382

Vybavenina, y, ť. = co jest vybaveno,
představa. Krč. Assoc. 63.

Výběh, U, m. = výmluva, vytáčka. Vrá-
tilo-li se to, potom byl tento v. za lubem.
Mus. 1898. 340. — V., a, m. = odrostlý šuhaj.
Slov. Čes. 1. X. 67.

Vyběhaný člověk = hubený. Jrsk. XXIII.
159.

Vyběhati. Mléko vyběhlo (vykypelo);
Hlídík (jetel) se nesměl sušit, sic vyběhlo
(vypadalo) semeno. Us. Hoř. 96.

Vybíjanec, nce, m. = opasek husto ma-
gockami vykládaný. Sbor. slov. II. 124. —
V. = nedobrý hoch. Slez. Čes. 1. IX. 147.

Vybijas, a, m. = násilník (nikoli: vyb'as).
Slez. Lor. 80.

Vybírka, y, f. = vybírání na kolébku při
svatbě. Vz Čes. 1. VIL 132.

Vybitý. Už má vojnu v-tou (odbytou).
Císař. Mtc. 1900. 340. — V. = prohnaný.
V-tá baba. Ezop. 254.

Vyblednutý = vybledlý. V. šaty. Císař.
Mtc 1900. 338.

Vyblikati co čím (očima) = vyhleděti.
Čes. 1. VI. 545.

Vybliščiny = vytřeštěný. Slez. Lor. 80.

Vybliščky. Šel na v. (aby něco dostal).
Slez. Lor. 80.

Vybočený. V. koleno, genu varum. Ott.
XIV. 549b. '

Výhojník, a, m. excussor. Z. pod. CXXVI. 4.

Výbojovatedlný, erobernd. Přiletěl orel
s v-nou rukou. Ezop. 95.

Výborovati s kým = býti výborem, ve
výboru. Jeln. 160.

Vybrati se = vystěhovati se. Aneb že by
se který ven na jinú dědinu vybral. 1423.
Mšín. 13.

Vybrblati se = vyhubovati se. Mor. Nár.
list. 1897. č. 257 odp feuill.

Vybrčat komu = domluviti. Val. Čes. 1.
X. 142.

Vybrčtiti. Brzos' v-til (dostal peří). Sdl.
Hr. V. 136.

Vybřeskovati = vykřikovati. Nadává a
vybřeskuje. Šeb. 75.

Vybrnkati. Aby z něho (piana) slávu
v-kal. Šml. IV. 83.

Vybroukati co na kom. Dač. II. 183.

Vybuřiti se kam = do hrnce = vysrati
se. Slez. Čes. 1. 1897. 468.

Vybutý. Smýšlení takové dostal jsem z do-
mova vybutého (vzdělanějšího, spořádaného).
Sá. V. 99.

Vybyt robotu = odbyti. Hoš. 102.

Vycechovaný bezbožník. Pal. Záp. I. 29.

Vycinkati komu jak. V-kal mu, že by
ani pes kurky od něj nevzal (vyhuboval).
Hoř. 124

Vycízeti. Sr. Cíditi. Gb. ml. III. 2. 346.

Vycoč = vytíti. Lor. 80.

Vycpanina, y, f. = vycpané místo. Ott.
XIV. 548b.

Vycukati = vytahati. V. koho za vlasy.
Sá. Povíd. 274.

Vycvokovaný. V. bota. Rais. Bt. 138.

Vyčesati co komu: šaty (vyčistiti). 1615.
Mtc. 1899. 282.

Vyčistiti. Ten plat máme v. a očistiti.
1478. Arch. XVIII. 28.

Vyčitovanie při pohřbu = nářky. Zát.
Př. 81a.

Vyčochniti co = vytlachati. Vých. Čech.
Čes. 1. X. 64.

Výdanok, nku, m. = výdej. Sr. Výdavok,
Vydánek. Zát. Př. 294a.

Vydařenosť, i, f. = vydařená věc. To byla
kapitální v. Tům. Ml. 323.

Vydať. Keď dievča trieska dvermi, chce
sa vydať (vdáti). Mus. slov. L 10.

Vydavač, e, m. Hus. Šal. 128. V-či = lidé,
kterým tkadlci odvádějí hotové zboží, jsou
to nejvíce židé. Jrsk. XXII. 225.

Vydávati. Pěkně to družba vydával (po-
vídal). Hoř. 96.

Výdavek, vku, m. Dyž přítel přived že-
nicha do domu nevěsty, byly v-ky. Hoř. 96.

Vydáviti. Dítě pláčem průtrž si v-lo.
XVI. stol. Rozb. II. 185.

Vydělánie, n. = výrobek. A kupci berú
jich (rolníků, vinařů, řemeslníků) v. Št. Bes.
48.

Výdělek. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 162.

Výdělkářství, n. Wtr. Part. 13. Sr. Vý-
dělkářstvo.

Vydmuchov, a, m, osada u Fryšt. Věst.
op. 1895. 18.

Vydmuchovisko, а, п., polní trať u Ba-
vorova v prus. Slezsku, Juliusburk. Čes. 1.
X. 193.

Vydmutina, y, f. 1700. Vlč. Lit. II. 1. 64.

Vydobytosť, i, f. Vlastní v. Slád. Bouř. 79.

Vynadokonaliti co. Jg. (Mus. 1898. 52. ).

Vydra, y, f. = cundra, scortum. Hus I.
202. —. Stanisl. Sr. Jub. XXXV., Flš.
Písm. 563.

Vydrati komu čím: karabáčem (vy-
práskati). Vyzov. Mus. ol. XII. 108.

Vydřaždžiny = mnohomluvný. Slez. Lor.
80. Sr. Dřaždžeč.

Vydražiti = vystopovati. Pes zajaca vy-
draží. Phľd. 1897. 314.

Vydrdati se kam. Až se v-dá ven = vy-
valí, vyjde. Šeb. 43.

Vydrgancovat komu do zadů = vybiti.
Již. Mor. Šeb. 180., 289.

Vydrovec, vce, m., chironeotes, ssavec
vačnatý masožravý. Vz Ott. XII. 204.

Výdrubek, bku, m., trať. Pck. Hol. 77.

Vydržať = dostati domluvu, bití. Val. čes.
1. X. 31. V-žeč. Slez. Lor. 80.

Vydrželý. Statek léty zemskými v. Sdl.
Hr. IX. 129.

Vydubiť = vydělati kůži duběnkami. Val.
Čes. 1. X. 32.

Vydupčiti, vz Predupčiti.

Vyduzniti komu = vytlouct. Již. Mor.
Seb. 154., 289.

Vydymovati co = dýmem ocaditi. 1704.
Vlč. Lit. II. 1. 9.

Vyfajfčić co = špatně udělati, pokaziti.
Slez. Lor. 80.

Vyflágat. Všecek rozum před tú volbú
v-li a včil budú hlúpýma. Již. Mor. Šeb. 204.

Vyfliaskať. Červený ani čoby ho v-kal.
Zát. Př. 65a.