348

Trichoblast, U, m. = buňka podobná chlupu.
Vz Ott. XII. 479.

Tříkrokový tanec. List. fil. 1900. 62.

Třina, y, f. = co se utřelo. T-ny z jate-
lmy, sena (struskv). Mus. ol. 1898. 118.

Trindirindv. Večer t. (veselo), ráno har-
tete (ospale?) Mus. ol. 1898. 118.

Tříočka, y, f. = mající tři oči. Vym.
Poh. 14.

Třiolový. T. půlnota, Triolenhalbe. Za
hud. polož: Mus. 1850. II. 23. Př.

Triplet, u, m., kolo cyklistické. Nár. list.
1897. 8/4. odp.

Triploidit, u, m., nerost. Mtc 1900 391.

Třípouzdrý semeník (rostlin). Čl. Fyll. 21.

Tříprstka, y, f. = trdlice s dvěma žlábky.
Čes. 1. IX. 162.

Třípůlní takt, Dreizweiteltakt. Mus. 1850.
IL 6. Př. Sr. Třípůlový.

Třířadovka, y, f. = harmonika. Nár list.
1897. č. 198. inser.

Tříska, y, f. Úsloví vz v Zát. Př. 369a.

Tříslo = svařená směs ze sušeného ovoce
(z křižal, švestek a hrušek). Čes. 1. X. 166.

Třísrdečný Ennius (že mluvil třemi ja-
zyky) Ton. 57.

Třístnatý lom nerostů. Ott. XVI. 301a.

Třístránkový. T. úvaha List. fil. 1901.
139.

Třístruký. T. kráva (dojící na tři struky
= cecky). Us. Čes. 1. IX 112.

Třístudniční náměstí. Nár. list. 1897.
č. 256.

Tříštění z louče = nařezaná louč. Čes. 1.
VIL 15.

Tříštokový. T. domácí (pán). Kukla 5

Tříti, tru, vzorec Časování Vz Gb. H. ml.
III. 2. 190., 198. — co kde. Mostnice na
pile t. (řezati). 1505. Arch. XVII. 50.

Triton, u, m. = velká kvarta, Triton, hud.
Mus. 1850. II. 23. Př.

Třítrnitý dřezovec. Wlt. 34.

Třítýhodní vyjednávání. Pal. Děj. II. 2.
307.

Trivialisovati co. Vlč. Lit. I. 419.

Třížejdlíkový. T. poloupintí. Sdl. Hr.
VIL 5.

Trjem — pavlač, vykleneí z trámů. Slov.
Mus. 1848. II. 331.

Trkmanska, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

Trlenec, nce, m. = hlupec. Ezop. 131.,
220, 326.

Trliti kde. Mlýn nad vodou jenjen trlí.
Sá. Kř. u pot. 33.

Trloň, ě, m. = trdlo člověk. Hořen. 286.

Trmáceti kým. Darmo lidmi trmácí. Arch.
XVIII. 413.

Trmati. Aby lidí darmo netrmali. 1503.
Arch. XVII. 50.

Trmin, u, m. = termín. Las. Mus. fil.
1897. 210.

Trn. Trň sa z mladi ostrí; T. zavčasu
škrabe atd. Vz Zát. Př. 369^a. Trepú (třesou)
trnem (švestkovým stromem. Sr. Trnka).
Vyzov. Mus. ol. XII. 59.

Tŕň = trn. Mor. a slov. Brt. D. I. 30.

Trňák, a, m, raja, Rochen, ryba. Mus.
1849. IV. 64.

Trnař, e, m., oxymirus, brouk. T. rychlý,
o. cursor, zrzavý. Vz Klím. 638.

Trnec, nсе, т., rhamnusium, brouk. Т.
dvojbarvý, r. bicolor, žlutý, glaucopterum.
Klim. 638.

Trneček Han. Sr. Jub. XXXIII.

Trní, n. Obracaj sa, ako holý v třni. Mus.
slov. I. 10. — T. = hloh. Mor. Mus. ol. III.
136.

Trníček, čku, т., rameno Dyje. Šeb. 191.

Trnka. Plané trnky jísti (s nechutí něco
dělati). Arch. XVI. 52. — Ukazoval mu suchú
trnku = dlouhý nos, vysmíval se mu. Val.
Čes. 1. X. 42. Nadrobil mu trnek do podmáslí
(napálil ho). Tum. Ml. 155. — T. Fr. Sr. Jub.
XXXIII.

Trnokrový, vz Zelenolesklec.

Tročník, u, m., fasticiata. Sal. VIII. 515b.

Tronořadec, dce, т., ennearthron, brouk.
T Černý, e. affine, nejmenší, filum, rohatý,
cornutum. Vz Klim. 484.

Trnoštítec, tce, m, tragosoma, brouk. T.
horský, t. depsarium. Klim. 637.

Trnoústec, ústce, т., pityophthorus,
brouk. T. drobnostopý, p. micrographus,
hrubostopý, macrographus, hladký, glabra-
tus. Vz Klim. 630.

Trnouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
256. Nad tím srdce trnulo. Mart. S. 7., Kom.
Ohláš. 100.

Tŕňový. T. zima (když tŕň kvitne). Slov.
Zát. Př. 226.

Trocmandorf hrabě = Trautmansdorf.
Har. J. 43.

Tročky, les na již. Mor. Šeb. 189.

Trodrevník, а, т., nadávka. Zát. Př.
272b.

Trof, a, m. = drop? V tom letělo přes
nás několik trofů. Har. II. 16.

Trochy, omnino. XV. stol. List. fil. 1901.
45.

Troj. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 499.

Trojačka, y, f. = bod, ve kterém se schá-
zejí tři plochy, pozemky atd. Slez. Lor. 80. —
Т., vrch mor. Karpat. Bdl. Mor. 2.

Troják, u, m., nár. tanec mor. Mus ol.
VIII. 38.

Trojan Al. Pr. dr. Sr. Jub. XXXIII. -
Т., u, m. = slez. tanec. Čes. 1. IX. 114. Vz
Tanec.

Trojatec, tce, т., tribolium, brouk. T re-
zavý, t. ferrugineum, splynulý, confusum,
vlážní, madens. Klim. 491.

Trojblažený. T. sídlo. Wtr. Ziv. vys. šk
211.

Trojboký důlek v kládě voru vysekati.
Čes. 1. VII. 21. T. sloup. KP. VII. 259.

Trojčáří. Pal. Děj. I. 2. 264.

Troj čarý, vz Krytorypec.

Trojčatý čív jazyku. Ott. XIII. 133b. Sr
Trojčatný.

Trojčiti = třeštiti. U Prahy. Kub. L. f.
1900. 364.

Trojel, rostl. Sr. Ott. XVI. 531.

Trojhlasný, dreistimmig, hud. Mus. 1850.
II. 6. Př.

Trojhlasový, dreistimmig, hud. Mus. 1850.
II. 6. Př.

Trojhran. Mus. 1850. II. 23. Př.