
prý mnoho peněz; Byv kardinálem vodil
Alexandra V. po vůli své; Hájiv biskupa
Aleše nechtěl J. Železného již ani do země
své pauštěti; Dobývav hradu jest postřelen.
Ib III. 1. 4., 26., 65., 118., 119., 229., 438.
Byv nad jiné pilným hledal kovy; Hájiv
práva svá neublížil přece nikomu. Ib. V. 1.
359. A tak na mnohých jiných místech. —
T. času přítomného sloves dokonavých označuje
děj skonalý v budoucnosti dříve jiného děje bu-
doucího. Jiný tento děj budoucí jest označen
o) indikativem: Popatříce na obraz její na
mapě uhlédáme podobu čtverohranu; Po-
patříce na hlavní rozdíly dějin českých, trojí
věk v nich rozeznáváme. Pal. I. 1. 3, 15.
Zpravíc ty platy, jiných poplatků prázdni
budú. 1512. Arch XVII. 181. My sami se
na ci7. í věci opustíc, budeme nutkati? Kom.
Ohláš. 121. To uslyše zvěstovati budeš. Chč.
(List. fil. 1898. 262. ). — Odchylky. Pal. užívá
místo transgressivu času přítomného sloves do-
konavých také přechodníku času minulého:
Jestliže poznavše (m. poznajíce) smysl
i s důvody, uznají obě za podstatné; Potom