378

Vrata. Věděl, že u Olivy nesmí padnouti
do vrat (prudce něčeho žádati). Sml. X. 21.
Vratěk, ťka, m. = Vratislav. Vých. Čech.
Čes. 1. X. 62.

Vratislav, ě, později také -i. Do Vrati-
slavě: Tk., Pal. Pam. 82., Har. J. 17., Dač.
I. 37., 232., Arch. XVIII. 12. (r. 1598. ). Do
Vratislavi: Č. (Mus. 1871. 373., 367. ), Holic.
128., Pal. Děj. II. 1. 470.; III. 1. 56., 290.,
313., 435; III. 2. 79.; IV. 1. 107., 298., 308.,
318., 368., 406., 407., 419., 421.; IV. 2. 245., |
510., 523., 534.; V. 1. 63.. 84., 98., 346.,
378.; V. 2. 81., 87·, 185., 187., 188., 417.;
Pal. Záp. I. 113, 185.; Jrsk. Den. 6., 151.,
154., 167., 168. — V. z Mitrovic Václ., 1576.
až 1635. Vz Flš. Písm. I. 383.

Vratislavsko či Mýtsko (Vysoké Mýto).
Vz Pal. Děj. I. 2. 245.

Vrátka, pl., n. = poklopec и kalhot. Těšín.
Věst. op. 1895. 21.
Vratovej (s vysokými vraty). Hoř. 137.
Vratr = bratr. Brloh. Kub. 159.
Vratyč, e, m. a f. (rostl. ). Gb. H. ml. III.
1 122.
Vraveť = mluviti. Slov. Zát. Př. 294^a.
Vrávor, u, m., dentaria enneaphyllos,
neunblättriger Zahnwurz. Sbor. slov. I. 201.,
V. 87.

Vrazit. Vrazíł mu trbos; Des vrazíł oči
(žes to neviděl)? Val. Čes. I. X. 380.

Vražda = nepřátelství. Ktož se narodí...
bude člověk milostivý, avšak nesnadně vraždy
ujde. Maš. ruk. 20a. Sr. Vražedlník.
Vraždohra, y, f. Šml. IX. 165.
Vraždžiť oč = z naléhavě prositi, žebroniti.
Císařov. Mtc. 1899. 153.

Vražec, žce, m. = čarodějník. Slov. Zát.
Pŕ. 75. Pozn.

Vražedlník = nepřítel. Maš. ruk. 21a. Sr.
Vražda.

Vražedný. V. strava (s vraždením zvířat
spojená). Nár. list. 1898. č. 78. feuil.

Vraží = nepřátelský. V. noha. Tbz. IV.
1. 303. Sr. Vražný.

Vražit = čarovati. Slov. Zát. Př. 75. Pozn.
Vražný = nepřátelský (vrah = nepřítel).
Pal. Rad. I. 398.

Vražohník, u, m. = padoucnice. Sbor. slov.
V. 84.

Vražství, n. = nepřátelství. Bedřich (po
válce s Mongoly) hned obnovil v. domácí.
Pal. Děj. I. 2. 182.

Vrba. Vrby se chytať; To na každé vŕbe
nerastie. Zát. Pŕ. 376a. Vŕba sa nekýva, keď
ju vietor nehýbá. Phľd. 1896. 316. Vrba růží
neplodí (není vzácná). Fisch. Hosp. 162. --
V. Husy staví vrby na vodě (potápějí se
hlavami vystrkujíce nohy). Šeb. 226. — V.
Kar. dr a jiní. Sr. Jub. XXXV.

Vrbička, y, f. Nepozdravil u v-ček (pana
vrchního a ten se potom proto mstil). Tům.
Ml. 151., 155., Rub.

Vrbičník, a, m., brouk. V. hnědokrový,
n. globulus, páskovaný, marmoratus. Klim.
606.

Vrbina penízková, žílové koření, lysi-
machia nummularia. Nár. sbor. 1901. 162.

Vrbník, a, m., lamia, brouk. V. tkadleček,
1. textor. Klim. 656.

Vrbovka, y, f. = jablko (slabé chuti).
át. Př. 196b.

Vrbovník, a, m., anthonomus, brouk. V.
erný, a. rubi, Červenožlutý, pubescens, hlo-
ový, varians, hnědokrový, pedicularis, hně-
onosý, humerali3, hruškový, piri, opásaný,
nversus, ovocný, pomorum, páskovaný, cinc-
us, rovnonosý, rectirostris, světlonosý, un-
ulatus, temnoskvrnný, spilotus. Vz Klim.
94.

Vrci, vrhu. O tvarech vz Gb. H ml. III.
., 171.

Vrcić = mlíti žito na žernách. Slez. Lor. 80.

Vrćik, u, m. = dřevo, na němž se čep·
rat n. dveří otáčí. Slez. Lor. 80.

Vrčaný. Lepšie mlčané ako v-né. Zát. Pŕ.

0a.

Vrčení, n. Na hlavě měla v. (rulíky pro-
letené pentlemi). Jrsk. IV. 153.

Vrčeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
96.

Vrčka, vrtocka, y, f. = menší vesnická mu-
ika. Vodňany. Kub. 158. — V. {vrček?).
Vrčky (ozdoba) nosí stárky o hodech. Jsou
o vidlice ze dvou stran zakulacené (z olova
ebo cínu), kolem nichž se ovíjí vlasy a tvoří
vrkoč. Nár. sbor. 1900. 49.
Vreéinica, e, f. = slepýš. Slez. Lor. 80.
Vřecino = vřeteno. Lor. 180.
Vřeckatý. V. houba. Ott. XV. 647.
Vreco = pytel; vrecko = malý pytel; vre-
cúško = pytlíček. Zát. Př. 264. Pozn. Aké
vreco, taká záplata, - V. nie pre jedno zrno;
V. sa s nimi roztrhlo; V. si pozná záplatu;
Vrecka sa chytiť; V. má suchoty atd. Vz
Zát. Př. 376.

Vřed. Vředy na jazyku. Vz Ott. XIII.
134b. Vred tebä metal! Zát. Př. XVI. 567.
Byl jak ve vřede (rozvzteklený). Val. Čes.
1. X. 370.

Vředisko, a, n. Chodí po něm v. = má
padoucnici, křeče, hostec. Val. Nár. sbor.
1901. 135.

Vředovitý = kdo má vředy; kdo je stí-
žený padoucnici, psotníkem. Val. Čes. 1. X.
370.
Vřelý ve víře. Pal. Děj. IV. 1. 236.
Vřepiti. Vz Zub. 409.
Vřesíní, n = břesíní, vřes. Mus. ol. II. 12.
Vřesnický, vz Nálevka.
Vřetenatka, y, f., clausilia, měkkýš. V.
hladká, c. laminata, zaměněná, commutata,
rovnoústá, orthostoma, zdobená, ornata, na-
bubřelá, turgida, mnohozubá, plicata, obecná,
biplicata, šedavá, саnа, starožná, vetusta,
malá, parvula, křížatá, cruciata, drsná, dubia,
černavá, bidentula, čilá, plicatula, nadmutá,
ventricosa, tlustá, tumida, drobná, filograna.
Ulič. 78. - 96.

Vřeteno soustruhu, vz KP. VII. 227., 228.,
mlýnské zapravené ve spodním kameni. Sbor.
slov. III. 31.

Vřetenostehník, a, m., brouk. V. bělo-
pásý, p. hispidulus, chluporohý, hi-pidus,
špičkokrový, ovatus, tečkokrový, fascicu-
latus. Klim. 658. Vz Vřetenostehenník (VII.
1052. )

Vřetenuška, y, f., motýl. Vz Stein. 43.,
Exl. 4., 74. -77.