379

Vřez, vz Nakrm.

Vrh. Zvoniti třemi, dvěma vrhy (zatrhnu-
tím). Slez. Ces. 1. IX. 189.

Vrhati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 171.

Vrhcáb = kámen, jimž se na vrhcábnici
hraje. Maš. ruk. 32a. Vz více v Mus. fil.
1901. 209.

Vrhlice, e. f. = veliký ušák (hrnec). Su-
šice. Kub. 365.

Vrch. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 333.
Ot vrchu, s vrchu, do vrchu, odchylkou:
s vrcha; lok.: po vrchu, na vrchu, odchylkou:
na vrše; pl.: vrchové, vrchy a novotv. vrcha:
gt. s vrch patří ku pl. vrcha. Ib. Na slov.;
verch, virch, hura, někdy také: groň. Vz
Pahorek. Sbor. slov. IV. 68. Nesie velký
vrch (je těžce nemocen). Zát. Př. 79^b. —
Tam je vrch střešeň (— mnoho). Mus. ol.
1898. 119. Je v. všech lumpů! Mtc. 1899. 228.

Vrcha, pl. Vz předcház. Vrch.

Vrchhájí, п., trať. Pck. Hol. 141.

Vrchhůra, trať. Pck. Hol. 141.

Vrchláb, ě, f. vedle Vrchlabí, n. Gb. H.
ml. III. 1. 171.

Vrchlický Jar. Sr. Jub. XXXV.

Vrchmezí, п., hora u Náchoda. Jrsk. XXIII.
12.

Vrchmocí. Císařské v. Za Pal. polož.:
Dej. II. 2. 196.

Vrchní = polit, správce celého panství.
Ces. 1. 1898. 169.

Vrchníček, čku, m., vz Nápla.

Vrchník, u, m. V. velký = hořejší čásť
máselnice; malý. Vz Nápla

Vrchnokrajinský rada. Šmil. VIII. 226.

Vrchnoopatrovnictví, n. Ott. Říz. I. 67.
Lépe: vrchní opatrovnictví.

Vrchnostář, e, m. = člen náležející
к vrchnosti. Horen. 313.

Vrchol. U Palác. gt. -u a -e. Vz Mtc.
1901. 157. V vrcholí. Pal. Děj. IV. 2. 511.
Nechuti dostoupily vrchole svého. Ib. V. 2.
49.

Vrcholíkovitý. V. květenství. Vz Ott.
XV. 469.

Vrcholnice, e, f. V. klenby. Ott. XIV.
353a.

Vrchovina, y, f. = vrchní čásť poraže-
ného stromu. Phld. 1897. 499.

Vrchoviště, ě, n. V tom sítí, kdež v.
vychází. 1488. Arch. XVI. 321.

Vrchovní dělník (Bůh). Hod. 14. stol.
Mus. fil. VIL 88.

Vrchový. V. koudel = hrubá. Lisic.

Vřídek, dku, m. = vyrážka. Val. Čes. 1.
X. 370

Vříti, claudere (otevříti, zavříti); fervere.
— v čem: v zlostech. Chč. S. I. 191. — čím.
Pacholek narozený v Levoni bude sluncem
v. (asi = bouřiti se působením slunce). Maš.
ruk. 23a. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
297., 198.

Vrkoč (havel, pavet) = zvláštní kruh kla-
dený do talíře (do šátku vzadu na hlavě na
tvar talíře upraveného), aby talíř měl pev-
nější obrys. Vz Nár. sbor. 1901. 30.
Vrkočna, y. f., ženský oděv XVI. stol.
Čes. 1. VIII. 9.

Vrkůček, čku, m.. jm. koně. Čes. 1. IX.
171.

Vrma, y, f. = hluk, hlomoz a p. Slov.
Zát. Př. 239a.

Vrnožiti = tíše zpívati (o ptácích, ko-
bylkách). Val. Čes. 1. X. 31. Kobylka vrnoží
= působí zvuky třením nohou. Ib. 369.

Vroubkovadlo, a, n. = vroubkovací či
obrubovací stroj klempířský. Ott. XIV. 346b.

Vroubkovnice, e, f. = kovadlinka opa-
třená na dráze vroubky. Ott. XIV. 346. Na
ní klempíř vroubkuje. Ib. 347^a.

Vrstva, gt. pl. vrstv, nč. \rstev. Gb. H.
ml. III. 1. 180.

Vrstvačka, y, f. = žena skládající obilí
atd do vrstev. Čеs. 1. IX. 11. Sr. Vrstvič.

Vršitě někomu něco splniti. Slád. Caes.
36., Lear. 79. V. se pomstiti. Slád. Ham. 138.

Vršitosť krajiny, Höhenzug. Наr. J. 175.

Vrštat, u, m. = tkadlcovský přístroj na
zhotovování konopného plátna, krosna, stav.
Sbor. slov. III. 30.

Vŕštek = vršek. V. otec, jamka mamka
(o úrodnosti). Mus. slov. III. 25.

Vrťák, U, m. = mléko po stlučení podmáslí.
Protivín. Kub. 365., Vodňany. Kub. 159.

Vrtany, pozemek. Pck. Hol. 224.

Vrtař, e, m., apion, brouk. V. bělochlupý,
a. Spencei, bledonohý, flavimanum, bodlá-
kový, carduorum, černorohý, ononis, černo-
špičký, simile, černotlapý, nigritarse, černý,
atomarium, červenonohý, fuscirostre, čer-
venonosý, rufirostre, červený, miniatum,
dvojbarvý, dichroum, ebenový, ebeninum,
fialový, violaceum. hladkošpičký, hlubočelý,
columbinum, hnědorohý, vicinum, hrachový,
pisi, chloupkový. pubescens, chobotnatoštítý,
cerdo, jednobarvý, unicolor, jehlicový, ononi-
cola, jetelový, trifolii, komonicový, meliloti,
kovokrový, aeneum, kozincový, saeculare,
krátkonosý, curtirostre (brevirostre), křivo-
nosý, curvirostre, lesklošpičký, vorax, lesklý,
varipes, malý, minimum, měňavokrový, ater-
rimum, modrokrový, cyanipenne, modrý,
genistae, nelesklý, cineraceum, nosatý, longi-
rostre, obilní, frumentarium, olovolesklý,
reflexum, ovocný, pomonae, podobný, assi-
mile, prostřední, intermedium, proužkovaný,
striatum, řádkokrový, seniculum, řádko-
chlupý, dissimile, rovnonosý, penetrans (san-
guineum), rýhokrový, stolidum, slabolesklý,
filirostre, slunivý, apricans, šedochlupý, diffi-
cile, širokrový, subulatum, špičkonosý, laevi-
gatum, štírovníkový, loti, šťovíkový, rubens,
tečkonosý, punctirostre, tečkoštítý, opeticum,
tečkovaný, punctigerum, temný, aethiops,
tenký, tenue, třezalkový, simum, útlý, aci-
culare, úzký, confluens (elongatum), vejčitý,
onopordi, větší, pulchellum, vikvicový, cra-
ceae, vikvový, viciae, vráskočelý, radiolum,
vypuklokrový, ruficerum, vzhledný, elonga-
tulum, zelenokrový, Hockeri, zelenavý, virens,
žahavkový, urticarium, žlutonohý, ochropus,
žlutorohý, eroi. Vz Klim. 608. nn.

Vrtati se = vrážeti se. Světlo v oči se
mu vrtalo. Maš. ruk. 176^b.

Vrťátko, a, m. O skloň. sr. Gb. H. ml.
III. 1. 148., -o. — V. Ant. Jar. Sr. Jub.
XXXV.



	379

	Vřez, vz Nakrm. Vrh. Zvoniti třemi, dvěma vrhy (zatrhnu- tím). Slez. Ces. 1. IX. 189. Vrhati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 171. Vrhcáb = kámen, jimž se na vrhcábnici hraje. Maš. ruk. 32a. Vz více v Mus. fil. 1901. 209. Vrhlice, e. f. = veliký ušák (hrnec). Su- šice. Kub. 365. Vrch. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 333. Ot vrchu, s vrchu, do vrchu, odchylkou: s vrcha; lok.: po vrchu, na vrchu, odchylkou: na vrše; pl.: vrchové, vrchy a novotv. vrcha: gt. s vrch patří ku pl. vrcha. Ib. Na slov.; verch, virch, hura, někdy také: groň. Vz Pahorek. Sbor. slov. IV. 68. Nesie velký vrch (je těžce nemocen). Zát. Př. 79^b. — Tam je vrch střešeň (— mnoho). Mus. ol. 1898. 119. Je v. všech lumpů! Mtc. 1899. 228. Vrcha, pl. Vz předcház. Vrch. Vrchhájí, п., trať. Pck. Hol. 141. Vrchhůra, trať. Pck. Hol. 141. Vrchláb, ě, f. vedle Vrchlabí, n. Gb. H. ml. III. 1. 171. Vrchlický Jar. Sr. Jub. XXXV. Vrchmezí, п., hora u Náchoda. Jrsk. XXIII. 12. Vrchmocí. Císařské v. Za Pal. polož.: Dej. II. 2. 196. Vrchní = polit, správce celého panství. Ces. 1. 1898. 169. Vrchníček, čku, m., vz Nápla. Vrchník, u, m. V. velký = hořejší čásť máselnice; malý. Vz Nápla Vrchnokrajinský rada. Šmil. VIII. 226. Vrchnoopatrovnictví, n. Ott. Říz. I. 67. Lépe: vrchní opatrovnictví. Vrchnostář, e, m. = člen náležející к vrchnosti. Horen. 313. Vrchol. U Palác. gt. -u a -e. Vz Mtc. 1901. 157. V vrcholí. Pal. Děj. IV. 2. 511. Nechuti dostoupily vrchole svého. Ib. V. 2. 49. Vrcholíkovitý. V. květenství. Vz Ott. XV. 469. Vrcholnice, e, f. V. klenby. Ott. XIV. 353a. Vrchovina, y, f. = vrchní čásť poraže- ného stromu. Phld. 1897. 499. Vrchoviště, ě, n. V tom sítí, kdež v. vychází. 1488. Arch. XVI. 321. Vrchovní dělník (Bůh). Hod. 14. stol. Mus. fil. VIL 88. Vrchový. V. koudel = hrubá. Lisic. Vřídek, dku, m. = vyrážka. Val. Čes. 1. X. 370 Vříti, claudere (otevříti, zavříti); fervere. — v čem: v zlostech. Chč. S. I. 191. — čím. Pacholek narozený v Levoni bude sluncem v. (asi = bouřiti se působením slunce). Maš. ruk. 23a. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 297., 198. Vrkoč (havel, pavet) = zvláštní kruh kla- dený do talíře (do šátku vzadu na hlavě na tvar talíře upraveného), aby talíř měl pev- nější obrys. Vz Nár. sbor. 1901. 30. Vrkočna, y. f., ženský oděv XVI. stol. Čes. 1. VIII. 9.	Vrkůček, čku, m.. jm. koně. Čes. 1. IX. 171. Vrma, y, f. = hluk, hlomoz a p. Slov. Zát. Př. 239a. Vrnožiti = tíše zpívati (o ptácích, ko- bylkách). Val. Čes. 1. X. 31. Kobylka vrnoží = působí zvuky třením nohou. Ib. 369. Vroubkovadlo, a, n. = vroubkovací či obrubovací stroj klempířský. Ott. XIV. 346b. Vroubkovnice, e, f. = kovadlinka opa- třená na dráze vroubky. Ott. XIV. 346. Na ní klempíř vroubkuje. Ib. 347^a. Vrstva, gt. pl. vrstv, nč. \rstev. Gb. H. ml. III. 1. 180. Vrstvačka, y, f. = žena skládající obilí atd do vrstev. Čеs. 1. IX. 11. Sr. Vrstvič. Vršitě někomu něco splniti. Slád. Caes. 36., Lear. 79. V. se pomstiti. Slád. Ham. 138. Vršitosť krajiny, Höhenzug. Наr. J. 175. Vrštat, u, m. = tkadlcovský přístroj na zhotovování konopného plátna, krosna, stav. Sbor. slov. III. 30. Vŕštek = vršek. V. otec, jamka mamka (o úrodnosti). Mus. slov. III. 25. Vrťák, U, m. = mléko po stlučení podmáslí. Protivín. Kub. 365., Vodňany. Kub. 159. Vrtany, pozemek. Pck. Hol. 224. Vrtař, e, m., apion, brouk. V. bělochlupý, a. Spencei, bledonohý, flavimanum, bodlá- kový, carduorum, černorohý, ononis, černo- špičký, simile, černotlapý, nigritarse, černý, atomarium, červenonohý, fuscirostre, čer- venonosý, rufirostre, červený, miniatum, dvojbarvý, dichroum, ebenový, ebeninum, fialový, violaceum. hladkošpičký, hlubočelý, columbinum, hnědorohý, vicinum, hrachový, pisi, chloupkový. pubescens, chobotnatoštítý, cerdo, jednobarvý, unicolor, jehlicový, ononi- cola, jetelový, trifolii, komonicový, meliloti, kovokrový, aeneum, kozincový, saeculare, krátkonosý, curtirostre (brevirostre), křivo- nosý, curvirostre, lesklošpičký, vorax, lesklý, varipes, malý, minimum, měňavokrový, ater- rimum, modrokrový, cyanipenne, modrý, genistae, nelesklý, cineraceum, nosatý, longi- rostre, obilní, frumentarium, olovolesklý, reflexum, ovocný, pomonae, podobný, assi- mile, prostřední, intermedium, proužkovaný, striatum, řádkokrový, seniculum, řádko- chlupý, dissimile, rovnonosý, penetrans (san- guineum), rýhokrový, stolidum, slabolesklý, filirostre, slunivý, apricans, šedochlupý, diffi- cile, širokrový, subulatum, špičkonosý, laevi- gatum, štírovníkový, loti, šťovíkový, rubens, tečkonosý, punctirostre, tečkoštítý, opeticum, tečkovaný, punctigerum, temný, aethiops, tenký, tenue, třezalkový, simum, útlý, aci- culare, úzký, confluens (elongatum), vejčitý, onopordi, větší, pulchellum, vikvicový, cra- ceae, vikvový, viciae, vráskočelý, radiolum, vypuklokrový, ruficerum, vzhledný, elonga- tulum, zelenokrový, Hockeri, zelenavý, virens, žahavkový, urticarium, žlutonohý, ochropus, žlutorohý, eroi. Vz Klim. 608. nn. Vrtati se = vrážeti se. Světlo v oči se mu vrtalo. Maš. ruk. 176^b. Vrťátko, a, m. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 148., -o. — V. Ant. Jar. Sr. Jub. XXXV.