367

Vejcpoch, a, m. —jedlík, břicháč. Vých.
Čech. Čes. 1. X. 64.

Vejčitec, tce, m. eubria, brouk. V. bahní,
e. palustris. Klim. 444.

Vejčitolistý jasan, f. eliptica. Wlt. 24.

Vejdavek, vku, m. = výbava. 1571. Čes.
1. VIII. 155.

Vejdlumek, mku, m. = výdumek. U Polné.
Hoš. 114.

Vejdovský Fr. dr. Sr. Jub. XXXIV.

Vejdunky, vinohrad na již. Mor. Seb. 192.

Vejhor, u, m. = úhor. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 7.

Vejhoznej = člen obec. výboru. 1785.
Hoš.

Vějířnatec, tce, m., rbipiphorus, brouk.
V. černobřichý, rh. nigriventris, červeno-
břichý, abdominalis, dvoj barvý, semiflavus,
nápadný, paradoxus, tečkobřichý, notiventris,
žlutokrový, apicalis, žlutoramenný, macu-
laris. Vz Klim. 511.

Vějířník, a, m., metoecus, brouk. Vz Klim.
511., Ott. XVII. 201.

Vějířovitý. V. soustava kanalisační,
Fächersystem. Vz Ott. XIII. 896.

Vejklady, m. = korálové výšivky na plenách.
Bukovsko. Kub. L. f. 1900. 364.

Vejlímek, mku, m., druh jablek. Hoř. 295.

Vejmaček, čku, m. To jsou v-Čky (ne-
smysly). Hoř. 123.

Vejmelné, vz Výmelné. Př. star. VI. 176.

Vejměna, y, f. = výměnek. Je na v-ně.
Bechyně. Kub. L. f. 190. 364.

Vejměnice, e, f. = světnička výměnkářova.
Bechyně. Kub. L. f 1900. 364.

Vejměník, a, m. = výměnkář. 1782. Čes.
1. VII. 290.

Vejmluvník, a, m. = řečník, oratoř. Kor.
es. 83.

Vejpich. V IV. 599. za Šml. polož: III. 96

Vejplav, u, m. Kládu voru na v. položiti
= tak obrátiti, aby vyčnívala koncem, je-li
ohnutý, vzhůru. Čes. 1. VIL 20. Sr. Kopavo.

Vejprava = výbava (dceři). 1571. Čes. 1.
VIII. 155.

Vejpřež, e, f., hospoda u Frýdštejna. Př.
star. V. 121. Sr. Výpřež.

Vejřeviště, ě, n. = vývěřiště. Hoř 78.

Vejsek, u, m. = presekávání lesa. Lužice.
Kub. 364.

Vejsovák, rybník v Blovicku. Plz. 21.

Vejstřelky, pl., m. = jetel, který teprve
vyráží. Veselí. Kub. L. f. 1900. 364.

Vejšivek, vku, m. = vyšírání. Bukovsko
Kub. 364.

Vejte = veďte. Gb. H. ml. III. 2. 120.

1. Vejtrubek, bku, m. = vodní roura, odvod
z rybníka, Rímov; koneček dechového ná-
stroje (huběnka). Prachatice. Kub. L. f. 1900
364.

2. Vejtrubek, bka, m. = zvědavý divák.
U Studené. Vchř.

Vejvara, y, f. = pivo. Us. vězňů. Kukla
150.

Vejvod (vývod) zachovani dobreho vo-
kazati. 1517. Laš. (Mus. fil. 1897. 207. ).

Vejvoda, y, m. To je divnej v. (louda
v řeči). Hoř. 96.

Vejvoz, u, m = úvoz. U Polné. Hoš. 173.

Vek = vlk. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 8.

Věk. Věky věkóm m. věkóv. Rozb. III.
735. Со к seslejšímu věku odkládáme, ne-
jistotě podrobeno bývá. Fisch Hosp. 220.
Na věky věkoma. Ž. wit. 36. 29. Sr. Gb. H.
ml. III. 1. 59. Ten má věk (má se dobře)!
Hoř. 95. Pověry na Hořicku к věku se táh-
noucí. Vz Hoř. 150.

Věkosněžný. V. skály. Hanka.

Věkostálý svědek (ku př. hora). Pal. Záp.
I. 77.

Věkostrazovitý. V. rostliny, gomphre-
neae. Vz Ott. XII. 725.

Věkosvíží stín. Pal.

Věkot, u. m. = Štěkot. Us. Kub. 158.

Velá, é, f., hora. Рck. Hol. 55.

Velebník, a, m. V-ci svých přikázání.
Hus I. 90.

Velebnověký. V. služebník. Ld. 143.

Velehrad. Odkud jeho jméno? Vz Mtc.
1900. 313.

Velerozumný. Ld.

Veles, a, m. = běs, čert. Vz Čes. 1. VII.
354.

z Veleslavína Dan. Ad., nar. 1545. Vz
Flš. Písm. I. 350., Jub. XXXIV., Mus. 1899.
436. nn Dne 15. října 1899. byl položen ve
Veleslavíně u Prahy základní kámen к jeho
pomníku. Vz Nár. list. 1899.

Veleti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
295.

Veleúzký. V. točenka. Ulič. 140.

Velevrub malířský. Sr. Ott. XVI. 707a.

Veli. Mało veli = sebe méně. Jak mało
veli moheł = kdykoli jen mohl. Slez. Lor. 80.

Veličajzný = veliký. U Jimramova. Nár.
list. 1900. č. 168.

Veličí, n. = velikost. Pal. Rad. I. 413.

Velich Al. dr. Sr. Jub. XXXIV.

Veliká noc, gt. veliky noci; veliká noc,gt. -é noci; velikonoc, i a velikonoce, pl. dle
, duše'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 394.

Velikočtvrteční kázání (o veliký čtvrtek)
Rozb. III. 619.

Velikonoce, nč.; starší jest veliká noc
(vz předcház); z toho velikonoc a sg.
změněn časem v pl. velikonoce podle vá-
noce a pl. ten jest nyní pravidlem. Vz Gb.
H. ml III. 1. 220. Velikonoc, sg. Před v-cí.
Pal. Děj. II. 2. 132. Obyčeje k v. se táhnoucí
vz- Nár. list. 1901. č. 95. 2., Sbor. slov. III.
131, V. 69.

Velikonoční. Prší-li na v. neděli, bude
pršeti každou neděli až do sv. Ducha. Fisch.
Hosp. 267. Pověry táhnoucí se к této neděli
vz v Hoř. 199., Mus. ol. XII. 59.

Veliký, veličejší. Hus I. 187. Velké ako
svet; Velké to slovo; Na velikou noc najem
sa moc. Zát. Př. 372^b. — jak. Veliký jak
ráhno, jak hora. Veliká jak ohřeblo, jak
čtyrletý hříbě. Šeb. 219. — čím. Těmi (vlast-
nostmi) jsú andělé velicí. Št. Bes. 44.

Velim, ě, později také -i, f. Gb. H. ml.
III. 1. 310. Z Velimě. 1510. Arch. XVIII.
515.

Velíšek V dr. Sr. Jub. XXXIV.

Velišský Fr. Sr. Jub. XXXIV.

Velitelna, y, f. Nár. list. 1898. č. 262.

Velitelskosť. Slád. Lear. 32.