359

Úpolnický. Ů. cvičení. Čes. 1. VII. 424.
Vz Úpol.

Upomínka. Je sladká u. strastí minulých.
Hrub. Cic Dob. 75.

Uporajit. Všetko u-jil (s rajkami utratil).
Zát. Př. 173a. Jinde tam: uporajtiť.

Uporúhaný. (Kristus) ode všech opuštěný
a u. Chč. S. L 20.

Uposmívaný. Chč. S. I. 88.

Uposmívati. Jsa u-ván. Chč. S. L 87.

Upotiti se čím: námluvami (= domlu-
vami). Slád. Kup. 73.

Upotřebitelný. U. listina. Ott. Říz. II. 137.

Upovázati. Tehdy žádnou offěrou přes
celý rok upovázáni nebudou (k ní zavázáni).
1669. Mtc. 1898. 397.

Upovědoměle něco znáti. Mus. slov. III. 70

Upovířiti, Nepověděl (o zahradě) nic,
aby se mu tam někdo neupovířil spíš, nežli
by sám ovoce odtud okusil (neokradl а р. ).
Horen. 103.

Upovšechnění poměrů. Pal. Děj. I. 2. 219.

Uprechovaný. U. vlna = rozčesaná. Val.
Čes. 1. X. 134.

Upřélišiti se v něčem. Št. (Rozb. II.
199. ).

Upřílišiti co. Vz Upřélišiti.

Úprimnosť. Přílišná u. holé neštěstí. Šml.
IV. 161.

Upřímný k řeči = hovorný. Šeb. 220.

Upříti si = usmysliti si. Což sobě uprou.
Ezop. 291

Uprositi. Upros mi na něm, ať... Modl.
CLXXXI. 160.

Upršeti. Uprší ma! Väčší narastieš. Zát.
Př. 267b.

Uprůplavniti řeku. Ott. XIII. 900.

Uprzniti, profauare. Ž. pod. LXXXVIII.
35.,

Úpský kraj = trutnovský. Vz Trutnov.
Upský v IV. 398. oprav v: Úpský.

Upšiti se něčím = uraziti. Chč. S. L 216.

Uptati se čeho kde. Aby se po vsích
atd. uptával místa nějakého. Braun. 242.

Úřad. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 71.
Každý úrad má chvost, ktorý dače so sebou
vlečie; Komu úrad, tomu i rozum. Sr. Zát.
Př. 186. nn, 370b., XI. odst. 3.

Úrada. V VII. 975. za Šml. polož: II. 85.

Úřadnictví, n. Vz Zát. Př. XI. odst. 2.

Úřadník — úkradník. Úradník dobrý sebe
i pánu Zát. Př. 370b., 187b.

Uráchaný. Čápě u-ué a pokálené hyne.
Nár. list. 1898. č. 187. odp. feuill. U ná kejdo
(nadávka). Nár. list. 1900. č. 163. odp.

Uran, u, m. Sr. Vstnk. X. 328.

Urazený. Dítě u-né = zle pěstované.
Slez. Čes. 1. IX. 187.

Uraziti se = opiti se. Zát. Př. 72b.

Urážlivý = kdo se snadno urazí. Slez.
Lor. 80.

Úrazovica, e, f. = polévka zapražená na
kyselo. Val. Čes. 1. X 142.
Úrazovna, y, f. Us., Věst. VI. 29. Vz
Úrazový.

Urážka, y, f. Vz Zát. Př. V. odst. 19

Urba, y, f. Písař urby královské na Horách
Kutných. Sdl. Hr. VIII. 232.

Urban. Jaké povětří bývá na sv. U-na,
takové bývá i v čas sbírání vína. Fisch.
Hosp. 276. Na U-na sejú lan; Po U-nu mráz;
U. s pece potom teplo Zat. Př. 370b. Prší-li
na U-na, padá víno. Čes. 1. IX. 255.

Urbánek Fr. Sr. Jub. XXXIII.

Urburní kniha = vypsání statku, jeho
práv a povinností, jeho důchodů, ceny atd.
Fisch. Hosp. 223.

Určitý. U. tvary slovesné: indikativ, im-
perativ a konditional. — Slovo tohoto na
Valaš. neznají, místo něho mají: istý. Čes. i.
X 373

Určívati. Pal. Rad. I. 383. Vz Určiti.

Určovací žaloba. Ott. Říz. I. 5.

Určovač, e, m U. refrakce. Kt.

Uřehtanec, nce, m. = kdo se rád řehtá,
směje. Lisic.

Úřeknouť se = smluviti se. Val. Čes. I.
X. 300.

Uriaziť čo = v řasy, faldy složiti. Slov.
Sbor. slov. II. 130.

Urinal, u, m., vz Mocojem.

Uřknouti též = ošiditi. Hoř. 95.

Uřknutí. Lidové léčení u. Vz Čes. 1. VIL
122. Zaříkadla na u. Vz Mus. 1859. 58.

Urobiti se več. Duše u la se v službu
těla. Št. Bes 96.

Úročec, čce, m., zdrobn. úrok. Mus. 1898.
240 Ú. chudým odpustiti. Hus 1. 339.

Úročiti na penězích. Sdl. Hr. V. 289.

Úročka, y, f. = úročnice (rostl. ). Mus. ol.
V., 113.

Úročník, a, m., vz Námezdník.

Úrod, u m. Býti na úrodě = první se
vylíhnouti. Sele, které jest na úrodě, bývá
nejlepší. U Studené. Vchř.

Úroda. Pověry v Hořicku táhnoucí se
к ú-dě. Vz Hoř. 145. — Ú. = krása. Ne-
lituj tej svojej ú-dy. Mor. Mtc. 1899. 13.

Úrok = uřknutí. Léčení ú-ků na Vy-
zovsku, vz Mus. ol. XII. 143., na Hořicku.
Vz, Hoř. 102. Vz Uřknutí.

Úroveň, vně, f. Ú. kolejnic. Ott. XIV.
544b.

Urozenost. Dobré mravy, ctnosť, šle-
chetnosť ukazují u. Dač. II. 80

Urvac se na koho = osopití se. Slez.
Lor. 80.

Úryh, u, m. = dáveni. Zát. Př. 293^b. Jie
(jí), do úryhu. Ib. 72b.

Úsad = houser, úsat. U. ho zaťal. Zát. Př.
76b. Lidové léčeni ho na Slov. Vz Sbor. slov.
III, 159.

Úsadí, n., Quartier. Exc.

Usamiti. Za Bern. polož: Zát. Př. 52^b.

Usamotniti co čím. Nár. list. 1898. č. 280.
odp., Vlč. Lit. I. 303. — co za co: psycho-
logii za disciplinu filosofickou. Krč. Assoc.
2. Sr. Usamotiti

Usedlůstka, y, f. = malá usedlosť. Řezn.
Rad. pr. 35.

Ushovořiť sa = umluviti. Phľd. 1897. 304

Uschnouti. Ať uschnou uschnutím. Chč.
S. I 390.

Úsila, y, f. = úsilí. Osv. 1899. Zelenkova
u. nemalá byla. 1467. Mus. 1899. 236.

Uskočiti. Nebylo tu rovně, kterýž by ho
uskákati mohl (skákáním přemoci) Ezop. 165.