381

Všetečný si lehko něco utrží. Zát. — V.
= роzorný, ostražitý. V. pes. Fisch. Hosp.
370.

Všetko = všecko. V. by sám pohltal; V.
len do brucha; V. mám, len to nie; V. mu
oči kole; V. ofrfrál, ohundral; Príde o v.;
V. sladké — nemožno Zát. Př. 376b.

Všetký = všecek. Všetkými masťmi ma-
zaný; Všetkým sa ľúbiť nemožno. Zát. Př.
376b.

Všeúsilný. V. útok očekávati. Louk. 11.

Všeužitečný ústav (nemocnice, sirotčinec
а р. ). Ott. Říz. I. 125.

Vševolný. Byl ducha měkkého i v-ho
(ke všemu volného). Pal. Děj. III. 2. 124.

Všezáhubně. Maďaři bouřívali v. přes
vlasti. Pal. Děj. I. 1. 228.

Všeznámosť. Hus I. 73.

-vší. Vz Transgressiv (IV. 145a. 20. ř. sh. ).
Přechodníku určitého času minulého na -vší
užívá často Pal. Příroda odepřevší jí (zemi)
soli, zdá se jakoby tím Čechy к obchodu
se sousedy byla pobízeti chtěla. Pal. Děj.
I. 1. 6. Matěj z Janova náleževší do počtu
oněch duchovních; Universita činivši Prabu
středem osvěty; Hus mluvil ve smyslu pa
novavším tehdáž na dvoře králově. Ib. III.
1. 23., 34., 94. a j. A každý milující zplo
divšího milujeť i zplozeného z něho. Bibl.

I. Jan 5. 1. (Rozb. kral. 45. ). Poznavší pravdu
XVI. stol. Mus. 1894. 245.

Všicen = všecek. Gb. H. ml. III 1. 514.

Všidu. (Toho dbej), sic budeš v. z vej-
dělku plakat. Čes. 1. VII. 376. Vz Všidy
(VII. 1060. ).

Všímavý. V. oči = uhrančivé. Šeb. 289.

Všimlavý = všímavý. Lisic.

Všinda, y, m. = všivák. Zát. Př. 161^ъ.

Všiváreň, rně, f. = hlava. Zát. Př. 66a.

Všivec, vce, m = všivák. Ezop. 291.

Všivý. V. masť (na vši). Mtc. 1899. 221.

Všroubovati co kam. Kom. Ohláš. 125.

Všudybudnosť, i, f., ubiquitas. Vlč. Lit.

II. 1. 48.

Všudybylosť, i, f. Úsloví atd. vz Zát. Př.
IV. odst. 12.

Všudybylý. V. zárodky. Pal. Pam. 216.

Všudybytnosť, i, f. Hus I. 73. V. těla
Kristova. Kom. Ohláš. 94.

Vtáča. Vz Zát. Př. 376b. Aj v. pomaly
obrastá (majetku znenáhla přibývá). Mus.
slov. III. 27.

Vtačie mlieko mu chybí. Zát. Př. X. 284.

Vtáčik. Druh vyšívání na vtáčiky (na
Liptovsku). Mus. slov. I. 26. Aký v., taká
klietka; Aký v., taký spev, rev, kvik, šmyk,
cvik; V. -mrháčik; V. sadne na lep atd. Vz
Zát. Př. 377a.

Vták, a, m. Aký v., taká pieseň; Vráka
na udicu chytať; Vtáka nie prv ako klietku;
Vtáka znať po zpeve; V. každý inak; V. si
Túbi hniezdo atd. Vz Zát. Př. 377a.

Vtěkání = vztekání. Maš. ruk. (Mus. fil.
1900. 337. ).

Vtěliti se kde. Vtělil se v živote p. Marie.
Chč. S. L 402.

Vtip. Vz Pal. Pam. 431. Pro v. nechodí
na jarmark. Šml. V. 34.

Vtipkářka, y, f. Řezn. Κv. 20.

Vtipkářský. V. způsob psaní. Pal. Pam.
179.

Vtipkářství, n. Vlč. Lit. I. 328.

Vtipný. V. hlava lepší než kus pole. Ěezn.
Lev. 102.

Vůheň. Když je v. (= v oheň) vržeš.
M. Polo. (Mus. 1897. 413. ).

Vuchr, u, m. místo víchr. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 38.

Vůl. S vola dve kože nedrú; Vola pošli,
donesie teľa; Od vola staršieho učí sa mladý;
Vôl bude volom; Vôl rychtar medzi kra-
vami; Vôl starší, krok istý atd. Vz Zát. Př.
375b. Kde v. neoře, tam pole nekvete. Fisch.
Hosp. 184. Vz Vól.

Vůle. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 215.
Aká vôľa, taká chuť; Vôľa cestu najde; Vôľu
mu za svet nezlomí atd. Vz Zát. Př. 375^b.,
376a. Sr. ib. 139a., 146a. Máš na vůli jak
císař. Mus. ol. 1898. 119. Pro dobrou vůli
člověk všelicos spolkne; Ani к vůli jim to
neudělám (naschvál ne). Hoř. 96.

Vundati, vondati co komu kam (strčiti):
rúbik mezi zuby. Maš. ruk. 206^b.

Vunočka, y, f = vonička. Na Morávce.
Věst. op. 1895. 20.

Vůsenice, e, f., vrch v Blovicku. Plz. 12.

Vusín Kašp. Vz Flš. Písm. 479., Vlč. Lit.
II. 185.

Vusta! = v levo! Volání na koně. Místy
na Slov. Ces. 1. X. 307.

Vůz. Části vozu: gáčer, klanice, kolesá,
košina, lišně, longo, oj, podosek, puška, reb-
riny, rozpínka, rozvora, snice, šlajf, tokna,
váhy, zákolesník. Vz Sbor. slov. III. 28.
V Brezovici: disel, drabinky, klanice, loč
(luč), lúnik (aby nevypadlo koleso;, vrčík,
oš, podejma (kterou jsou spojeny přední
šnice), polkoš, rozpínač, šnice prednie a
a zadnie, svoreň, váhy, vankoš, vornadel,
zátvorník (železný klín na zadní části roz-
vory); u volského vozu: hamač, jarmo, naš-
Čeka, zatička. Mus. slov. II. 8. V Krstené:
drabiny (řebřiny), kolesa, lievče (lišně), lônik,
oje, opleny, osy, podima rázvora, rozpony,
svoreň. Vz Mus. slov. II. 21. Voz drglavý,
mastený (namazaný); O voze ja (já), on o koze;
Voz panna, kurva saňa atd. Vz Zát. Př. 376^aBojovný v. Husitů. Vz Tom. 184. Kozla platný
pěkný vůz, když koně za nic. Hrub. 23. Hodíš
sе zadu na vůz, aby's brzo vypadl (o chytrá-
cích). Rybay.

Vůzal, u, m. = vozík. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 46.

Vůzek, zku, m. = vozík tříhranný, na
kterém se větší hrnce vidélkami do peci
dopravují. Slez. Čes. 1. VIII. 56. V. = válek,
o nějž opírala žena vidlici s dlouhou ruko-
jetí, jíž hrnce z ohniska odstavovala. Slez.
Nár. sbor. I. 63.

-vý konc. u Husa. Vz List. fil. 1900. 231.

Vyakciovati si něco (akciemi získati).
Posel 1876. 581.

Vyasfaltovati ulici —asfaltem pokryli. Us.

Vybárkování, n. Než od sanity povolení
k v. (vyvážení а р. ) z lodi přišlo. Exc

Vybavení jest obnovení dojmu dřívějšího
Krč. Assoc. 7. Vz násl.