371

Vichr. Víchor ho bodaj uchytil! Vz Zát.
Př. XVI. 534., XIV. C. odst. 4.

Vijé! Volání na koně, aby šel. Seb. 123.

Vijihlav, vz Krutihlav.

Vijs = vyjíti. Na vých. Slov. Nár. sbor.
III. 62.

Vik = vikev. Sej vik. Čes. 1. VII. 379.

Viklati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
357.

Viková Kunětická Bož. Sr. Jub. XXXIV.

Viktorin ze Všehrd Sr. Vlč. Lit. I. 314..
351., Jub. XVI., Pal. Děj. V. 1. 369., V. 2.
25., Flš. Písm. I. 262., Wtr. Vys. šk. 26. —
V. Jos., spis., nar. 1822. Vz Vlč. Lit. slov.
I. 193., 278.

Vikýř, e, m. = kazatelnice. Zliv. Kub. 158.

Víla, vz Čes. 1. X. 205., 416.

Vilčunky, pozemek ve Slez. Lor. 82.

Vilhnuć = vlhnouti. Slez. Lor. 80.

Vilija, e, f. = štědrý večer. Také slov.
Mus. slov. II. 3.

Vilímek Jos. Sr. Jub. XXXIV.

Vilka, y, f. = šlojíř, závoj. Jeptišská v.
Št. Bes. 97. Sr. Vel, velum.

Villatum = letní vycházka žáků do
vesnic okolních s prosbou o vaření, chléb
a vejce. Mus. 1900. 16., Wtr. Part. 262. Sr.
Butyrace.

Vilniti. Vilní mi před očima. Slád. Lear.
133.

Vina. Od těch vyněv (vin). 1471. Věst.
uč. spol. 1899. 33.

Vinařický Kar. Sr. Jub. XXXIV., Flš.
Písm. 560.

Vinařský. Po vinařsku. Nár. list. 1898.
č. 136.

Vincenc. Jestli jasně svítí slunce na den
sv. Vincence, zaopatř si sudů více, neboť
mnoho vydá vinnice. Fisch. Hosp. 255.

Vincétka, vz Odrobinkový.

Vincétkový, vz Odrobinkový.

Vindžimier, a, m. = inženýr. Gerlachov
ve Spiši. Čes. 1. VI. 594.

Vinnice. Odkvete-li dobře v., bude vína
mnoho velice. Fisch. Hosp. 252.

1. Vinný. V. svátost Chč. S. L 302.

2. Vinný čeho: něčí krve. Har. I. 145.
Víno: drapák, drapliák, kočvardina, loč-

prdina (to vše o víně kyselém), zabiják (silné).
Slov. Zát. Př. 220b. V. angreštové, borůvkové,
hruškové, jablečné, jahodové, léčivé, mali-
nové, ovocné, rybízové. Nár list. 1898. č. 136.
4. Vínko hlavu pomútilo; Vínko hreje, ale
nešatí; Vínko páli, šiali; V. ako voda, ako
olej; V., čo sa vláči; V. dobré, dobrý ocet;
Víno i starého rozihrá; V. jazyk rozvíňa;
V. len za pečenkou; V. na čepe dobré; V.
nerazí vrecom; V. skáč, pivo sráč; V. za
mládi kysne atd. Slov. Vz Zát. 373b. Sr. ib.
70., 220., XIII. odst. 1. h. V. jest mléko
starců, lék věku sešlého; V. zármutek za-
hání a nás těší. Fisch. Hosp. 152., 153
Dobrému vínu netřeba věnce. Slád. Jak.
127. V. jest od sedmorakej ťažkosti. Mus.
slov. III. 25. Jahody a v. omlazují život.
Nár. sbor. 1900. 191. — V. husí = konva-
linka. Slez. Čes. 1. VIII. 53. — V. = angrešt.
U Ještěda. Sá. Ves. rom. 32.
Vinohorský J. Sr. Jub. XXXIV.

Vinohrad. V. potřebuje ne enom modlitby,
ale aj motyky (musí se často překopávati).
Nár. sbor. II. 71.

Vinohradský. V. slavnosť. Nár. sbor. II.
73.

Vinokus sv., patron mlynářů. Uč. spol.
1897. XXII. 5.

Vinopalce, e, m. = vinopalník. Fisch.
Hosp. 78.

Vinopalka. Dač. H. 237.

Vinopalný. V-nou kořalku páliti. Arch
XVI. 553.

Vinouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 256.

Vinozahradnictví, n. Nár. sbor. II. 69.

Vinše = haluze (četena) nošené, když se
chodí se štěstím. Slez. Čes. 1. IX. 405.

Vintlíky, vinohrad na již. Mor. Šeb. 190.

Vinutý. V. prádlo = košile. Br. St. 124.

Vira, das Wehrgeld (v německých právích;
staří Čechové jí neznali). Pal. Děj. I. 1.
215.

Víra. Aká viera, taký pápež; Viera ne-
spasie; Kdo nemá viery, nechce kostol;
S vierou kupčiť mrzko; Vieru žiadnu netup.
Slov. Zát. Př. 373a. Oni vládnou vírou. Chč.
(Pal. Děj. IV. 1. 474. ). Priložil jsem medu
víru (věřil jsem, že med pomůže). Hoř. 96.

Virgule = dvu proutky léskové do roka
z jednoho očka vyrostlé. Mus. ol. XIII. 76. Vz
tamtéž IX. 133. V. při hledání pokladů,
Wünschelruthe. Vz Čes. 1. X. 250.

Vírnatý. V. řeka = plná vírů. List. fil.
1901. 72.

Viršnajdr, u, m. = u ševců želízko k vy-
čisťování švu na sáre (holénce), které má na
konci dva ostré zoubky, z Vorschneider.
Sbor. slov. III. 32.

Viršteltlačiar, u, m. = ševcovské náčiní
k hlazení řemínku na švy v bocích holénky
přišitého. Sbor. slov. III. 32.

Viselcovati komu = nadávati oběšenců.
Wtr. Part. 508. Láti a v. zapovídal. Har.
J. 42.

Viseti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
296.

Visionářský. V. vytržení. Vlč. Lit. II.
1. 102.

Visitka, y, f. = ženská kazajka. V Liptov,
a Oravě. Sbor. slov. II. 125.

Visourek, rku, m., vz Cinkátko.

Vista, y, f., vz Brucľak.

Víšek Ant. dr. Sr. Jub. XXXIV.

Višňák Fr. Sr. Jub. XXXIV. — V. Višňáci,
nadávka Boršičanům na Mor. Mus. ol. XIII.
25.

Višňový, důl u Kutné Hory. Dač. I. 144.

Vít. Na sv. Víta jest den nejdelší. Fisch.
Hosp. 301. Pranostiky vz v Hrub. 10., Mus.
ol. XII. 62.

Viták, a, m. Vypiti půlčík na v-ka (na
vítanou). Kadlč. 123.

Vítěz od viti a vitb je torques de subere
tortus; tedy vítězi = vojsko, které do výprav
válečných vítí čili provazem lýkovým voláno
bylo. Brückner. Zvyk ten v Čech. v XI. stol.
zanikl. List. fil. 1898. 416.

Vítězoposel, sla, m. Ld.