362

Uváděcí zákon. Ott. Říz. I. 4.

Uvádzať kútnici = uváděti. Sbor. slov.
IV. 49.

Uvarčlivý hrách (dobře se vařící). Fisch.
Hosp. 25.

Uvazůvka, y, f. = druh pentle. Šeb. 180.
A ty uvazůvky na krátko se přivázaly do
týla Mor. Čes 1. 1898. 233.

Uvažitý člověk Laš. Mus. fil. 1897. 437.

Uvedomovací práce. Vlč. Lit. II. 209.

Uvěkati, ouvěkati — naříkati. Volyň. Kub.
158. Sr. Věkot.

Uveličiti, magnificare. Ž. pod. XL. 10.

Uveseliti koho. Pal.

Úvezisko, Úvezlisko, a, n. Pole na Ú-koch
(u Vyzovic). Mus. ol. 1898. 119.

Úvin či klem, u, m. = březová n. habrová
n. buková tyč podložená pod řetěz, jímž se
klády na voze hemují. Us. Čes. 1. VII. 20.

Uvítacný obřad. Pal. Děj. II. 2. 488.

-uvka. Křupa, jeho žena: Krupuvka. Lor.
29.,

Úvod žen do kostela na již. Mor. Vz
Seb. 14.

1. Úvodnice mor. Vz Mus. ol. II. 35.

2. Úvodnice = nevěstinská plachetka
kolem zad i loktí ovíjená; jí užívali také
к balení dítěte při křtu a na úvodě. Vz
Nár sbor. 1901. 30.

Úvodníkář, e, m. Politický ú = kdo
píše úvodní články. Nár. list. 1897. č. 198.

Uvolněnec, nce, m., der Freigelassene.
Pal. Děj. I. 1. 182.

Uvykládaný = kdo stále vykládá. Mtc.
1900. 340.

Uvyšek, šku, m. = zbytek 2—8 kusů do-
bytka nad desátek. Vz Věst. op. 1895. 3.

Uzapomenouti se. Šeb. 11.

Uzatajený. Rozb. III. 709.

Uzavírka, y, f. = každé zařízení ku za-
vření dveří. Vz KP. VII 427.

Uzdař, e, m., hippodamia, brouk. U. bal-
tický, h. baltica, beztečký, signata, netečko-
vaný, rubra, osedlaný, sellata, podlouhlý,
oblonga, pruhový, continua, sedmiskvrnný,
7maculata, severní, borealis, splývavý, con-
torta, spojrootečký, spissa, trojitý, triloba,
velkoskvrnný, Gryllenhali. Vz Klim. 717.

Uzdička jazyková, fremulum linguae, spo-
juje spodní plochu jazyku s měkkým dnem
dutiny ústní. Vz Ott. XIII. 133b.

Uzdrapnout se nad čím = ustrnouti.
Br. Věk. 257.

Uzdravijičnosť. Ld.

Uzdraviti koho od hříchů. Chč. S L 308

Uzdzenina, y, f. = ohlávka s uzdou (na
koně). Slov. Phľd. 1897. 675.

Uzeg = uzel. Slov. Phľd. 1897. 416.

Uzel. Hotovení uzlů přes palec, pod ma-
líčky. Vz KP. VII. 187. Do jednoho uzla
zaviazať; Uzlík si urobiť; Uzoľ ako vrabčia
hlava, Uzoľ je tu! Zát. Př. 371b.

Uzený U. maso = smolnička (rostl. ).
Hoř 108.

Uzhlídaný = kdo pořád zhlídá. Mtc. 1900.
340. U. zhlidoň. Císař. Mtc 1899. 227.

Úzkočarý soumračník (motýl). Exl. 63.

Úzkohřbetka. Sr. Ott. XVI. 507.

Úzkohrdlec, delce, m., platynus, brouk.
U. jemnonohý, lstivý, pěkný, jemný, říční.
Klim. 744. (dodatek).

Úzkohrdlý. Ú. láhev. Slád. Jak. 68.

Úzkokolejní dráha. Us.

Úzkokřídlec, delcc, m., Wurzelbohrer,
motýl. U. běloskvrnný, chmelový, kapra-
ďový, úhlopásný. Stein 69.

Úzkokrovečník, а, т., brouk. Ú. čer-
venošrírý, a. sanguinicollis, modrý, coerulea.
Klim. 521.

Úzkolemý, vz Žluťásek.

Úzkonosý. Ů. opice. Ott XVI. 659.

Úzkopásý. Ú. stužkonoska, motýl. Exl.
160, Stein 119.

Úzkoprse dech lapati. Horen. 336.

Úzkoramenný. Nár. list. 1897. č. 108·

Úzkořitník, a, m, leptura, brouk. Ú. bez-
skvrnný, 1. impunctata, beztečký, impunctata,
bludivý, erratica, bokoskvrnný, externepunc-
tata, černostehný, pubescens, Černošpičký,
maculicornis, černý, fuliginosa (nigra), červe-
navopruhý, erythrura, červenohubý, fulvi-
labris, červenokrový, fulva (sanguinolenta),
červený, rubra, čtveropásý, quadrifasciata,
čtveroskvrnný, quadrimaculata, desítitečný,
decempunctata, dlouhoskrnný, variabilis,
dvojpáský, bifasciata, dvojpruhý, sinuata,
dvojtečký, biguttata, dvojtečný, tesselura,
dvojznaký, binotata, heřmánkový, chamo-
millae, jednobarvý, unicolor, jednotečký,
unipunctata, lemoštítý, vitticollis, lemovaný,
rufomarginata, narudlý, revestita, páskovaný,
aurulenta, pětiznaký, quinquesignata, přepá-
saný, undulata, undulata, pruhovaný, excla-
mationis, rudokrový, dubia, skvrnitý, macu-
lata, šestiskvrnný, sexguttata, šestitečký,
sexpunctata, štíhlý, extenuata, temnoprsý,
ferruginea, temnoskvrnný, cordigera, te
saříkový, cerambyciformis, tmavoskvrnný,
septempunctata, tmavý, aethiops, zelenavý,
virens, žlutokrový, livida, žlutoštítký, scu-
tellata. Vz Klim. 640.

Úzkorožec, žce, m, dityllus, brouk. Ů.
hladký, d. laevis Klim. 520.

Úzkostlivosť vzhledem na majetek. Vz
Zát. Př X. B. odst. 10.

Úzkošíjník, а, т., attelabus, brouk. Ú.
černoštítý, a. collaris, červenokrový, ery-
thropterus, lískový, coryli. Vz Klim. 618.

Úzkozobý lyskonoh (pták). Vz Šír IV. 89.

Uzlatec, tce, m., myrmica, rod mravenců.
Ott. XVII. 932.

Uzlík. Udělal si na své paměti u. Šml
IV. 157.

Uzmouti co. Arch. XVI 441.

Uzříti koho jak: okem k oku. Chč. S.
I. 418.

Uzvoliti. A hned sám se uzvolil, že po-
jede. Brt (Čes. 1. VIL 317. ).

Užák, а, т., stenopterus, brouk. U. rudo-
krový, s. rufus. Klim. 646.

Užasnouti. Alexandr velikým strachem
se úžase. Alx. Nách. CXXII. — nad čím.
Kom. Ohláš. 203. — se čeho. Když ony se
toho užesly, aj, muži dva postavili se podle
nich. Bibl. kral. Luk. 24. 4 — se k čemu.
(Marie) užesla se jest к jeho řeči (andělově)
Praž. evang. (List. fil. 1897. 189. ).



	362

	Uváděcí zákon. Ott. Říz. I. 4. Uvádzať kútnici = uváděti. Sbor. slov. IV. 49. Uvarčlivý hrách (dobře se vařící). Fisch. Hosp. 25. Uvazůvka, y, f. = druh pentle. Šeb. 180. A ty uvazůvky na krátko se přivázaly do týla Mor. Čes 1. 1898. 233. Uvažitý člověk Laš. Mus. fil. 1897. 437. Uvedomovací práce. Vlč. Lit. II. 209. Uvěkati, ouvěkati — naříkati. Volyň. Kub. 158. Sr. Věkot. Uveličiti, magnificare. Ž. pod. XL. 10. Uveseliti koho. Pal. Úvezisko, Úvezlisko, a, n. Pole na Ú-koch (u Vyzovic). Mus. ol. 1898. 119. Úvin či klem, u, m. = březová n. habrová n. buková tyč podložená pod řetěz, jímž se klády na voze hemují. Us. Čes. 1. VII. 20. Uvítacný obřad. Pal. Děj. II. 2. 488. -uvka. Křupa, jeho žena: Krupuvka. Lor. 29., Úvod žen do kostela na již. Mor. Vz Seb. 14. 1. Úvodnice mor. Vz Mus. ol. II. 35. 2. Úvodnice = nevěstinská plachetka kolem zad i loktí ovíjená; jí užívali také к balení dítěte při křtu a na úvodě. Vz Nár sbor. 1901. 30. Úvodníkář, e, m. Politický ú = kdo píše úvodní články. Nár. list. 1897. č. 198. Uvolněnec, nce, m., der Freigelassene. Pal. Děj. I. 1. 182. Uvykládaný = kdo stále vykládá. Mtc. 1900. 340. Uvyšek, šku, m. = zbytek 2—8 kusů do- bytka nad desátek. Vz Věst. op. 1895. 3. Uzapomenouti se. Šeb. 11. Uzatajený. Rozb. III. 709. Uzavírka, y, f. = každé zařízení ku za- vření dveří. Vz KP. VII 427. Uzdař, e, m., hippodamia, brouk. U. bal- tický, h. baltica, beztečký, signata, netečko- vaný, rubra, osedlaný, sellata, podlouhlý, oblonga, pruhový, continua, sedmiskvrnný, 7maculata, severní, borealis, splývavý, con- torta, spojrootečký, spissa, trojitý, triloba, velkoskvrnný, Gryllenhali. Vz Klim. 717. Uzdička jazyková, fremulum linguae, spo- juje spodní plochu jazyku s měkkým dnem dutiny ústní. Vz Ott. XIII. 133b. Uzdrapnout se nad čím = ustrnouti. Br. Věk. 257. Uzdravijičnosť. Ld. Uzdraviti koho od hříchů. Chč. S L 308 Uzdzenina, y, f. = ohlávka s uzdou (na koně). Slov. Phľd. 1897. 675. Uzeg = uzel. Slov. Phľd. 1897. 416. Uzel. Hotovení uzlů přes palec, pod ma- líčky. Vz KP. VII. 187. Do jednoho uzla zaviazať; Uzlík si urobiť; Uzoľ ako vrabčia hlava, Uzoľ je tu! Zát. Př. 371b. Uzený U. maso = smolnička (rostl. ). Hoř 108. Uzhlídaný = kdo pořád zhlídá. Mtc. 1900. 340. U. zhlidoň. Císař. Mtc 1899. 227. Úzkočarý soumračník (motýl). Exl. 63. Úzkohřbetka. Sr. Ott. XVI. 507.	Úzkohrdlec, delce, m., platynus, brouk. U. jemnonohý, lstivý, pěkný, jemný, říční. Klim. 744. (dodatek). Úzkohrdlý. Ú. láhev. Slád. Jak. 68. Úzkokolejní dráha. Us. Úzkokřídlec, delcc, m., Wurzelbohrer, motýl. U. běloskvrnný, chmelový, kapra- ďový, úhlopásný. Stein 69. Úzkokrovečník, а, т., brouk. Ú. čer- venošrírý, a. sanguinicollis, modrý, coerulea. Klim. 521. Úzkolemý, vz Žluťásek. Úzkonosý. Ů. opice. Ott XVI. 659. Úzkopásý. Ú. stužkonoska, motýl. Exl. 160, Stein 119. Úzkoprse dech lapati. Horen. 336. Úzkoramenný. Nár. list. 1897. č. 108· Úzkořitník, a, m, leptura, brouk. Ú. bez- skvrnný, 1. impunctata, beztečký, impunctata, bludivý, erratica, bokoskvrnný, externepunc- tata, černostehný, pubescens, Černošpičký, maculicornis, černý, fuliginosa (nigra), červe- navopruhý, erythrura, červenohubý, fulvi- labris, červenokrový, fulva (sanguinolenta), červený, rubra, čtveropásý, quadrifasciata, čtveroskvrnný, quadrimaculata, desítitečný, decempunctata, dlouhoskrnný, variabilis, dvojpáský, bifasciata, dvojpruhý, sinuata, dvojtečký, biguttata, dvojtečný, tesselura, dvojznaký, binotata, heřmánkový, chamo- millae, jednobarvý, unicolor, jednotečký, unipunctata, lemoštítý, vitticollis, lemovaný, rufomarginata, narudlý, revestita, páskovaný, aurulenta, pětiznaký, quinquesignata, přepá- saný, undulata, undulata, pruhovaný, excla- mationis, rudokrový, dubia, skvrnitý, macu- lata, šestiskvrnný, sexguttata, šestitečký, sexpunctata, štíhlý, extenuata, temnoprsý, ferruginea, temnoskvrnný, cordigera, te saříkový, cerambyciformis, tmavoskvrnný, septempunctata, tmavý, aethiops, zelenavý, virens, žlutokrový, livida, žlutoštítký, scu- tellata. Vz Klim. 640. Úzkorožec, žce, m, dityllus, brouk. Ů. hladký, d. laevis Klim. 520. Úzkostlivosť vzhledem na majetek. Vz Zát. Př X. B. odst. 10. Úzkošíjník, а, т., attelabus, brouk. Ú. černoštítý, a. collaris, červenokrový, ery- thropterus, lískový, coryli. Vz Klim. 618. Úzkozobý lyskonoh (pták). Vz Šír IV. 89. Uzlatec, tce, m., myrmica, rod mravenců. Ott. XVII. 932. Uzlík. Udělal si na své paměti u. Šml IV. 157. Uzmouti co. Arch. XVI 441. Uzříti koho jak: okem k oku. Chč. S. I. 418. Uzvoliti. A hned sám se uzvolil, že po- jede. Brt (Čes. 1. VIL 317. ). Užák, а, т., stenopterus, brouk. U. rudo- krový, s. rufus. Klim. 646. Užasnouti. Alexandr velikým strachem se úžase. Alx. Nách. CXXII. — nad čím. Kom. Ohláš. 203. — se čeho. Když ony se toho užesly, aj, muži dva postavili se podle nich. Bibl. kral. Luk. 24. 4 — se k čemu. (Marie) užesla se jest к jeho řeči (andělově) Praž. evang. (List. fil. 1897. 189. ).