383

Vyfouknutí parního kotle = vypláknutí
KP. IX. 22. Vz násl.

Výfuk, u, m. = ucházení spotřebované
páry z parního stroje. Vz KP. IX. 34. V.
páry. Ib. 17.

Výfukový. Parní stroj v., odchází-li pára,
vykonavši práci, přímo do ovzduší. KP. IX.
7., 27., O, t. XIV. 673. Sr. Kondensační.

Vygoň, e, f., polní trať u Bavorova v prus.
Slez. Čes. 1. X. 193.

Výgrunty, trať v Kobylí. Šeb. 189.

Vyhasákovati co: kládu = pomocí ha-
sáku na vůz vyzvednouti. Us. Čes. 1. VIL 20.

Vyhasiti. Brzo v-sil (dědictví probii).
Rybay.

Vyliazovák, u, m. = náčiní klempířské,
Jímž se výrobek z lůna vyhazuje. Vz Ott.
XIV. 348a.

Vyheblaný nôž = vyviklaný? Zát. Př.
240b.

Vyhejčkanec, nce, m. = vyhejčkaný. Nár.
list. 1900.

Vyhládnouti = vyhladověti. Us. Hoš. 102.

Vyhlášenec, nce, m. Nemůže být každý
v-ncem (slavným mužem). Sá. Kr. z Ješt.
259.

Vyhlazovák, u, m. = kladivo, kterým
klempíř plech vyhlazuje. Ott. XIV. 345.

Vyhledávací zásada (inkvisiční), činnosť
soudu. Ott. Říz. I. 62., 37., 255.

Vyhledávání, inventio. XVI. stol. Mus.
1898. 175.

Vyhnanský. V. léta. Mus. 1898. 248.

Vyhnati, vyhoňovati. Rozb. III. 733.

Vyhnetiť sa = z místa se hnouti. Phľd.
1897. 315.

Vyhnis Čen. Sr. Jub. XXXV.

Vyhnouti. Jeho vůli vyhýbati nelze (bez:
se). Kom. Theatr. 33. a j. A oni témuž ne-
bezpečenství vyhýbajíce (bez sе). Mart. S. 45.

Vyhoditi se komu kam. V-lo se mi to
na jazyk = přišlo, pověděla jsem to. Us.

Výhoniská, pl., n., pole u Sv. Ondřeje.
Mus. slov. III. 3.

Výhoňov, a, m., pozemek. Pck. Hol. 148.

Vyhoňovati. Vz Vyhnati.

Výhor (výhoř) = místo suchem vypálené,
vyprahlé. Čes. 1. IX. 391.

Vyhořeti. Když vyboruje západ, bude
pršeti. Hoř. 96. Tvrz v-la od zapálení hro-
mového. Dač. II. 116.

Vyhostiti koho od koho = vysvoboditi.
Ty ny ot vraha vyhosti. Hod. 14. stol. Mus.
fil. VII. 88.

Vyhrání. První v. z kapsy a kabátu svlíká.
Čes 1. X. 176.

Vyhraný. V-né peníze nejsou požehnané.
Hoř. 122.

Výhrbok, bku, m., Puffe. Sbor. slov. I.
194.

Vyhřeznouti. 0 tvarech sr. 6b. H. ml.
III. 2. 245.

Vyhřívající se peníze (poklady). Chorv.
154.

Vyhrmeť = nevinně trpěti. Zát. Př. 294a.

Výhrovać = tropiti nezbednosť; komu =
dělati zastaveníčka s hudbou; ubližovati. Slez.
Lor. 80.

Výhynek, nku, m. Kde leží dlouho do
jara sníh, tam se udělá v. Sá. Kr. z Ješt. 44.

Vychemičiti. Co si o své duši v-číš.
Havlíček. Nár sbor. 1901. 38.

Vychievati. Široké rukávy sa im len tak
vychievajú. Phľd. 1897. 346.

Vychladnouti. Běží s tím, aby to ne-
vychladlo (za tepla). Hoř. 123.

Výchlipka, y, f. V. pleny mozkové. Ott.
XVII. 104.

Vychlipnouti si = opiti se. Zat. Př. 72^b.

Vychlpkati polévku. Mus. ol. 1897. 89.
Sr. Vychlpiti.

Vychlúpati komu = vybiti. Již. Mor.
Šeb. 204.

Vychlustac komu = napoličkovati
Slez. Lor. 80.

Východ. Väščí v. (výdaj) ako príchod
(příjem). Zát. Př. 173a.

Vychodil Jan. Sr. Jub. XXXV.

Vychoditi. V-dil se z křivých noh. Mtc.
1900. 150.

Východná = kommisse. Borovany. Kub.
159.

Výchoz. Za Har. polož: I. 283.

Vychrákati. Neuverí, čo mu dušu na dlaň
vychráčež (vyložíš). Zát. Př. 28b., 254b.

Vychrániti co čím: pec hřeblem (z roz-
topené peci uhlí vyhrabati). Slez. Čes. 1.
VIII. 56.

Vychry, pl., m. = nerozvité zelí. Tábor.
Kub. 365.

Vychtíř, e, m. = vykýř, Dšk. Vok. 59.

Vychumlovaný. Je v. = čistý. Us. fiakristu.
Kukla Ш.

Výchylka, vz Rozchvěj.

Vychytralosť. Vz Zát. Př. 120., 124.

Vyinserovati. Plat za uhlí si v. t. j uhlí
si dati zaplatiti inzerováním. Nár. list. 1898.
č. 351. odp.

Vyitý = vyšlý. V. ze školy. Mtc. 1900.
340., 343.

Vyjednaný nuzníče, vždycky na mne po-
strky činíš. Sdl. Hr. VIII. 88.

Vyjetý. On vstával a oni byli už vyjetí
(už vyjeli). Mtc. 1900. 340.

Vyjevený. Hruška byla už v-ná = bylo
viděti poupata na květ. Hoř. 96. Cf. Zjevný.

Vyjevovací přísaha. Ott. Říz. I. 16., II 9.

Vyjímati se. Za to se v Pbľd. 1897. 245.
doporučuje: Nésť se. Ten kraj, vrch, zámok
dom atd z tejto strany nesie se velmi krásne.
Vz tam více.

Vykačkovať koho = za käčku vytahati.
Zát. Př. 249b. Vykačkovať oprav v: vy-
käčkovat. (IV. 960. ).

Výkalonosný chřestovník (brouk). Klim.
670.

Vykašlati se z čeho = zbaviti se toho.
Chč. (List. fil. 1898. 399. ).

Výkazný. V. kniha pokladniční. Ott. XIV.
438a.

Vykejklovati se z něčeho = vylhati se.
Dač. II. 124.

Výklad. V bibli jako v lesi první v. ne-
bezpečný. Kom.

Vykládačka, y, f V. v knihtiskárně =
děvče, které vykládá listy ze stroje. Nár. list.
1897. č. 315.