376

Volavkovitý. V-tí ptáci, grallatores, rei-
herartige Vögel. Vz Šír IV. 21 nn.

Vole, e a také -ete. (Us. ) Gb. H. ml. III.

1. 160. V., vz Hrboľ, Gogoľ, Zoboľ, Golva.
Volerka, vězení na Zvíkově. Sdl. Hr XI. 4.
Voliti. Volil pro město jiné místo (aby

je tam založil). V. u Palackého často m.
zvoliti Král Jan volil cestu nejkratší. Vz
Mtc 1901. 266. V = chtíti Hus. I. 296. a j.

Volkať sa na kom. Na ubohej sirote
každý sa voľká. Zát. Př. 102b.

Volkov, a, m., pozemek. Pck. Hol. 92.

Volní = k vůli se vztahující, Willens-. —
V. stránka duševní činnosti. Krč. Assoc. 63.
Pozornosť jest akt volní (vůle). Ib. 96.

Volnica, e, f. Dokud bude v. státi t. j.
do desíti hodin smějí kupovati jen domácí.
Mus. slov. I. 9.

Volnokrok, a, m., vz Zdlouhavec

Volnoruký, V. kreslení. Věst. 1901. 374.

Volnost. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 129b.
U v-sti nedovedou se lidé řídit. Vaň. Göth.
79.

Volný. Luk., Václ. a Jiří, ovčáčtí básníci
poč. XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 77. -78.,
Flš. Písm. 475.

Volovčko, a, n. = hlaváček, rostl. Us.

Volový = volí, volský. Hus. Post. 219a.

Volský. V. srdce (hruška). Wlt.

Volšovka, y, f. = mřinka. Kamenice n.
L. Kub. L. f. 1900. 364.

Voltoměr, u, m., Voltmesser.

Volyní vrch, sev. vých. od Horažďovic.
Vstnk. 1897. 502.

Volyňsko, а, п., župa. Vz Pal. Děj. I.

2. 243.

Vometáč, e, m. = ocas. Vz Kráva.

Vomětek, tku, m. Kobylám dej na vo-
pálku vomětku. Dšk. Vok. 25.

Voňák, u, m. V. hnědý, bílý, jahodový
(mor. víno). Nár. sbor. II. 72., Šeb. 145.

Voňavky = houby. Chorv. 58.

Vondráček, čku, m. To jest příčinou
mnohých pochybných smyslů, v-čků a jiných
nedostatků. 1705. Vlč. Lit. II. 1. 74. — V.
Václ. dr. Sr. Jub. XXXIV.

Vondračka, y, f. = skála v Turnovsku.
Př. star. V. 120.

Voněj, e, m., strangulator. Sal. (Vstnk.
VIII. 519b. )

Vonekdá = onehdy. Us. Dšk. Vok. 62. Vz
Vonehdá.

Voněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
345. — co. Aby voňal rúšku v ocet namo-
čenu; Ráno aby voňal jablka. Maš. ruk. 208.
(Mus. fil. 1898. 210. ) — V. si = onikati si.
U Polné. Hoš. 102.

Vonipovat se = škrábati se po obličeji.
Čes. 1. MIII. 194.

Vonodrev. Vz Ott. XVII. 933.

Voňovati = voni říkati, onikati. Jrsk. I.
3., XXIII. 129.

Vopačina, y, f. = opačina.

Vopálenice, e, f. Na V-ci, trať u Sestro-
ňovic. Př. star. V. 122.

Vopeliště, ě, n. = násada na opelku.
Chorv. 149.

Vopelky = opelky.

Vopěty p. štolmistr se jest domlouval.
Sdl. Hr. III. 59. Vz Opěty.

Vopitka, y, f., pozemek. Hoř. 137.

Voplešáci, Vopletáci = oplešáci. Vz toto.

Voplotec, tce, m. = oplotec.

Voplý m. opilý. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 40.

Voprávněnej = čarami od štřelné rány
chráněný. U Polné. Hoš. 102.

Vopřemditi vor = přemděním upevniti
nad voždějem příčně přes vor. Vz Čes. 1.
VIL 21.

Voprata = trakty. U Třeboně. Kub. 158.

Vopsílka, y, f. = obsílka. Hoš. 153.

Voptáčka, y, f. To bude v. = obláčka,
obháňka, b tka. Hoš. 126.

Vor. O pův. sr. Zub. 418.

Voráček, čku, m. V. u voru = přiostřený
sochůrek, v němž dole napříč zaražen jest
dutý kolíček tak, že s obou stran vyčnívá
ho čásť; užívají ho při vyplavování pramenů;
zaráží se do břehu, aby pramen stanul. Vz
Čes. 1. VH. 26.

Voračka. Nechtěla o voračkách s ním
hnětěnku rozdělit. Němc. III. 122.

Vořát m. ohřáti. Hoř. 77.

Vorek, rku, m. =jidáš (pečivo). Žel. Brod.
Kub. 158.

Vorel, jméno zvonu v Kutné Hoře. Dač.
I. 102.

Vořina, vz Patka.

Voříška, y, f. = hrachor, ořeší. Hoř. 108.

Vorlička = vorbička, vodbička. Krok. 1896.
136.

Vorličný Pavel (Aquilinas Hradecký. )
f asi r. 1599. Vz Vlč. Lit. 1. 399., Flš. Ps m'
I. 338.

Vornadel, dlu, m. = Část vozu, která drží
připevněné váhy k dišlu. V Brezovici. Mus.
slov. II. 8. Z: Vornagel.

Vorovka Kar. Sr. Jub. XXXIV.

Vorožiť, wahrsagen, předpovídati, hádati.
Slov. Sbor. slov. I. 58.

Voršov, u, m. V-vem stříleti. Tům. ML
97. Sr. Voršauf v Příspěvcích.

Vosa. Vz Zát. Př. 53b. (klevety).

Vosel, důl v Kutné Hoře. Dač. I. 138.
Vz Osel.

Voschápnout se = osápnouti se. U Polné.
Hoš. 102.

Vosinec = místo a) kde jsou vosy; b) kde
jsou lidé na sebe jako losy. Věst. VI. 28.

Voskolek, lku, m. = vnitřní tříska ze
štěpiny uštípnutá. čes. 1. IX. 161. Vz Vod-
korek.

Voskominy, voskoviny rr dobytčí nemoc po
ostré píci. Jičín. Kub. L. f. 1900. 365.

Voskovka, Bougie. V. jícnová, koneční-
ková, nitkovitá. Ktt.

Voskovník, u, m., myrica, rostl. Vz Ott.
XVII. 928b.

Vosláděč, e, m. = osladič. Dšk. Vok. 39.
V Volešné vosládeř, e, m. Hoš. 22.

Vosnice, vz Osnice.

Vosník, vz Osník.

Vosobný člověk = tlustý, tělnatý. U Polné.
Hoš. 102.

Vospalec, lce, m. = smolnička. Hof 108.

Vosrký = osáklý, oschlý. V. chléb. Čes. 1.
X 236.