380

Vrtavec, vce, т., bruchus, brouk. V. bělo-
štítký, b. latro, bylinářský, fur, červenonohý,
rufipes, dvojzubý, bidens, hnědý, brunneus,
chlupatý, pilosus, kaštanový, lichenum, malý,
pnsillus, měnivý, variegatus, pochybný, du-
bius, rezavý, subpilosus (bicinctus), šesti-
tečný, sexpunctatus. Vz Klim. 468.

Vrtavý, vz Jehličnatec.

Vrtěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
297.

Trtievka. Vrtí sa (v práci) ako v. Zát.
Př. 166a. Sr. Vrtivka.

Vrtkavý jak. Nad list topolový vrtka-
vější (ten se pořád třese). Fisch. Hosp, 161.

Vrtký (-ká) ako jašterička, srnka, živé
sriebro. Zát. Př. 63a.

Vrtlovy, pozemek. Pck. Hol. 64., 210

Vrtočka. Vz předcház. Vrčka.

Vrtoch. Za vrtocha ho majíce. Kom. Ohláš.
128.

Vrtoš, e, т., ера (nеро), pták. Židek. Dle
Hanky v Mus. 1839. 112. (240. ) snad druh
třesořitek (mrdačka, frdla). Vz tam.

Vrtrati, murmurare, zaniklo. Gb. H. ml.
III. 2. 354. Bych pod tvým bičem nevrtral.
XV. stol. Modl. ms. Aby vrtral proti Bohu.
Št. Bes. 88.

Vrubel = vrabel, vrabec. Slez. Ces. 1. VIII.
344.

Vřud, u, m. = vřed, padoucnice. Slez. Ces.
1. VIII. 368.

Vrzáček, čka, т., os. jm. Arch. XVIII.
535.

Vrzalena, y, f. = která pořád vrzá. Co
pořád' vrzá tá v. Císař. Mtc. 1899. 228.

Vrzalky = housle. Vodňany. Kub. 365.

Vrzanec, псе, т., vz Lajdák.

Vrzavka, y, f., pták. Наr. I. 70. — V.,
houba. Chorv. 58.

Vržavina, y, f. = zorané pole. Slez. Lor.
80.

Vrždžať = vrzati. Val. Čes. 1. X. 33.

Vržení, n. = viac vredov v hromade.
Sbor. slov. IV. 50.

Vsacká, é, f., jm. místa u Rouštky na
Mor. Vck.

Vschopný. Učiň mě vschopna bez leh-
kosti. Modl. LXVII.

Vschtíti. Vschoce se mu píti. Rozb. III.
734

Vsíti co = ztratiti. Us.

Vstankati = vstáti (o dětech). Us.

Vstáti. Z nemoci v. 1431. Mšín. 15.

Vstavač, e, m. Časný v. = kdo časně
vsrá\á. Čes. 1. VIL 370.

Vstoupiti več. A v ten plat má v. a jej
počíti platiti. 1417. Mšín. Vi.

Vstříčně, Listy v. sblížené. Čl. Fyll 5.

Vstupný. V. přednáška professorská čili
disputace. Wtr. Vys. šk. 72. Výplat (introi-
tale; plat žáků, zápisné). Wtr. Živ. vys. šk.
179.

Vsvětnutí, n. Prvé s., primum diluculum.
Stará glossa. L. fil. 1901. 273.

Všade dačo jest, dačo chybí; V. ho je
plno; V. pesstvo, v mlieku voda; V. primrzne
(zůstane); V. sa pletie. Zát. Př. 376b.

Všadiveška. To je v. (uronásleduje-li
kdo koho ubt. uu-i. ě). Us. Hor. 119.

Však, a, o; všaký. Na však čas, den
vedle na všaký čas, den; f. na všaku ne-
děli, n. na všaké léto. Gb. H. ml. III. 1.
274., 521.

Všaký. Na v. rok. 1417. Mšín. 14.

Vše užívá Palác, častěji než: všechno,
všecko, všecky atd. Vše, co dobrého; Na vše
strany atd. Pal. Děj. II. 2. 203., Rad. I. 417.
Vše ve spisovné řeči Palackého nabývá vý-
znamu samý (lauter), vesměs. Jmen neslo-
žitých vše prastarých. Pal. Radh. 129. (Vz
Mtc. 1901. 261. )

Všeblaživý. V. bezmezí. Šml. I. 77.

Všecek m. vešcek Gb. H. ml. III. 1. 513.
O skloň, na Lašsku vz Mus. fil. 1897. 435.

Všečeský zjev Čes. 1. VIII. 50 Příl.

Všední nevzácné. Sr. Zát. Př. IV. odst. 2.

Všedobí, n. Klc. v Mus. 1843. 79.

Všedobnosť, i, f. v Mus. 1843. 340.

Všedobr, mistrovský kořen, sv. Jana rula
n. odění, vředový kořen (mor. ), imperatoria
ostruthium. Nár. sbor. 1901. 161.

Všedobrovolnosť. Hus I. 73.

Všedobrovolný. Hus I. 62.

Všehákati = konej šiti děti říkaje: vš vš.
Hoř. 96.

Všehojivý. čas má v-vé koření. Sml.

V. 89.

Všehrdy. Vikt. ze Všehrd. Vz Viktorin.

Všechen, vz Celý.

Všejdenek, nku, m. Měl kalhoty ke v-nku
(v-ňku) = ke všednímu dni. Kub. 159.

Všejeden. Ve jméno všejednoho hospo-
dina. Flor. A. 63^a.

Všekřesťanský. V. výprava. Pal. Děj. IV.
2. 581.

Všelikobarevný. V. zástěry. Čes. 1. X.
367.

Všeliký. Nikamar jest kámen všeliký
bílý (zcela bílý) jako kosť. Maš. ruk. 294b.

Všelíz, býv tvrz na Bzensku. Sdl. Hr.
X. 389.

Všeljakej m. všelijaký. Dšk. Vok. 42.

Všemohučenství boží. Modl. CLII. 124,
CLIII. 125.

Všemohutně. Bůh v. milosrdný. Št. Bes. 2.

Všeněmecký. V. myšlénka, Mus. 1898.
10., jednota (rakouských Němců). Us.

Všeokrouhlý kámen. Har. II. 83.

Všeplatný nález. Pal. Děj. IV. 2. 580.

Všepožíravý egoismus. Pal. Pam. 567.

Všeprospěšný účel. Pal. Pam. 478.

Všeradostnící slunko. Slád. Rom. 14.

Všerakouský rodopis. Pal. Pam. 346.

Všerozhodný. V. rána Pal. Děj. IV. 2.
511.

Všerozličný. V. krása. XV. stol. Mus. fil.

VI. 470.

Všesoudný Jupiter. Slád. Lear. 76.

Všespravedlivosť, Allgerechtigkeit. Pal.
Pam. 418.

Všestí, п., ascensio. Ž. pod. LXXXIII. 6.

Všetectvo. To by bylo v. Št. Bes. 4., 38.

Všetečně = bedlivě. Hejtman nechť v.
pozoruje na hospodářství. Fisch. Hosp. 313.

Všetečnost. Úsloví atd. vz v Zát. Př. IV.
odst. 12. Při v-sti bývá rádo hostem neštěstí.
Dač. II. 1. 138.