374

Ylnovka, y, ť. = vlnice (čára). Sbor. slov.
V. 36.

Vloh. Pokora jest základ vlohu všech
šlechetností. Št. Bes. 11.

Vložení = vnitřní topení u kotlů lokomo-
bilních. KP. IX. 6.

Vltava: Fuldaha 872., Wlitava XI. stol.,
Wltava XIII. st., r. 1320. Multavia, v 2. pol.
XIV. stol. zase Wltava. O pův. vz Uč. spol.
1897. VIII. 6.

Vltavín, u, m., nerost. Vz Mtc. 1899. 94.,

1900. 189., Žv. IX. 177.

Vltavsko, а, п., župa na pravém břehu
Vltavy. Vz Pal. Děj. I. 2. 243.
Vltavský. V. íakan = dítě rozpustilé. Mtc.

1901. 151

Vltořečný. V. Litava (souvisí s Vltava).
Uč. spol. 1897. VIII. 5.

Vlžec, žce, m., helodes, brouk. V. lemo-
vaný, h. marginata, malý, minuta, žlutoštítý,
flavicollis. Vz Klim. 442.

Vnadý = vnadný. Ld. 51. Neujalo se.

Vně na Císařovsku neznámo. Mtc. 1900.
149.

Vněm, u, m. Souřadí vněmů. Mus. fil. IV.
324.

Vněmový. V. soudruží.

Vniknouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 249. Vnikovati. Št. Bes. 81. — več: v chu-
dobu = upadnouti. Maš. ruk. 22b.

Vnitřnost. Lázně hýbá v-stí (sg. ). Maš.
ruk. 208a.

Vnitroasijský. V. poušť. Mus. 1897. 411.

Vniveč t. j.: v-ni-v-čež z. v-ni-vb-čežb.
Sr. Čež a Gb H. ml. III. 1. 464. V.: v-ni-ve-č.
Ib. 468.

Vňouk, a, m. = vnuk. Jihozáp. č. Dšk.
Vok. 55.

Vnutkati se več. Dač. II. 57.

Vnútriť = něco podšití. Sbor. sloy. I. 194.

Vo! Volání na voly, aby stanuli. Šeb. 123.

Vobeček. Na V-ku, trať u Bukoviny
v Turnovsku. Př. star. V. 120.

Vobecník, u, m. = obecní les. Us. Hoš. 101.

Voblátek m. oblásek. Hoř. 77.

Voblížhuba = mlsoun. Čes. 1. X. 394.

Voborka, y, f.. pozemek Hoř. 136.

Voborník Jan. ' Sr. Jub. XXXIV.

Vobr, u, m. = bob. Hoř. 76.

Vobrynda, y, m. = opilec Us. Vchř.

Vobučí = obočí. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 47.

Voć = váti, 1. os. sg. věju (o obilí). Slez.
Lor. 80.

Vocadle = odsud. Dšk. Vok. 56.

Vocajď = odsud. Dšk. Vok. 56.

Vocajdle = odsud. Dšk. Vok. 56.

Vocaska, y, f. = plachta na trávu. Krkon.
Kub. 158.

Vocel Jan E. Sr. Jub. XXXIV., Flš. Písm.
593.

Vocíď = odsud. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 58.

Vociferát, a, m. = zpěvák. Wtr. Part. 179.

Vocinky, pl. m. = zbytky jídla. Blatná.
Kub. L. f. 1900. 364.

Vocky (liace). Na zubadle (udidle) pri-
pravené sú v. V Trstené. Mus. slov. II. 22.

Voclavičky, pozemek ve Slez. Lor. 82.

Vocoun, u, m. = ост (v květu: naháč).
Hoř. 108.

Vocudle = odtud Us Dšk. Vok 56.

Vočadlo Jan. Sr. Jub. XXXIV.

Vočapek u cepu, vz Očepek. Dšk. Vok. 26.

Vočko, a, n. = petlice. Bibl. (Čes. 1. VIII.
206. )

Voda ani v čižmě nedobrá; V. dľa spadu
tečie; V. len pre žaby, pre baby; Malá v.,
malé ryby; V. má tenký jazyk, pysk (všudy
vniká); V. mladým, víno starým; V. prvý
liek; V. rozum nepomúti; V. stojatá smrdí;
Veľká voda, veľké ryby; Vody málo zväčší
oheň; Mutnej vody sa boj; Od vody sa vši
ľažú (líhnou); Nezaslúži stanej vody; Dotedy
ujde věľa vody; Na vodu bez vesla; (Na-
bírať) vodu deravou nádobou; Vodu do Du-
naja, do koša liať; Vodu káže, víno pije;
Vodu piť — dlho žiť; Vodu prelievat; Vodu
z kameňa nevytisneš atd. Slov. Zát. Př. 375.
Sr. ib. 70., 220b., ХШ. odst. 1. i), 119b.
(klamná), 151. (marná práce). A tak voda,
kam pán káže, téci musí Sdl. Hr. VIII. 55.
V. jest královna živlů. Fisch. Hosp. 60. Má
oči na vodě (kalné, churaví); Řeč se mluví,
voda teče (říká se, lže-li někdo); Stůně na
vodu (moč). Hoř. 96. Už je z vody (z ne-
bezpečenství). Hoř. 121. V. nejlepší doktor.
Us. Jde mu to co z vody (snadno). Rybay.

Vodák, a, m. = znamení nebeské. Co za
něho činiti a Čeho se varovati. Vz Rozb. II.
192. — V. = kdo donášel robotníkům vodu.
Čes. 1. IX. 5.

Vodák, a, m. = beran vedoucí stádo. Louny.
Kub. 364.

Voďan, a, m., hydrothassa, brouk. V'
černomodrý, h. aucta, hanoverský, hanno-
verana, hladký, glabra, lemovaný, margi-
nella, německý, germanica, slabopruhý, cal-
thae. Klim. 689.

Vodavy. Na V-vách, trať u Jenišovic Př.
star. V. 121.

Vodbička. V Ces. 1. VIII. 60. a 61. i ná-
kres.

Vodčenášek, ška, m. = Otčenášek, os. jm.

Voděradsko, а, п., traťuFrýdštejna. Př.
star. V. 121.

Vodič (nota citlivá), Leiterton. Mus. 1850.
II. 12. Př.

Vodička, y, f = žena, která z ústavu
služby opatřujícího služky vodí do rodin,
které služku chtí najmouti. Us. — V. Theod.
Sr. Jub. XXXIV.

Vodítkářský. V. poručenství. Mus. 1850.
IV. 625.

Vodítkový nosič v lokomotivě. Ott. XVI.
293a

Vodkajď= odkud. Us. místy. Dšk. Vok.
56.

Vodkorek, rku, m. = tříska od kůry.
Čes. 1. IX. 161. Vz Voskolek, Odkorek.

Vodkyď= odkud. Us. místy. Dšk. Vok. 52.

Vodňanka, vz Blanice.

Vodňanský Jan, nar. asi 1460. Vz Vlč.
Lit. I. 384., 364., Flš. Písm. I. 307. — V.
Porcius Vád. Vz Mus. 1900. 242. nn.

Vodnář, vz Škorec.

Vodnatělka. Lidové léčení jí na Slov.
Vz Sbor. slov. III. 161

Vodněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
271.



	374

	Ylnovka, y, ť. = vlnice (čára). Sbor. slov. V. 36. Vloh. Pokora jest základ vlohu všech šlechetností. Št. Bes. 11. Vložení = vnitřní topení u kotlů lokomo- bilních. KP. IX. 6. Vltava: Fuldaha 872., Wlitava XI. stol., Wltava XIII. st., r. 1320. Multavia, v 2. pol. XIV. stol. zase Wltava. O pův. vz Uč. spol. 1897. VIII. 6. Vltavín, u, m., nerost. Vz Mtc. 1899. 94., 1900. 189., Žv. IX. 177. Vltavsko, а, п., župa na pravém břehu Vltavy. Vz Pal. Děj. I. 2. 243. Vltavský. V. íakan = dítě rozpustilé. Mtc. 1901. 151 Vltořečný. V. Litava (souvisí s Vltava). Uč. spol. 1897. VIII. 5. Vlžec, žce, m., helodes, brouk. V. lemo- vaný, h. marginata, malý, minuta, žlutoštítý, flavicollis. Vz Klim. 442. Vnadý = vnadný. Ld. 51. Neujalo se. Vně na Císařovsku neznámo. Mtc. 1900. 149. Vněm, u, m. Souřadí vněmů. Mus. fil. IV. 324. Vněmový. V. soudruží. Vniknouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 249. Vnikovati. Št. Bes. 81. — več: v chu- dobu = upadnouti. Maš. ruk. 22b. Vnitřnost. Lázně hýbá v-stí (sg. ). Maš. ruk. 208a. Vnitroasijský. V. poušť. Mus. 1897. 411. Vniveč t. j.: v-ni-v-čež z. v-ni-vb-čežb. Sr. Čež a Gb H. ml. III. 1. 464. V.: v-ni-ve-č. Ib. 468. Vňouk, a, m. = vnuk. Jihozáp. č. Dšk. Vok. 55. Vnutkati se več. Dač. II. 57. Vnútriť = něco podšití. Sbor. sloy. I. 194. Vo! Volání na voly, aby stanuli. Šeb. 123. Vobeček. Na V-ku, trať u Bukoviny v Turnovsku. Př. star. V. 120. Vobecník, u, m. = obecní les. Us. Hoš. 101. Voblátek m. oblásek. Hoř. 77. Voblížhuba = mlsoun. Čes. 1. X. 394. Voborka, y, f.. pozemek Hoř. 136. Voborník Jan. ' Sr. Jub. XXXIV. Vobr, u, m. = bob. Hoř. 76. Vobrynda, y, m. = opilec Us. Vchř. Vobučí = obočí. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 47. Voć = váti, 1. os. sg. věju (o obilí). Slez. Lor. 80. Vocadle = odsud. Dšk. Vok. 56. Vocajď = odsud. Dšk. Vok. 56. Vocajdle = odsud. Dšk. Vok. 56. Vocaska, y, f. = plachta na trávu. Krkon. Kub. 158. Vocel Jan E. Sr. Jub. XXXIV., Flš. Písm. 593. Vocíď = odsud. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 58. Vociferát, a, m. = zpěvák. Wtr. Part. 179. Vocinky, pl. m. = zbytky jídla. Blatná. Kub. L. f. 1900. 364. Vocky (liace). Na zubadle (udidle) pri- pravené sú v. V Trstené. Mus. slov. II. 22. Voclavičky, pozemek ve Slez. Lor. 82. Vocoun, u, m. = ост (v květu: naháč). Hoř. 108.	Vocudle = odtud Us Dšk. Vok 56. Vočadlo Jan. Sr. Jub. XXXIV. Vočapek u cepu, vz Očepek. Dšk. Vok. 26. Vočko, a, n. = petlice. Bibl. (Čes. 1. VIII. 206. ) Voda ani v čižmě nedobrá; V. dľa spadu tečie; V. len pre žaby, pre baby; Malá v., malé ryby; V. má tenký jazyk, pysk (všudy vniká); V. mladým, víno starým; V. prvý liek; V. rozum nepomúti; V. stojatá smrdí; Veľká voda, veľké ryby; Vody málo zväčší oheň; Mutnej vody sa boj; Od vody sa vši ľažú (líhnou); Nezaslúži stanej vody; Dotedy ujde věľa vody; Na vodu bez vesla; (Na- bírať) vodu deravou nádobou; Vodu do Du- naja, do koša liať; Vodu káže, víno pije; Vodu piť — dlho žiť; Vodu prelievat; Vodu z kameňa nevytisneš atd. Slov. Zát. Př. 375. Sr. ib. 70., 220b., ХШ. odst. 1. i), 119b. (klamná), 151. (marná práce). A tak voda, kam pán káže, téci musí Sdl. Hr. VIII. 55. V. jest královna živlů. Fisch. Hosp. 60. Má oči na vodě (kalné, churaví); Řeč se mluví, voda teče (říká se, lže-li někdo); Stůně na vodu (moč). Hoř. 96. Už je z vody (z ne- bezpečenství). Hoř. 121. V. nejlepší doktor. Us. Jde mu to co z vody (snadno). Rybay. Vodák, a, m. = znamení nebeské. Co za něho činiti a Čeho se varovati. Vz Rozb. II. 192. — V. = kdo donášel robotníkům vodu. Čes. 1. IX. 5. Vodák, a, m. = beran vedoucí stádo. Louny. Kub. 364. Voďan, a, m., hydrothassa, brouk. V' černomodrý, h. aucta, hanoverský, hanno- verana, hladký, glabra, lemovaný, margi- nella, německý, germanica, slabopruhý, cal- thae. Klim. 689. Vodavy. Na V-vách, trať u Jenišovic Př. star. V. 121. Vodbička. V Ces. 1. VIII. 60. a 61. i ná- kres. Vodčenášek, ška, m. = Otčenášek, os. jm. Voděradsko, а, п., traťuFrýdštejna. Př. star. V. 121. Vodič (nota citlivá), Leiterton. Mus. 1850. II. 12. Př. Vodička, y, f = žena, která z ústavu služby opatřujícího služky vodí do rodin, které služku chtí najmouti. Us. — V. Theod. Sr. Jub. XXXIV. Vodítkářský. V. poručenství. Mus. 1850. IV. 625. Vodítkový nosič v lokomotivě. Ott. XVI. 293a Vodkajď= odkud. Us. místy. Dšk. Vok. 56. Vodkorek, rku, m. = tříska od kůry. Čes. 1. IX. 161. Vz Voskolek, Odkorek. Vodkyď= odkud. Us. místy. Dšk. Vok. 52. Vodňanka, vz Blanice. Vodňanský Jan, nar. asi 1460. Vz Vlč. Lit. I. 384., 364., Flš. Písm. I. 307. — V. Porcius Vád. Vz Mus. 1900. 242. nn. Vodnář, vz Škorec. Vodnatělka. Lidové léčení jí na Slov. Vz Sbor. slov. III. 161 Vodněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 271.