349

Trojhrbý, vz Trouchař.

Trojchorový, dreichorig. Za hud. polož:
Mus. 1850. II. 6. Př.

Trojí. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 502.

Trojice. Sv. trojice = čepice. Vz Šupovica.
Šeb. 177.

Trojjazyký básník = básnící ve třech
jazycích. Mus. 1900. 558.

Trojka, y, f., nár. tanec mor. Mus. ol.
VIII. 38.

Trojkorunný. T. kněžna. Slád. Jak. 60.

Trojletí, n. Pal. Děj. III. 1. 35.

Trojmezí, n. (mezi zeměmi). Nár. list.
1897. č. 253.

Trojníkový kopec. Vz Čecher.

Trojný, vz předcház. Třídílový.

Trojpárý, vz Slunéčko.

Trojpramenný provaz. Vlč. Lit. I. 364.

Trojpukokvetoucí jasin. Wlt. 27.

Trojrýhý, vz Rýhonosec.

Trojsedlový. T. kolo (cyklistů). Nár. list.
8/4. 1897. odp.

Trojskok, u, m. Nár. list. 1897. é. 246.
odp. feuill.

Trojskvrnný, vz Krytorypec.

Trojstoličník, vrch v Šumavě. Čechy I.
231.

Trojsvazkový. T. slovník. Vstnk. X 274.

Trojšach, u, m. = šachovnice podoby troj-
hranu, jehož hrany jsou poněkud < dejmuty.
Vz Příruční kn. šach. Kober 1875. str. 197.

Trojštěpený. T. příval moře. Louk. 61.

Trojuhlastý = tříhranný. Sbor. slov.
IV. 30.

Trojveslice, e, f. = trojveslá loď. Praž.
76.

Trojznaký, vz Krytorypec.

Trojzouk, u, m., Dreiklang. Za hud. polož:
Mus. 1850. II. 5., 6. Př. T. malý, tonický,
veliký, zmenšený, zvětšený. Ib.

Trokša, e, f., nadávka ženským. Slov.
Zát. Př. 13.

Tromtejlit = nejistě jíti. Stachy. Kub.
158.

Troska, y, f. = truska. Každý kov má
trosky. Slov. Zát. Př. 202b.

Troskavec, vce, m. = trukavec (rostl. ).
Mus. ol. III. 136.

Troskotati. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 372.

Trosky u Jičína. Západní; Baba, východní:
Panna. Sdl. Hr. X. 64.

Trotina, y, f., řeka v Hořicku. Hoř. 3.

Trouba. Je to kus trouby = hlupák. Us.
Hoř. 85. T. podle, vládyka', znamená-li na-
dávku. Gb. H. ml. III. 1. 200.

Troubel kondensační, lapací, parní
(u kotlů). Vz KP. IX. 19.

Troubiti. Úsloví vz v Zát. Př. 369a.

Trouby = řádka sena. Na jihu. Kub. 158.

Troufati si s někoho. Císař. Mtc. 1900.
146.

Trouchař, e, m., ernobius, brouk. T. bo-
rový, e. crassiusculus, černavý, nigrinus,
dlouhorohý, longicornis, jedlový, abietis,
krátkokrký, parvicollis, měkký, mollis, troj-
brbý, abietinus, úzkoštítý, Mulsanti, žlutý,
pini. Vz Klim. 474.

Trouchnivec, vce, m., porthmidius, brouk.
T. hnědý, p. austriacus. Vz Klim. 425.

Trouchovec, vce, m,, dryophilus, brouk.
T. drobný, d. pusillus. Klim. 471.

Trouchožrout, 'a, m.. dryophthorus, brouk.
T. okoralý, d. corticalis. Klim. 571.

Trovny, vrch ve Slez. Lor. 82.

Trovynsky, potok ve Slez. Lor. 82.

Trpák, a, m. = sprosťák. Zát. Př. 41^b.

Trpalky = skubánky. U Polné. Hoš. 101.

Trpče, e, n., prunus padus. Phľd. 1898.
431.

Trpědlivý. Všecky věci protivné a t-vé
jsú jemu sladké. Modl. CVII. Hus. Er. I. 15.

Trpědlnosť. Št. Bes. 96., Hus Hř. 244.

Trpělivost', i, f. T. všetko premôže. T. naj-
lepší zelinka atd. Zát. Př. 369a. Sr. ib. 38a.,
139. nn., 110a., 112a., IV. odst. 8, VIII. A.
odst. 8., IX. odst. 4. Jen t., vítr odnese
žalosť Šml. X. 101.

Trpěti, 2. vzor časování sloves III. tř.
Vz Gb. H. ml. III. 2. 272., 293. Trpěť ako
trpielka; T. nesamému lahšie; Trp, naveky
zle nebude: Trp telo, na svet si chcelo atd.
Slov. Zát. Př. 369^a. Neumí žíti, kdo neumí
t. Šml. II. 40.

Trpjélka, vz Trpělka. Val. Čes. 1. X. 139.,
376.

Trpný. Tak je spojení netolik trpno, ale
i krásno bude. Št. Bes. 18. Tvoření rodu
t-ho. Vz Passivum, Gb. H. ml. III. 2. 432.

Trpočiti. V IV. 206. (na konci) polož
za Št.: Bes. 17. A t-čí s sebú od vzchoda
slunce к západu dolejší kruhy. Št. Bes. 19.

Třpyt, u, m. = slabý lesk. Ott. XV. 913.
— Т. Vzal mu t. = zkrotil ho. Na jihu. Kub.
158.

Třpýtivec, vce, m., lamprosoma, brouk.
T. stejnobarvý, 1. concolor. Klim. 680.

Trstenice, e, f., řeka, nyní Loučná. Mus.
fil. 1900. 337.

Tresteník, u, m., potok u Trstené. Mus.
slov. II. 22.

Trstie, n., hora u Tisovce, také: Hole-
ková. Sbor. slov. III. 124.

Trť, i, f., zaniklo. Gb. H. ml. III. 1. 392.

Trtáci, nadávka Lopeničářům na Mor.
Mus. ol. XIII. 26.

Třtie, n. Veliké t. Alx. Nách. CXXIV.
113., Ezop. 319. a j. Sr. Třtí.

Třtina. Jsme všichni t. v rukou Páně.
Tům. Ml. 14.

Trtý. T. cesta = třená, rovná. Rozb. III.
703.

Trubač, e, m., salpingus, brouk. T. bron-
zový, s. mutilatus, černý, ater, červenoústý,
foveolatus, kaštanový, castaneus. Vz Klim.
524.

Trubačka, y, f., vrch u Vel. Revúce. Sbor.
slov. IV. 28.

Trubce, ců, m. = zdrhnuté rukávce. Vest.
op. 1896. 20.

Trúbený (troubený) Svobodným dělávají
t. pohřeb. Již. Mor. Šeb. 284.

Trubiska, údolí. Pck. Hol. 129.

Trubka = kužel navitý ze lnu n. konopí.
Mor. Mus. 1848. II. 331.

Trubkový manometr. Vz Manometr. T.
kotel. Vz Kotel a KP. IX. 9., 10.

Trubný, tubae. T. hlas, zvuk. Vz Ž. pod.
Pat. 200.



	349

	Trojhrbý, vz Trouchař. Trojchorový, dreichorig. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 6. Př. Trojí. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 502. Trojice. Sv. trojice = čepice. Vz Šupovica. Šeb. 177. Trojjazyký básník = básnící ve třech jazycích. Mus. 1900. 558. Trojka, y, f., nár. tanec mor. Mus. ol. VIII. 38. Trojkorunný. T. kněžna. Slád. Jak. 60. Trojletí, n. Pal. Děj. III. 1. 35. Trojmezí, n. (mezi zeměmi). Nár. list. 1897. č. 253. Trojníkový kopec. Vz Čecher. Trojný, vz předcház. Třídílový. Trojpárý, vz Slunéčko. Trojpramenný provaz. Vlč. Lit. I. 364. Trojpukokvetoucí jasin. Wlt. 27. Trojrýhý, vz Rýhonosec. Trojsedlový. T. kolo (cyklistů). Nár. list. 8/4. 1897. odp. Trojskok, u, m. Nár. list. 1897. é. 246. odp. feuill. Trojskvrnný, vz Krytorypec. Trojstoličník, vrch v Šumavě. Čechy I. 231. Trojsvazkový. T. slovník. Vstnk. X 274. Trojšach, u, m. = šachovnice podoby troj- hranu, jehož hrany jsou poněkud < dejmuty. Vz Příruční kn. šach. Kober 1875. str. 197. Trojštěpený. T. příval moře. Louk. 61. Trojuhlastý = tříhranný. Sbor. slov. IV. 30. Trojveslice, e, f. = trojveslá loď. Praž. 76. Trojznaký, vz Krytorypec. Trojzouk, u, m., Dreiklang. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 5., 6. Př. T. malý, tonický, veliký, zmenšený, zvětšený. Ib. Trokša, e, f., nadávka ženským. Slov. Zát. Př. 13. Tromtejlit = nejistě jíti. Stachy. Kub. 158. Troska, y, f. = truska. Každý kov má trosky. Slov. Zát. Př. 202b. Troskavec, vce, m. = trukavec (rostl. ). Mus. ol. III. 136. Troskotati. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 372. Trosky u Jičína. Západní; Baba, východní: Panna. Sdl. Hr. X. 64. Trotina, y, f., řeka v Hořicku. Hoř. 3. Trouba. Je to kus trouby = hlupák. Us. Hoř. 85. T. podle, vládyka', znamená-li na- dávku. Gb. H. ml. III. 1. 200. Troubel kondensační, lapací, parní (u kotlů). Vz KP. IX. 19. Troubiti. Úsloví vz v Zát. Př. 369a. Trouby = řádka sena. Na jihu. Kub. 158. Troufati si s někoho. Císař. Mtc. 1900. 146. Trouchař, e, m., ernobius, brouk. T. bo- rový, e. crassiusculus, černavý, nigrinus, dlouhorohý, longicornis, jedlový, abietis, krátkokrký, parvicollis, měkký, mollis, troj- brbý, abietinus, úzkoštítý, Mulsanti, žlutý, pini. Vz Klim. 474. Trouchnivec, vce, m., porthmidius, brouk. T. hnědý, p. austriacus. Vz Klim. 425.	Trouchovec, vce, m,, dryophilus, brouk. T. drobný, d. pusillus. Klim. 471. Trouchožrout, 'a, m.. dryophthorus, brouk. T. okoralý, d. corticalis. Klim. 571. Trovny, vrch ve Slez. Lor. 82. Trovynsky, potok ve Slez. Lor. 82. Trpák, a, m. = sprosťák. Zát. Př. 41^b. Trpalky = skubánky. U Polné. Hoš. 101. Trpče, e, n., prunus padus. Phľd. 1898. 431. Trpědlivý. Všecky věci protivné a t-vé jsú jemu sladké. Modl. CVII. Hus. Er. I. 15. Trpědlnosť. Št. Bes. 96., Hus Hř. 244. Trpělivost', i, f. T. všetko premôže. T. naj- lepší zelinka atd. Zát. Př. 369a. Sr. ib. 38a., 139. nn., 110a., 112a., IV. odst. 8, VIII. A. odst. 8., IX. odst. 4. Jen t., vítr odnese žalosť Šml. X. 101. Trpěti, 2. vzor časování sloves III. tř. Vz Gb. H. ml. III. 2. 272., 293. Trpěť ako trpielka; T. nesamému lahšie; Trp, naveky zle nebude: Trp telo, na svet si chcelo atd. Slov. Zát. Př. 369^a. Neumí žíti, kdo neumí t. Šml. II. 40. Trpjélka, vz Trpělka. Val. Čes. 1. X. 139., 376. Trpný. Tak je spojení netolik trpno, ale i krásno bude. Št. Bes. 18. Tvoření rodu t-ho. Vz Passivum, Gb. H. ml. III. 2. 432. Trpočiti. V IV. 206. (na konci) polož za Št.: Bes. 17. A t-čí s sebú od vzchoda slunce к západu dolejší kruhy. Št. Bes. 19. Třpyt, u, m. = slabý lesk. Ott. XV. 913. — Т. Vzal mu t. = zkrotil ho. Na jihu. Kub. 158. Třpýtivec, vce, m., lamprosoma, brouk. T. stejnobarvý, 1. concolor. Klim. 680. Trstenice, e, f., řeka, nyní Loučná. Mus. fil. 1900. 337. Tresteník, u, m., potok u Trstené. Mus. slov. II. 22. Trstie, n., hora u Tisovce, také: Hole- ková. Sbor. slov. III. 124. Trť, i, f., zaniklo. Gb. H. ml. III. 1. 392. Trtáci, nadávka Lopeničářům na Mor. Mus. ol. XIII. 26. Třtie, n. Veliké t. Alx. Nách. CXXIV. 113., Ezop. 319. a j. Sr. Třtí. Třtina. Jsme všichni t. v rukou Páně. Tům. Ml. 14. Trtý. T. cesta = třená, rovná. Rozb. III. 703. Trubač, e, m., salpingus, brouk. T. bron- zový, s. mutilatus, černý, ater, červenoústý, foveolatus, kaštanový, castaneus. Vz Klim. 524. Trubačka, y, f., vrch u Vel. Revúce. Sbor. slov. IV. 28. Trubce, ců, m. = zdrhnuté rukávce. Vest. op. 1896. 20. Trúbený (troubený) Svobodným dělávají t. pohřeb. Již. Mor. Šeb. 284. Trubiska, údolí. Pck. Hol. 129. Trubka = kužel navitý ze lnu n. konopí. Mor. Mus. 1848. II. 331. Trubkový manometr. Vz Manometr. T. kotel. Vz Kotel a KP. IX. 9., 10. Trubný, tubae. T. hlas, zvuk. Vz Ž. pod. Pat. 200.