8δ0

Trubotřesk, u, m. Ld.

Truć = otravovati, t., trucina = jed. Lor.
80.

Trucelman, a, m. = dragoman, tlumočník.
Наr. I. 103., II. 9. a j.

Trúcěti ke: trútiti. Zaniklo. Gb. H. ml.
Ш. 2. 343.

Trucílka = malý pecen. Uviděla baba
kvas, zachtělo se se jí t-ky (zachtěl) se jí
toho, co jinde viděla). Mus. ol. XII. 159.

Trucovka, y, f. = černá aksamitová čepice.
Čes. 1. VIII. 408

Trucovní odpověď. Hаr. J. 49.

Trud. O pův. sr. Zub. 416.

Truditi se čím k čemu. Ať se láskou
k tomu trudíš. Hád. Sen. 38.

Trudnozvučný. T. hymnus. Louk. 67. Vz
Trudnozvuký.

Trudodárkyně, ě, f. (Moira). Louk. 76.

Trudza = trud. Kde je tvrdza, tam je
t. Slov. Zát. Př. 205a.

Truhelka na koření. S ez. Čes. 1. VIII. 56.

Truhelní, ího, m. Kancelář důchodního,
truhelního atd. Sdl. Hr. VI1I. 187.

Truhla. Naposledy to zůstalo v dlouhé
truhle (odložilo se). Dač. II. 15. — T. = důl
u Kutné Hory. Dač. I. 121.

Truhlář Ant. a Jos. Sr. Jub. XXXIII.

Truhlice. Lepší plná t, než prázdná sed
nice. Hrub. 25.

Truchlet i. O tvarech sr. Gb. II. ml. III.
2. 270.

Truchlitel, e, m. Louk. 83.

Truchlojenmý příběh. Pal. Děj. III. 1.
326.

Trochloslav, a, m., smyšlené jm. Slád.
Jak. 71.

Truchlozpčvný. T. duma. Vond. Kiejst.
69.

Truchložalm, u, m. Mtc. lilu 1878. 1.

Trúchlý Ondř. Vz Vlč. Lit slov. I. 278.

Trumf. Míti t-fa (m. trumf) Gb. H. ml.
III. 1. 29. Má trumfa v hlavě (o opilém).
Šeb. 162.

Trumi, kollekt. = trámoví. Slez. Lor. 80.

Trůnec, nce, m. Vz Trůn.

Trunkát, a, m. = dospělejší student, po
někud již otesaný, snad sekundan (v před-
poslední třídě). Vz Wtr. Part. 373.

Trup brouků. Vz Klim X.

Trupavec, vce, m. = hlupák. Slov. Zát.
Př. 21b.

Trus, u, m. Drobty a trusy z (se) stolu
(co utrouseno). Chč. S. I. 270.

Trusek, sku, m. Obilí řešetem od trusku
odděliti. Fisch. Hosp. 243.

Truska, y, f Všecko oheň v trusku
spálí. XV. stol List. fil. 1898. 133.

Trušiť, furchten, zittern. Slov. Sbor. slov.
I. 56.

Trutnov teprve od konce XIII. stol, dříve
Upa. Vz Uč. spol. 1897. VIII. 19.

Trutovatník, u, m., nějaká bylina (odvar
z ní proti hlízám). Slez. Čes. 1. IX. 187.

Trvalivý. T. víra. Ezop. 223.

Tľýbka, y, f. = čepice aksamitová. Př.
star. V. 9.

Trybéř, e, m. = horní dělník. Br. St. 81.

Trylek. Mus. 1850. II. 52. Př. Sr. Tril.

Trynka, y, f. = trnka. Slez. Lor. 80., 16.

Trypák, a, m., strašidlo. Zavolám na tě
t-ka. Jičín. Kub. L. f. 1900. 364.

Tryskovec, rostl Sr. Ott XVI. 531.

Tryščeti, tryšču = páchati? Zaniklo. Sr.
Gb. H. mi. III. 2. 293.

Tryštěti, vz Tryščeti.

Trýzelový, vz Krytorypec.

Trýzeň napomáhá rozmyslu. Pal. Děj. III.
2. 53.

Tryzna. Tryzny = oběti, tance a hry ke
cti bůžků podzemních pro zjednání od nich
pokoje dušem zemřelých. Pal. Děj. I. 1 214.

Trýznivý rozkaz Slád. Bouře 61.

Trzmak, a, m., ufiius (rufilus), pták. Židek.
Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (210. ) chybně
prý m. črmák, Čermák. Vz tam.

Tržený = blázen. Ezop. 300.

Tržeti, tržu. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2.
293. V IV. 218. za Št. polož: Bes. 54

Tržný. T. peníze, denarii de foro, plat
z věcí na trh dodaných. Vz Pal. Děj. I. 2.
284. — T. = kvapni) a p. T. pasák. Hořen.
266.

Tščieti, tšču, urgere. Zaniklo. Gb. H. ml.
III. ?. 293.

Tščo. Na tščo srdce = na lačný žaludek.
Zát. Př. 69a. Sr. Čtitroba.

Tu = tam. Shořelo mu tu něco klenotů.
Dač. I. 67.

Tuček Jos. dr., advok. a říš. poslanec,
1845. — 1900.

Tučka kormidla = silná železná páka. Ott.
XIV. 846.

Tučňák, a, m., pachyta, brouk. T. čtvero-
skvrnný, p. quadrimaculata, dvouskvrnný, bi-
maculata, žíhaný. Klim. 639.

Tučnost. Úsloví vz v Zát. Př. VI. odst. 4.

Tučný. Nazývky tučných. Vz Tlustý.
Tučné telo — chudá duša; T. ako baran
v jaseni, ako prasa; T. ako medveď; T. kôň,
až sa trasie; T. od lenosti fučí. Slov. Zát.
Př. 369b. T. nadbytkem. Nár. list. 1898. č. 83.
odpol.

Tudli. Na tureckej hranici, leží paní v ne-
moci, tudľi tudľitaj! Brt. P. n. 97.

Tudynon, tudynonc = tudyto. Vých. Čech.
Vz Čes. 1. X. 400.

Tudyto. Posel t. běží. 1601. Uč. spol. 1900.
IX. 15.

Túfary, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

Tuhle. V jihozáp. Čech: tle, tlejc, tlie
Vz Tle. T. vám tam přídu = onehdy. Hoř. 95

Tuhoba mrazu. Phľd. 1897. 150.

Tuhový. T. doly. Mtc. 1899. 72.

Tuhý. Tuhší slabšieho udolie. Zát. Př.
VIII. 1186. T. ako kremeň. Ib. 63a. T. vazba
knihy. Vz Ott. XIV. 440a.

Ťuhyk, a, m. Ť. šedivý (masojídek), menší,
rudohlavý, obecný (masojídek, masák, stra
kapoun, houserák, křovák). Vz Sír II. 119. nn.
Ť. větší, velký (sibiřský), menší (strakapud,
strakoš), obecný (strakoš, strakapoun, Špa-
nělský vrabec), rudohlavý (strakapúd s Čer-
venou hlavou). Vz Mus. ol. 1897. 160. nn.

Tuchina, y, f., ves na Slov. Phľd. 1897.
105.

Tuclmouti. O tvarech vz Gb. H, ml. Ш.
2. 256.



	8δ0

	Trubotřesk, u, m. Ld. Truć = otravovati, t., trucina = jed. Lor. 80. Trucelman, a, m. = dragoman, tlumočník. Наr. I. 103., II. 9. a j. Trúcěti ke: trútiti. Zaniklo. Gb. H. ml. Ш. 2. 343. Trucílka = malý pecen. Uviděla baba kvas, zachtělo se se jí t-ky (zachtěl) se jí toho, co jinde viděla). Mus. ol. XII. 159. Trucovka, y, f. = černá aksamitová čepice. Čes. 1. VIII. 408 Trucovní odpověď. Hаr. J. 49. Trud. O pův. sr. Zub. 416. Truditi se čím k čemu. Ať se láskou k tomu trudíš. Hád. Sen. 38. Trudnozvučný. T. hymnus. Louk. 67. Vz Trudnozvuký. Trudodárkyně, ě, f. (Moira). Louk. 76. Trudza = trud. Kde je tvrdza, tam je t. Slov. Zát. Př. 205a. Truhelka na koření. S ez. Čes. 1. VIII. 56. Truhelní, ího, m. Kancelář důchodního, truhelního atd. Sdl. Hr. VI1I. 187. Truhla. Naposledy to zůstalo v dlouhé truhle (odložilo se). Dač. II. 15. — T. = důl u Kutné Hory. Dač. I. 121. Truhlář Ant. a Jos. Sr. Jub. XXXIII. Truhlice. Lepší plná t, než prázdná sed nice. Hrub. 25. Truchlet i. O tvarech sr. Gb. II. ml. III. 2. 270. Truchlitel, e, m. Louk. 83. Truchlojenmý příběh. Pal. Děj. III. 1. 326. Trochloslav, a, m., smyšlené jm. Slád. Jak. 71. Truchlozpčvný. T. duma. Vond. Kiejst. 69. Truchložalm, u, m. Mtc. lilu 1878. 1. Trúchlý Ondř. Vz Vlč. Lit slov. I. 278. Trumf. Míti t-fa (m. trumf) Gb. H. ml. III. 1. 29. Má trumfa v hlavě (o opilém). Šeb. 162. Trumi, kollekt. = trámoví. Slez. Lor. 80. Trůnec, nce, m. Vz Trůn. Trunkát, a, m. = dospělejší student, po někud již otesaný, snad sekundan (v před- poslední třídě). Vz Wtr. Part. 373. Trup brouků. Vz Klim X. Trupavec, vce, m. = hlupák. Slov. Zát. Př. 21b. Trus, u, m. Drobty a trusy z (se) stolu (co utrouseno). Chč. S. I. 270. Trusek, sku, m. Obilí řešetem od trusku odděliti. Fisch. Hosp. 243. Truska, y, f Všecko oheň v trusku spálí. XV. stol List. fil. 1898. 133. Trušiť, furchten, zittern. Slov. Sbor. slov. I. 56. Trutnov teprve od konce XIII. stol, dříve Upa. Vz Uč. spol. 1897. VIII. 19. Trutovatník, u, m., nějaká bylina (odvar z ní proti hlízám). Slez. Čes. 1. IX. 187. Trvalivý. T. víra. Ezop. 223. Tľýbka, y, f. = čepice aksamitová. Př. star. V. 9. Trybéř, e, m. = horní dělník. Br. St. 81. Trylek. Mus. 1850. II. 52. Př. Sr. Tril.	Trynka, y, f. = trnka. Slez. Lor. 80., 16. Trypák, a, m., strašidlo. Zavolám na tě t-ka. Jičín. Kub. L. f. 1900. 364. Tryskovec, rostl Sr. Ott XVI. 531. Tryščeti, tryšču = páchati? Zaniklo. Sr. Gb. H. mi. III. 2. 293. Tryštěti, vz Tryščeti. Trýzelový, vz Krytorypec. Trýzeň napomáhá rozmyslu. Pal. Děj. III. 2. 53. Tryzna. Tryzny = oběti, tance a hry ke cti bůžků podzemních pro zjednání od nich pokoje dušem zemřelých. Pal. Děj. I. 1 214. Trýznivý rozkaz Slád. Bouře 61. Trzmak, a, m., ufiius (rufilus), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (210. ) chybně prý m. črmák, Čermák. Vz tam. Tržený = blázen. Ezop. 300. Tržeti, tržu. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 293. V IV. 218. za Št. polož: Bes. 54 Tržný. T. peníze, denarii de foro, plat z věcí na trh dodaných. Vz Pal. Děj. I. 2. 284. — T. = kvapni) a p. T. pasák. Hořen. 266. Tščieti, tšču, urgere. Zaniklo. Gb. H. ml. III. ?. 293. Tščo. Na tščo srdce = na lačný žaludek. Zát. Př. 69a. Sr. Čtitroba. Tu = tam. Shořelo mu tu něco klenotů. Dač. I. 67. Tuček Jos. dr., advok. a říš. poslanec, 1845. — 1900. Tučka kormidla = silná železná páka. Ott. XIV. 846. Tučňák, a, m., pachyta, brouk. T. čtvero- skvrnný, p. quadrimaculata, dvouskvrnný, bi- maculata, žíhaný. Klim. 639. Tučnost. Úsloví vz v Zát. Př. VI. odst. 4. Tučný. Nazývky tučných. Vz Tlustý. Tučné telo — chudá duša; T. ako baran v jaseni, ako prasa; T. ako medveď; T. kôň, až sa trasie; T. od lenosti fučí. Slov. Zát. Př. 369b. T. nadbytkem. Nár. list. 1898. č. 83. odpol. Tudli. Na tureckej hranici, leží paní v ne- moci, tudľi tudľitaj! Brt. P. n. 97. Tudynon, tudynonc = tudyto. Vých. Čech. Vz Čes. 1. X. 400. Tudyto. Posel t. běží. 1601. Uč. spol. 1900. IX. 15. Túfary, trať v Bořeticích. Šeb. 188. Tuhle. V jihozáp. Čech: tle, tlejc, tlie Vz Tle. T. vám tam přídu = onehdy. Hoř. 95 Tuhoba mrazu. Phľd. 1897. 150. Tuhový. T. doly. Mtc. 1899. 72. Tuhý. Tuhší slabšieho udolie. Zát. Př. VIII. 1186. T. ako kremeň. Ib. 63a. T. vazba knihy. Vz Ott. XIV. 440a. Ťuhyk, a, m. Ť. šedivý (masojídek), menší, rudohlavý, obecný (masojídek, masák, stra kapoun, houserák, křovák). Vz Sír II. 119. nn. Ť. větší, velký (sibiřský), menší (strakapud, strakoš), obecný (strakoš, strakapoun, Špa- nělský vrabec), rudohlavý (strakapúd s Čer- venou hlavou). Vz Mus. ol. 1897. 160. nn. Tuchina, y, f., ves na Slov. Phľd. 1897. 105. Tuclmouti. O tvarech vz Gb. H, ml. Ш. 2. 256.