358

Umravněnosť. Křesťanská u. Pal. Pam.
509.

Umříti. Každému je raz zomreť. Kto
umrel, ten tam. Kto zomre, všetko tu nechá,
iba dobré a zlé sebou vezme. Len raz umrem
a to musím. Nemôžu všetci na posteli zomreť.
Umrel tak ako žil. Umře stryná, bude iná.
Starý musí z. a mladému sa pridá atd. Slov.
Vz Zát. Př. 78b., 370., Smrt. Bodaj si ne-
umrel na posteli! Mus. slov. III. 37.

Umrknouti. Když se umrklo = smrklo.
Har. J. 105.

Umrlý čím: hřiechy. XV. stol. Modl. ms.
(Mus. fil. 1898. 184. ). O u-lých vz Zát. Př.
VI. 682. nn.

Umrněný. Sr. Krok 1896. 135.

Umrtvělosť národa. Pal. Pam. 220.

Úmrz, algor. Za Rozk. polož: Preš. sl. v.
1446.

Umrzkovati, abominari. Ž. pod. CXVIII.
163.

Umudlaný. Vz Mudla (zde).

Umynt, u, m. = moment. V u-tu chliv byl
v plamyňu. Slez. Lor. 80., 22.

Umysliti si co. V VII. 963. za Šml.
polož: IV. 21.

Umyti. Umyl ruky ako Pilat; Umyl sa
ako mačka labkou; Umýva sa na slávnosti;
Umývať sa z čoho = omlouvati a p. Slov.
Zát. Př. 370a.

-un: kołtun. Lor. 34.

-una: Holinka - Holinčuna (jeho žena),
Juřik-Juřičuna atd. Slez. Vz Lor. 29.

Unáčenosť, i, f. = podnapilosť. Br. Věk
133.

Unáčený = podnapil·). Br. Věk. 126.

Unáčeti, el, ení = trápiti, soužiti. Co mne
tak u-číš (škemráním а р. ); 2. = strašiti
děsiti. Na místě vraždy sem byla unáčená.
Na Pelhřimovsku. Čes. 1. X. 416.

Unáčiť se trunkem. Br. Věk. 146.

Unatahati se v řepě. Šeb. 274.

-unek: budenek, rachunek. Lor. 34.

Unflot, u m. Bodej ho hrom zabil i s u-tem.
Sdl Hr. V. 290. Sr. Unflotovat, Dač. I. 347.

Ungrovsko, а, n., dvůr u Mal. Rohozce.
Př. star. V. 122.

Unikát, u, m. = unicum. U. mapy. Mus.
1897. 475.

Univers, e, f. = universita. U. pražská.
Wtr. Vys. šk.

-unka: Bała, jeho žena Bałunka, Juřik-
Juřičunka atd. Slez. Vz Lor. 29.

Únor. Jeli ú. teplejší, následuje obyčejně
zima až do veliké noci. Jsou-li v únoru chy-
cení ptáci tuční, předznamenávají studené
a sněžné časy. V únoru chtejí sedláci ra-
ději viděti vlka než člověka pracujícího bez
kabátu (nemá býti teplo). Fisch. Hosp. 259.,
261. Další pronostiky vz v: Mus. ol. ХП.
61.,, Hrub. 5., Hoř. 202., Čes. 1. VII. 374.

Unos. Trest ukládaný v starší době na
ti. Vz Pal. Děj. II. 2. 410.

Unositelný. Vz Neunositelný.

Unošť. O pův. sr. Urbánkův Věstník
biblíogr. 1882. 49

Unšlak, u, m Tento u. v tej odpovědi
postavil. Arch. XVI. 55.

Unuvácia = unavení, namáháni. Potom
poďakuje kútnica kmotrům za u-ciu. Sbor.
slov. IÍI. 133.

Unyti, Zmdlené čivy mu v ňadrech uný-
valy. Vrch. Mus. 1890. 500.

uo m. ů v starší době na Lašsku; z uo
vzniklo tam tehdáž u, o. Vz Mus. fil. 1897.
207.

uom {-óт, -ům) konc. dat. pl. a) u vzorců
, chlap a dub': Slovanuom, Gb. H. ml. III
1. 58; b) u, oráč a meč': peniezuom, ib.
109.; c) u, město', ib 136., 141.; d), moře':
srdcuom, vz ib. 158, -óm; e) u, panoše'. Vz
ib. 232., -ám.

-uov, -ův, konc. gt. pl. Vz Gb. H. ml III.

1. 231.

Úpadkový. Ú. řízení (o úpadku). Ott.
Říz. I. 201

Upadlík. Za Sá. v IV. 378. polož: Kant. 29.

Upadnutí. Úsloví atd. vz Zát. Př. XV.
odst. 1.

Upadovati v nemoc. Maš. ruk. 208b. Vz
Upadnouti.

Upatlati se. Jak jsi se tu u-la? Rty máš
jako mouřenín (jedla ostružiny)! Osv 1897.
526.

Upečený. Přišel к u-nému (k hotovému).
Hoř. 95.

Úpěti, úpěju, nč úpím. Gb. H. ml. III.

2. 271. V pekle mnoho let trpíce muky těžké
úpějí. Chč. (List. fil. 1898. 387. ).

Upevňovač, e, m. U. soustružnický (ná-
stroj). Vz KP. VII. 239.

Upikati se nač = vyscati se. Ezop. 299.
Sr. Pikati.

Upínací čelisť ohybadla klempířského.
Ott. XIV. 346b.

Upínadlo, a, n. = náčiní klempířské, jež
připíná plech к lůnu. Ott. XIV. 347b.

Upiti, úpu. Zaniklo. Udrželo se vedle něho
úpěti. Gb H. ml. III. 2. 317.

Uplakanec, nсе, m. = uplakaný člověk.
Tbz. V. 76.

Úplatkářství, n. = brání, dávání úplatku.
Nár. list. 1900. č 213.

Úplatně něco na sebe převésti. Ott. Říz.
I 205.

Uplatniti zásadu. Pal. Pam. 200. Lépe ·
ustáliti, utvrditi. Brs. 3. vyd 377.

Úplavník, u, m, vz Průtržník.

Uplavňovací práce, aby se řeka stala
splavnou. Nár. list 1897. č. 293. 2.

Úplaz, u, m. Aký ú. (plas), taký šmyk
(smýkání). Slov. Zát. Př. 42a.

Úplíhati. Škaredě se u-la = ušpinila.
Ezop. 142.

Upliž, e, f., osada u Doubr. Věst. op.
1895. 18.

Úplněk. Má tváře jako ú. Hoř. 95.

Uplynouti. Dnové mu uplývali jako za-
milovanému párku masopust. Šml. V. 69.

Úpně. Roztřískal pouta, jež ú. nosíš. Koll.
Bás. 30. Vz Úpný.

Úpný, od úpěti. Pal.

Upodobení podobizen. Pal. Děj. II. 2. 213.

Úpol, u, m. = tělesné cvičení, jímž sna-
žíme se udolati odpor protivníka a zvítěziti
nad ním. Čes. 1. VII. 424.