347

Třeliskála, у, т., jm. obra z pohádky.
Mus. ol. 1898. 118.

Třen, u, m. Od dělání nového třenu к pile.
1689. Ruk. města Poličkv. Boč. exc. (Vstnk.
X. 103. ).

Trenter, u, m. Letí s tím jako s t-rem.
Šeb 221.

Třepáky = bramborové placky. Na jihu.
Kub. 158.

Třepalnice, e, f. = polévka zelná. Charv.
11.

Třepati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
353. T. za děvčetem. Mus. ol. 1898. 118. -
T. = tleskati. Plz. 120.

Trepek, pku, m. = jídlo. Vz Bác.

Třepenitý. T. řasa jazyku. Vz Ott. XIII.
133a.

Trepka všetečná = Jan Vodňanský. Vlč.
Lit. I. 364. Vz násl. Trepník.

Trepník. Vlčatý t. = františkán Jan
Vodňanský. Vlč. Lit. I. 364., Flš. Písm. I.
307. Sr. předcház Trepka. Jako františkán
nosil trepky.

Trepotáč, e, m. = kohout. Proch. 158.

Trepoté, převzdívka Malo-Blatničanům na
Mor., že vyslovují všude r místo ř. Mus ol.
XIII. 25.

Trérožka, y, f. = rendlík. Hus. (Nár. list.
1897. 188. ).

Třesenina, y, f. = drobné seno. Veselí.
Kub. 158.

Třesivec, vce, m. = třeslice, rostl. Us.

Tresk, u, m. Tresk (spadl) — nohu si
zlomil. Slov.

Tresknúť. Dobre, že mu tie lieca ne-
tresknú od tučnoty (neprasknou). Slov. Zát.
Př. 63b.

Tresktač, e, m. Hus I. 383.

Tresktavý. T. řeč. Hus. Post. 33a.

Třesohlasý. T. píseň. Koll. Bás. 87.

Třesohlavý, os. jm. 1513. Arch. XVI1I.
559.

Třesolka, y, f. = konipásek. Týn n. Vlt.
Kub. L. f. 1900. 364.

Trest po hriechu; T. pozdější \äčší. Zát.
Př. 369 Sr. Ib. II. odst. 7. T. soudní. Ib.
VIII. D. 5. d. (str. 137. ). Prominutí trestu.
Ib. VIII. D. odst. 5. c. (str. 137b. ). Sr. ib.
8, 13b. Spravedlivý trest vždy zločin zboji.
Vond. Kiejst. 76. Žakovské tresty ve středo-
věku. Vz Wtr. Part. 480. — 492.

Tresť, i, f., v obec. mluvě třtina. Gb. H.
ml. Ш. 1. 392.

Trestatedlný = trestatelný. Vlč. Lit. I.
380.

Trestati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III
2. 371.

Trestenice, e, í., druh hole. Vz Hůl.

Třeščeti, el, ení. Zima bylo, tak třeščalo
(zima třeskutá). Val. Čes. 1. X. 380.

Třešně. Jak odkvétají t, tak i žito a
vinnice. Fisch. Hosp. 271. Vz Třešňový. —
T. černé = plody rulíku zlomocného. Us.

Třešněnka, y, f., mikania, rostl. Vz Ott.
XVII. 288.

Třešuobarvý. T. růže. Wlt. 49.

Třešňočervený. T. barva. Wlt. 26.

Třešňový květ. Jaký čas na t. květ, ta-
kový na květ žitný. Hoř. 204. Sr. Třešně.

Třeštihora, y, f. Je dlžen devět měchů
popela do T-ry (o potřeštěném). Mus. 1898.
118.

Třeštík, a, m. Ješče nezaplatil T-ovi za
čepicu (posud se nevybláznil). Mus. ol. 1898.
118.

Třeštikudla, y, m. = ztřeštěný. Tům.
Ml. 99.

Třeštivosť = šálenosť mysli tápající jen
bezuzdnou obrazností po domnělém dobru
svrchovaném. Pal. Pam. 428.

Třeťák, jm. místa u Hovězí na Mor. Vck.

Třetí. Půl třeťa. Vz Gb. H. ml. III. 1.
319. Když dva se perou, třetí bývá bit.
Hoř. 121.

Třetirocký sníh. Mus. ol. 1898. 116.

Třetí šust, tanec ve vých. Slez. Vz Čes.

1. VII. 38.

Třetý = třený. Ev. víd. Luk. 3. 4.

Třěví. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 131.

Třévrtlovy, pozemek (každý tam má tři
věrtele rolí). Pck. Hol. 167.

Třezalka, vz Čarovník.

Trh. Proto je t., aby druh druha strh
(oklamal) Hrub. 30. Na t. ne so všetkým;
T platí, t. tratí; Trhu prvého se drž. Zát.
Př. 369a. _ Čemu prodávati, dokud není
trh. Šml. IX. 71

Trhačka, y, f., vz Opasek. T. = náramek,
tráčka. Mor. Mus. ol. IX. 104.

Trhanice, e, f. Strop chalupy měl čtvero
trámů, na nich t. Mus. ol. X. 148. Vz násl.

Trhanicový strop jizby (z trhanic). Mus.
ol. X. 148. Sr. Huntinový.

Trhánky, pl., m. T. z krupice (Jídlo).
Šeb. 108.

Trhaný. Měl t-né spaní. Tům. Ml. 119.

Trhati. O tvarech sr. Gb H. ml. III. 2.
255. — co. Ten tu kořalku trhá (pije).
Hoř. 95.

Trhavka, y, f. = trhané číslo vsazené
do lotterie. Rub. 313. Sr. Trhačka

Trhově něco zceniti. Chč. S. I. 267.

Trhovec. Hus I. 219.

Trhovina, y, f. = hloupá řeč. Mus. ol.
1898. 118.

Trhovka, y, f., vrch v Plzeň., Plz. 13.,
pozemek v Hořicku, Hoř. 137., cesta u Bu-
koviny v Turnovsku. Př. star. V. 120.

Tři. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 402.

Tříbarvý Us

Třída slovesná. Vz Sloveso.

Tříden, dně, f. = pazderna. M. Losenice.
Hoš. 101.

Třídílový n. trojný rozměr, dreitheilige
Ordnung, hud. Mus. 1850. H. 6. Př.

Třídníček, čka, т., zdrobn. třídník. Hus

II. 332.

Tridziť = trkati. Slov. Zát. Př. 118a.

Triečka, y, f. = žena troucí konopě. Mor.
Čes. ). 1898. 232. Sr. Třička.

Třiedník, a, m. Hus. Post. 32a. Vz Třídník.

Třiesti, třasu, třeseš; nč. třásti. Vz Gb.
II. ml. III. 2. 147.

Triestka, y, f. = bičiště z Terstu. Brloh.
Kub. 158.

Triezneť = střízlivým býti. Phľd. 1897.
182.