365

Vařečka. Ve všem musí bejt za vařečku
(do všeho musí mluvit). Hoř. 123. — V.
(pták). Vz Mlynářík.

Vařečník = prkno s otvory, do kterých se
strkají vařečky. Us.

Vargovský. V. krpce (z jednoho kusu
kůže). Mus. slov. II. 22.

Varhany. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
94. Hra na v. (dětská). Vz Mus. ol. 1897.
158.

Vari. Vz Gb. H. ml. III. 2. 317. — V. =
snad. V. nás neznáte? Němc. III. 304.

Vařící krčma = mající právo vařiti pivo.
1531. Pck. Hol. 95.

Vařiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
318.

Varkoč, e, m. = cop, vrkoč vlasů. Sbor.
slov II. 36., Věst. op. 1895. 21. (Těšín).

Varkočky p. Marie (vrkoče). Vz Jablečník.

Varlesnice, e, f. = serosní blána obalující
nadvarle. Ott. XVII. 976b.

Varník (kotel), vz Ohřívač. Ott. XIV. 973.
Je tam sedmnáct sudů varníkov prázdných.
1490. Arch. XVI. 347.

Varostroj, e, m. = stroj, v němž se mléko
zhušťuje. Ott. XIV. 674b.

Varovati sa lepší ako banovať. Varuješ,
nagazduješ; Varuj glovy, pobije ti gnidy;
Varuj sa, Boh pomôže; Varuj sa ho, ako
besného psa. Slov. Zát. Př. 372^a. Varuj kra-
jiny, ješto slove Afrika. Muš. ruk. 19^a.

Vařovna, y, f. = bouda, v níž se vyvaruje
plátno. Slez. Lor. 80.

Varský = karlovarský. V. měšťan. Pal.
Děj. V. 2. 72.

Vartóvky, louky u Podhradí. Sbor. slov.
III. 7.

Vartýř, vz Vartéř.

Varuca, e, f = varecha. Varucú maslo
miešela. Slov. Čes. 1. VIII. 342.

Vary. Počalo promírati okolo Varův. 1564.
Sdl. Hr. IX. 25. Do Karl. Varů. Pal. Záp. I.
154. a j.

Vasal. Vasallium dicitur, quando aliqua
civitas seu aliquis inferior potentiori se subi-
ciat causa protectionis vel ob spem mer-
cedis. 15. stol. Vstnk. X. 200.

Váš. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 486.

Váša = louda. Hoř. 76.

Vašatý Jan dr. Sr. Jub. XXXIII.

Vašek Ant. Sr. Jub. XXXIII. — V., šku,
m. = vaček, měšec. Kto má ve vašku, má
aj v hlave. Zát. Př. 153b.

Vášeň. Z vášní rodí se záští, rozmíšky,
nesvornosť, vzpoury a války. Hrub. Cic.
Dob. 19.

Vaškáně, hora a pole. Pck. Hol. 55., 77.

Vaškovská, é, f., jm. místa u N. Hro-
zenkova na Mor. Vck.

Vášnivěti. Pal. Pam. 590.

Vatava, y, f., vz Otava.

-vati: znamenávati, Hus III. 38., kovávati,

I. 72., připodobnávati I. 383., ukřižovávati,

II. 308., vyobcovávati, III. 226., položovati,
I. 94. a j. U Št. oblíbené.

Vatina, y, f. = místo, kde se věje písek.
Vrátkov. Kub. 158.

Vatmolka, y, f. = sukně. Čes. 1. 1898.
234.

Vatra = ohniště a oheň na něm; hro-
mada bramborů obložená slamou a hlinou,
abv přezimovala na poli. Slez. Lor. 80.

Vatrok, u, m. = vantrok. 1507. Arch.
XVII. 90.

Vavák. Nejsemť v, nam sum vivens.
XV. stol. Vstnk. IX. 296.

Vávěrka, y, f., jm. místa u Liptálu na
Mor. Vck.

Vávra E. a Václ. dr. Sr. Jub. XXXIII,
Mdr. Fr. V., spis. 1853—1900. — V. Jan,
spis. a finančník f asi 27. /11. 1900. Vz Nár.
list. 1900. č. 330.

Vavřincovy slzy = povětroně objevující
se od 10. — 13. srpna každého roku. Vz Ňár.
list. 1898. č. 215. feuill.

Vavřinec — oči na klinec. Zát. Př. XIV.
65. Pranostiky vz v Hrub. 12. — V. z Bře-
zové. Vz Flš. Písm. 1. 242.

Vazák, u, m., vz Svázka.

Vázati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
360.

Vazbový ubrus. Har. J. 182.

Vazebný. V. vrba, Bündweide. Fisch.
Hosp. I. 271

Vazený. V. punčochy. 1597. Mus. 1899.
132.

Vazí, n., pozemek. Pck. Hol. 54.

Vážka, y, f. Na vázku jíti = chůze mladé
choti po svatbě do kostela na mši a šesti-
nedělky к úvodu Na Slov. Mus. 185л 98.,
505., Němc. III. 311. Vz předcház. Vácka.

Vazní trám ve střeše. Ott. XV. 262.

Vaznice, e, f. V. ve střeše = průběžný
vodorovný trám. Ott. XV. 261.

Vaznicový. V. soustava (střechy). Ott.
XV. 261.

Váznouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. ΙΠ.
2. 256

Vazomluvnosť = vázaná mluva. Phľd.
1897. 565.

Vazovitý. V. drveno = nesnadno ští-
patelné. Vých. Čech. Čes. 1. X. 65.

Vážen, žně, f. = vážnost. Ld. Neujalo se.

Vážesko, a, n. = vážisko, váha и vozu a j.
U Císařova. Mtc. 1900. 274.

Važič, e, m. = kdo váží zboží. Ott. Ríz.
I. 98.

Vážiti co. Váža to ako šefrán; Váži cent,
co povie; Váži si to ako dve oči, ako slinu.
Zát. Př. 372a. V. pepř = dřímaje hlavou
klátiti. Mus. ol. 1898. 139. — se čeho proč.
Zdali lid nemúdrostí oslepený pro marnú
česf neváží se každé prace. St. Bes. 76. —
nač. Na svině já nevážím (těch nedbám).
Ezop. 152. — V., wiegen. Sr. Váhat.

Vážky, libellulidae, hmyz. Vz Ott. XV.
1013.

Vážnosť = vašnost. Tak já bych, v-sti,
prosil. Us. Kukla 89. — V. = uvážení. I to
v-sti jest hodné. Chč. S. I. 396.

Vážný = vážený. Více jsú vážní než Bůh
Chč. S. L 46.

Vbroditi se v tůň mořskou. Žeran. 155.

Vceliti co kam. Hulčín ku knížectví
těšínskému dědičně v. a připojiti ráčil. 1495.
Arch. XVIII. 20.

Vcohnať sa kam (do chléva) = vecpati
se. Val. Čes. 1. X. 382.