346

Jsouc včerejšího dne křížové dni, šli jsme
na processí. II. 276. Přijdouc do kaply, byla
mše. Ib. Zavražděný byl nalezen na tom
můstku jdouce ku klášteru. II. 27.

Transplantační pokusy. Žv. IX. 14.

Transposiční nástroj hudební. Ott. XIV.

308a.

Transspirační mohutnosť chlorofylu. Žv.
I. 225.

Třápatý = rozcuchaný. T. děvče. Jihozáp
Čech. Dšk. Vok. 11.

Trápení. Každý má své t. T. své zapiť.
Bez t. v svete není atd. Zát. Př. 369a. (204,
XII. odst. 3. ).

Trapič = trakař. Tábor. Kub. 157.

Trapičovský trapic. Mtc. 1899. 228.

Traplivý úřad (mučení). Pal. Děj. III.

1. 200.

Trápota, y, f. Já s těmi t-mi nic zdráva
nejsem. Holic. 17.

Trapůrek, rku, m. = drobnosť. Veselí.
Kub. L. f. 1900. 364.

Třas. O skloň, sr. Gb. H. ml. III. 1. 71.

Třaść, třość = třásti. Slez. Lor. 80.

Třasínko, a, n. U N. Kdyně. Dšk. Vok. 11.

Třask, u, m. V chalupě pořád plno vřasku
a třasku (křiku a rámusu). Těšín. Nár. list.
1898. č. 58.

Třaska, y, f. místo tříska. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 35.

Třaslice, e, f. = přeslička. Mor. Mus. ol.
III. 130. — T. = druh jehlic do vlasů, Zitter-
nadel Ve středních Čech. Nár. sbor. 1900.
48. Vz Př. star. IV. 7.

Třásněnka. Vz Ott. XVI. 33.

Třásněný. Vz Řetězník.

Třásník, a, m., doroplia brouk. T. rýho-
ševý, d. Genei. Klim. 659.

Třasný. Jasná, třasná tvář (měsíční) Slád.
Sen. 95.

Třasolka, pták, vz Konipas.

Třásti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
147. — se jak. Trasie sa ako iibačka, ako
osyka, ako pes, ako prut, ako slivka, ako
studeno (huspenina); Trasie sa mu ruka ako
drozdovi chvost. Slov. Zát. Př. 235a. Třásl
se na všech údech. Nár. sbor. II. 66. — od
čeho (= před čím). Ot prchlosti jeho třasu
se. Modl. CLXVII. 146. — se za čím. Sellák
(sedlák) sa až tak trasie za tím grajcárkem.
Phľd. 1898. 179.

Trať, i, f. = kus pole. Us. Hoš. 101.

Tráti = trvati. Zaniklo. Gb. II. ml. III.

2. 389.

Traťovací = vytýkací, Tracier-. Sterz. II.
11(4.

Tráva. Přešla zlou trávu (rozstonala se).
Hoř. 95. Ráda pěknú krávu mám, nerada jí
trávy dám. Šeb. 243. Nerad by, aby po něm
t. rostla (aby umřel). Rybay. — Hořká t.
= krticník. Mus. ol. III. 136.

Travař, e, m., aspidiphorus, brouk. T.
okrouhlý, a. orbiculatus. Klim. 479. — Т.,
limobius, brouk. T. severní, 1. borealis. Klim.
562.

Travařka, y, f., Hellgrüne, motýl. Exl.
133.

Travec, vce, m., limarcha, brouk. T. hrbo-
latý, t. gibba, kovolesklý, metallica, kožitý,

violaceonigra, tmavý, tenebricosa. Vz Klim.
682.

Trávilka, y, f., vz Schránilka.

Tráviti = jedem usmrcovali. Mas. ruk. 40^b.

Trávník. Sezelenal jako t. Hoř. 95.

Trávníkář, e, m. Ovcím, volům, kravám
dobře služ, bys nemusel hledat t ře nůž.
Čes. 1. VII. 376.

Travný. T. potrava (dobytka). Fisch.
Hosp. 192.

Trbliatať sa = třpytiti se. Sbor. slov. II.
35. Sr. Trblietať sa.

Trcek, cku, m. = běh. Slez. Lor. 80. Vz
Trcko.

Trcko, trckym = rychlým krokem. Slez.
Lor. 80.

Trcnouti se = opiti se. Zát. Př. 72b.

Trčák, u, m. Ta ostane na trčáku = starou
pannou. Již. Mor. Šeb. 155.

Trčan, a, m. = kdo někde trčí. Vz násl.

Trčanovský. Bude tam trčet trčan t.
Císař. Mtc. 1899. 228.

Trčati = trčeti. Někde t. Val. Čes. 1. X. 38.

Trčeti v žádosti. Št. Bes. 96.

1. Trdelní. V IV. 154. Za: Vz násl. při-
dej: Trdelník.

2. Trdelní kapr = samec. Když t. kapři
plné mlíčí mají (na podzim). Fisch. Нозр.
45., 46.

Trdelník. Těsto se vyválí na provázky,
natočí na horký dřevený trdlo, pomastí
vejcetem, posype tlučenýma ořechama. Šeb.
110.

Trdlce, vz Trdelce. Gb. H. ml III. 1. 120.

Trdlec. Vz Gb. H. ml. III. 1. 120.

Trdnička, y, f. = hrníček? Několik t ček
s květinami. Rub. 20.

Tré, trého, trému. Také nesklonné. Vz,
Gb. 1J. ml. III. 1. 503.

Trebe = pořádně, šikovně, jak třeba. Kto
t. jie, t. robí. Zát. Př. 163b.

Třebenice, e, f. Zmocnil se T-ce Pal.
Dej. III. 2. 35.

Třebíč, e, m. (na Mor. ), f. (v záp. Čech).
Gb. II. ml. III. 1. 122.

Třebis = třebas. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok.
14.

Třeboň, ě, í. Vavřinec z T-ně. Vz Wtr.
Vys šk. 29.

Třeći. Třečiho roku = předloni. Slez. Lor.
80.

Třecí nástroje. Za Hud. polož: Mus. 1850.
II. 56. Př.

Třečoroční = ku předloňskému roku se
táhnoucí. Slez. Lor. 80.

Tředlovačka, y, f. = trdlice. Čes. 1. IX.
391.

Trefa, y, f. Hubí vše, co mu přijde na
trefu. Horen. 314.

Trefiti, Úsloví vz v Zát. Př. 368b.

Trěfle (křížky), barva franc. karet.

Trejb. Dolový t. Dač. I. 178.

Trejba. Jírova Т., trať u Voděrad. Př.
star. V. 122.

Trejblík, u, m., náčiní kovářské, zámeč-
nické. 1669. Mtc. 1898. 401.

Trelce, e, n. = struhadlo. Slov. Phľd.
1897. 316. Sr. Trelo (Přisp. 433. ). Rapavý
ako t. Zát. Př. 65b.