377

Vostenky, vz Ostenky.

Vostraňky = prostraňky. Volešná Hoš.
102.

Vostřejž, vostříž = ostříž. Šír. I. 52.

Vostrev, vz Ostrev.

Vostřišovatý. V. louka. 1500. Arch. XVII.
484. Vz: 2. Ostříž (ostříš).

VostľO = ostře.

Vostruží, n. = ostružiny. Čes. 1. VIII. 380.

Vostružnice, e, f., pozemek. Hoř. 136.

Vosyčí a volší. 1494. Arch. XVII. 447.
Vz Osyčí.

Voš = veš. Vz Veš. Slov.

Vošákati = obíliti. U Křenovic. Vchř.

Vošimulec, lce, m, pole a les u Podě-
šina. Hoš. 102.

Vošky = svrbivka. Lidové léčení vošek
(na nohách pod palci a šlapadlem). Vz Sbor.
slov. III, 161.

Voškomrdělý. V. liška, mutilenta vulpes.
Rozb III. 694., Vz Oškomrděti.

Voskový, vrch na Slansku. Slan. 2.

Vošlach = ošlejch. Ezop. 25. 12.

Vošmik, u, m., pozemek. Hoř. 136.

Vošplav, U, m. = modrý kamének ve vodě
rozpustný, z Waschblau. Př. star. V. 9.

Votáč, e, m. Míti v. = mnoho práce. Kub.
365.

Votáčka (otáčka), y, f. V. dobytka =
otáčení, zahánění, aby nevešel do škody.
Čes. 1. VIII. 380.

Votajď = odtud. Dšk. Vok. 56.

Votajky m. votavky (letorosty). Hoř. 76.

Votava m. Otava.

Votavka, y, f. = vůz na otavu Bukovsko.
Kub. 158. — V., druh slepic. Strak. Kub. 159.

Votiva, y, f. = requiem. Wtr. Part. 272.

Votkát = odkud. Slov. Čes. 1. X. 69.

Votkolek, votkorek, vz Vokorek. Hoš.
102.

Votměti se někde = do tmy tam zůstati.
Hoš. 183.

Votoš = veteš. Slov. Pbľd. 1897. 314.

Votyd m. odtud. Dšk. Vok. 52.

Vous. Vz Zát. Př. 65. nn., VI. odst. 7.,
Fúzy, Vousy. — Vousy = rourky na spodní
části hlavičky houby. Mor. Čes. 1. IX. 105.

Vousáč, e, m. = filosof. Hrub. Cic. Dob.
139

Vousanka, moř. ryba. Vz Ott. XVII. 785.

Vousonosec, sce, m., motýl. Exl. 163.

Vousy = ovsy a fousy = vousy. V Krkonš.
Nár. list. 1899. é. 161. 1.

Vovsnej m. ovesný. V. chlebíček. Jihozáp.
Č. Dšk. Vok. 32.

Vozgrivec, vce, m. = uvozhřenec Zát. Př.
223a.

Vozičné, trať. Pck. Hol. 133.

Voziny v sušírně = dřeva podobná kolej-
nicím na železnici. Mus. ol. X. 24.

Vozivo, a, n. Železniční v. Ott. XIV 545a.

Vozkrzivec (poliposus) v Pršp. 1177. dle
Uč. spol. 1893. 7. místo: vozhrzivecz.

Voznica, e, f. = jízda vozem. Ani sanica,
ani v. Mus. slov. III. 36.

Vozovka, y, f. V. vozů tramwayovýeh,
Wagenremisse. Us.

Vozový šik Zižkův a jiných. Vz Tom.
184 nn.

Vožaha, y, m. = syčák. Dšk. Vok. 26. Vz
Vožehnouti.

Vožděj = březová n. buková tyč, na které
jsou v předku klády voru navlečeny; také
předek voru. Vz Čes. 1. VII. 20. — 22.

Vpátečný koláč (v pátek pečený). Adám.
Čech. 37.

Vplně. Aby to v. stihli. Št. Bes. 4.

Vpliv jejího učení. Pal. Děj. III. 1. 32.

Vplynouti kam. Maš. ruk. 200a.

Vpnouti se na kůň. Ld. 46.

Vpojení, n. Nabytí a v. do země celého
Slezska. Pal. Děj. II. 2. 196.

Vpusť, vz Nástrčka. Splachovací v. má
v průměru 1. 20 m. a vede do komory shyb-
kové. Vz Nár. list. 1897. č. 113.

Vpustní otvor (kudy se splašky do shybky
vpouštějí). Nár. list. 1897. č. 113. Vz Vpusť.

Vrabčák. V- ci = Novodvorští (že předsti-
hují ve sbírání třešní vrabce). Čes. 1. IX. 420.

Vrabčí mluva. Vz Čes. 1. VIII. 344.

Vrabčiti se = při tanci skákati (o děv-
čatech). Kub. 159.

VraBec domácí {brabec, brablec, vrabčák,
brahčák, vrabčík, brabčík, vrabel, vrubel, štilip,
štilipec, čtilipec, čtilipák, štěrabec, švihlík, svi-
holec, šprcek, šprlec, špelc, škudlan, Skudlitec,
šimek, šimčík, štarabec, taskář, žitňák, polní
(oupolník). Šír III. 83., 96. O tom vrabci
čirikajú; Akí vrabci, takí chlapci atd. Vz
Zát. Př. 376a. V. starý (o člověku). Ib. 85b.
Ma vrabce pod klobúkom (o tom, kdo ne-
smeká; o moudrém, opatrném). Mus. slov.
III. 35. Proti vrabcům. Vz Čes. 1. IX. 263.
To byla hrsť pšenice mezi vrabce (vhod).
Šml. VI. 65.

— V. = odřezek od šunky, než se udí, uči-
něný. Us. — Vrabci = odřizky z vepřového
masa. Us.

Vrabel = ďábel (eufem. ). Kýho vrabla!
Slez. Lor. 80.

Vraceti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
345.

Vráčník, a, m. = lenivý člověk. Lhenice.
Kub. 365.

Vrána šedá (mlhavka), černá (krkavec).
Vz Šír II. 80. nn. Vrana ku vrane; Vrana
kvákať neprestane; V. vranu nekole; Vrany
kváču — šmárava; Medzi vranami kvákať
ako ony; Vrany nad ním zakvákaly; S vra-
nou trafí na mrcinu; Vrán veľa koňa sožre.
Zát. Př. 376a. Sr. ib. 10. Mladá v. nikdy
staré nekrmí (dětí ne rodičů). Mus. ol. 1898.
110. — V. zelená = mnndelík.

Vraneč, nče, m. (Červený vrch), vrch
v Písecku. Pís. 4.

Vrangati oč: o peníze. Srub. 51.

Vraní oko = pryskyřník asijský. Mus.
ol. III. 137.

Vrasenka, у, f., patula, měkkýš. V. ma-
linká, p. pygmaea, okrouhlá, rotundata, orlo-
jovitá, solaria, pomezní, ruderata, skalní,
rupestris. Vz Ulič. 40. nn.

Vřask, u, m., vz Třas k.
Vráska, gt. pl. vrásk, nč. vrásek. Gb. H.
ml. III. 1. 180.
Vráskati se. Kože se vráská. Št. Bes. 74.
Vráskočelý. Vz. Lalokonosee, Vrtar



	377

	Vostenky, vz Ostenky. Vostraňky = prostraňky. Volešná Hoš. 102. Vostřejž, vostříž = ostříž. Šír. I. 52. Vostrev, vz Ostrev. Vostřišovatý. V. louka. 1500. Arch. XVII. 484. Vz: 2. Ostříž (ostříš). VostľO = ostře. Vostruží, n. = ostružiny. Čes. 1. VIII. 380. Vostružnice, e, f., pozemek. Hoř. 136. Vosyčí a volší. 1494. Arch. XVII. 447. Vz Osyčí. Voš = veš. Vz Veš. Slov. Vošákati = obíliti. U Křenovic. Vchř. Vošimulec, lce, m, pole a les u Podě- šina. Hoš. 102. Vošky = svrbivka. Lidové léčení vošek (na nohách pod palci a šlapadlem). Vz Sbor. slov. III, 161. Voškomrdělý. V. liška, mutilenta vulpes. Rozb III. 694., Vz Oškomrděti. Voskový, vrch na Slansku. Slan. 2. Vošlach = ošlejch. Ezop. 25. 12. Vošmik, u, m., pozemek. Hoř. 136. Vošplav, U, m. = modrý kamének ve vodě rozpustný, z Waschblau. Př. star. V. 9. Votáč, e, m. Míti v. = mnoho práce. Kub. 365. Votáčka (otáčka), y, f. V. dobytka = otáčení, zahánění, aby nevešel do škody. Čes. 1. VIII. 380. Votajď = odtud. Dšk. Vok. 56. Votajky m. votavky (letorosty). Hoř. 76. Votava m. Otava. Votavka, y, f. = vůz na otavu Bukovsko. Kub. 158. — V., druh slepic. Strak. Kub. 159. Votiva, y, f. = requiem. Wtr. Part. 272. Votkát = odkud. Slov. Čes. 1. X. 69. Votkolek, votkorek, vz Vokorek. Hoš. 102. Votměti se někde = do tmy tam zůstati. Hoš. 183. Votoš = veteš. Slov. Pbľd. 1897. 314. Votyd m. odtud. Dšk. Vok. 52. Vous. Vz Zát. Př. 65. nn., VI. odst. 7., Fúzy, Vousy. — Vousy = rourky na spodní části hlavičky houby. Mor. Čes. 1. IX. 105. Vousáč, e, m. = filosof. Hrub. Cic. Dob. 139 Vousanka, moř. ryba. Vz Ott. XVII. 785. Vousonosec, sce, m., motýl. Exl. 163. Vousy = ovsy a fousy = vousy. V Krkonš. Nár. list. 1899. é. 161. 1. Vovsnej m. ovesný. V. chlebíček. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 32. Vozgrivec, vce, m. = uvozhřenec Zát. Př. 223a. Vozičné, trať. Pck. Hol. 133. Voziny v sušírně = dřeva podobná kolej- nicím na železnici. Mus. ol. X. 24. Vozivo, a, n. Železniční v. Ott. XIV 545a. Vozkrzivec (poliposus) v Pršp. 1177. dle Uč. spol. 1893. 7. místo: vozhrzivecz. Voznica, e, f. = jízda vozem. Ani sanica, ani v. Mus. slov. III. 36. Vozovka, y, f. V. vozů tramwayovýeh, Wagenremisse. Us. Vozový šik Zižkův a jiných. Vz Tom. 184 nn.	Vožaha, y, m. = syčák. Dšk. Vok. 26. Vz Vožehnouti. Vožděj = březová n. buková tyč, na které jsou v předku klády voru navlečeny; také předek voru. Vz Čes. 1. VII. 20. — 22. Vpátečný koláč (v pátek pečený). Adám. Čech. 37. Vplně. Aby to v. stihli. Št. Bes. 4. Vpliv jejího učení. Pal. Děj. III. 1. 32. Vplynouti kam. Maš. ruk. 200a. Vpnouti se na kůň. Ld. 46. Vpojení, n. Nabytí a v. do země celého Slezska. Pal. Děj. II. 2. 196. Vpusť, vz Nástrčka. Splachovací v. má v průměru 1. 20 m. a vede do komory shyb- kové. Vz Nár. list. 1897. č. 113. Vpustní otvor (kudy se splašky do shybky vpouštějí). Nár. list. 1897. č. 113. Vz Vpusť. Vrabčák. V- ci = Novodvorští (že předsti- hují ve sbírání třešní vrabce). Čes. 1. IX. 420. Vrabčí mluva. Vz Čes. 1. VIII. 344. Vrabčiti se = při tanci skákati (o děv- čatech). Kub. 159. VraBec domácí {brabec, brablec, vrabčák, brahčák, vrabčík, brabčík, vrabel, vrubel, štilip, štilipec, čtilipec, čtilipák, štěrabec, švihlík, svi- holec, šprcek, šprlec, špelc, škudlan, Skudlitec, šimek, šimčík, štarabec, taskář, žitňák, polní (oupolník). Šír III. 83., 96. O tom vrabci čirikajú; Akí vrabci, takí chlapci atd. Vz Zát. Př. 376a. V. starý (o člověku). Ib. 85b. Ma vrabce pod klobúkom (o tom, kdo ne- smeká; o moudrém, opatrném). Mus. slov. III. 35. Proti vrabcům. Vz Čes. 1. IX. 263. To byla hrsť pšenice mezi vrabce (vhod). Šml. VI. 65. — V. = odřezek od šunky, než se udí, uči- něný. Us. — Vrabci = odřizky z vepřového masa. Us. Vrabel = ďábel (eufem. ). Kýho vrabla! Slez. Lor. 80. Vraceti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 345. Vráčník, a, m. = lenivý člověk. Lhenice. Kub. 365. Vrána šedá (mlhavka), černá (krkavec). Vz Šír II. 80. nn. Vrana ku vrane; Vrana kvákať neprestane; V. vranu nekole; Vrany kváču — šmárava; Medzi vranami kvákať ako ony; Vrany nad ním zakvákaly; S vra- nou trafí na mrcinu; Vrán veľa koňa sožre. Zát. Př. 376a. Sr. ib. 10. Mladá v. nikdy staré nekrmí (dětí ne rodičů). Mus. ol. 1898. 110. — V. zelená = mnndelík. Vraneč, nče, m. (Červený vrch), vrch v Písecku. Pís. 4. Vrangati oč: o peníze. Srub. 51. Vraní oko = pryskyřník asijský. Mus. ol. III. 137. Vrasenka, у, f., patula, měkkýš. V. ma- linká, p. pygmaea, okrouhlá, rotundata, orlo- jovitá, solaria, pomezní, ruderata, skalní, rupestris. Vz Ulič. 40. nn. Vřask, u, m., vz Třas k. Vráska, gt. pl. vrásk, nč. vrásek. Gb. H. ml. III. 1. 180. Vráskati se. Kože se vráská. Št. Bes. 74. Vráskočelý. Vz. Lalokonosee, Vrtar