384

Vykládek s malými kraječky. Наr. J. 148.

Vyklbčiť koho = sbíti? Žát Př. 249b.

Vykléceti. V IV. 966. za Aesop polož:
Ezop. 217., 222.

Vyklečeti. Vyklekati sobě dary. Hus.
Výkl. I. 75.

Vyklený = vyklíčený. V. jádro. Císař.
Mtc. 1900. 339.

Výklestek. stku, m. Osm v-stkóv. 1490.
Arch. XVI. 347.

Vyklibrovati = provléci, podvésti. Hoř. 96.

Vyklokotati co. Slavík v-tal tajemství.
Hlk. Več 13.

Výklubek, bku, m. = vyklubání se. Slad.
Ham. 87.

Vyklučiti. (Zakládáním hradů) v lesích
zlodejstvo vyklučoval. Sdl. Hr. X. 320.

Vykludžič luku = skliditi seno z louky.
Lor. Slez. 80.

Vyknošený nôž = vyviklaný? Zát. Př.
240b.

Vyknošiť koho = sbíti? Zát. Př. 249b.

Vyknouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.
2. 257.

Vykolísati. Čo kolíska v-la, to motyka
zahrabala, č. 307.

Vykonatelnost' rozsudku. Ott. Říz. I. 9.

Vykotlený = vyžraný. V. zub. Tům. Ml.
126.

Výkotný = smělý v řeči. U Křenovic. Vchř.

Vykotouliti. Diži na dvůr v. Mus. ol.
XII. 159

Vykoukal F. V. Sr. Jub. XXXV.

Vykoukaný. Už mám oči v né (od dlou-
hého koukání). Us. Ba re. 42

Vykoulený = zmandlovaný. V. vesta. Jrsk
XXIII. 43.

Vykrášliti si něco. Br. Věk. 136.

Vykřičníkový. V. osenice (motýl). Vz
Stein. 108, Exl. 125.

Výkrojník, a, m., plinthus, brouk. V.
kýloštítý, n. porcatus. Vz Klim. 557.

Vykrotý = vykrojený, V. košile. Těšín.
Věst. Op. 1895. 19.

Výkružek, žku, m. = otvor (díra) v lo-
menici (ve štítu) střechy. Čes. 1. VIII. 314.

Vykrvavěný = krvavě vydělaný. V. groš.
Jrsk. ХХШ. 278.

Vykublaný. To je medzi svetom v. (vy-
cvičený). Zát. Př. 22b.

Vykutrati. Zas velikého čerta v-tral (vy-
myslil). Zát. Př. 23b.

Vykvétání krystallů. Vz Žv. III. 315.

Vykvětlice, e, f. = vykvetlá řepa. Nár.
list. 1898. č. 262.

Vykvetovati co = kvítím opatřiti, okrášliti.
Šeb. 159.

Vykvitovati co: směnku. Ott. Říz. I. 100

Vykýchnouti se z čeho. Z dlžob (dluhů)
sa vykýchat (vysekati). Zát. Př.

Vykývkati koho kam = vylákati. Zát.
Př. 226.

Výľah. Psi v. Zát. Př. 12.

Vylamovatel, e, m. Εziop. 47.

Vyláskaný. Taký je v., hneď by svetom
uletel od radosti. Zat. Př. 32a.

Vyléci = vylehnouti, vyjíti. Z ležení v.
Prok. 22.

Vyléčenec, nce, m. = vyléčený. Ott. XIV.
426.

Vyléčky. Hanáci nosili koženice, upjaté
pod kolenem a v. do vysokých botů. Mus.
ol. VIII. 114. Vz Příspěvky. V. (podléčky,
v Hrubčicích) kryly nohu mezi holínkou a
gatěmi (baněmi) Nár. sbor. 1901. 24.

Vylezený = vylezlý. Už byl u vršku v-ný.
Mtc 1900 138

Vylézti s čím. Dostávala strach a vy-
lézala s barvou (přiznávala se). Šml. IV. 106.

Vyležení, n. Dobývání mést v-ním. Tom.
302.

Vylíhnutý = vylíhlý. Mtc. 1900. 343.

Vylibovat. Mnoho v. (vylehávati, líhati).
Slov.

Vyliziti lesy. Arch. XVI. 532. Vz Liziti.

Vylňunka, y, f. = vlňák. Těšín. Věst.
op. 1895. 21.

Vylomoziti koho = sbíti? Zát. Př. 249b

Vymanévrovati co. Ott. XVI. 763.

Vymanglovat koho = sbíti? Zát. Př. 249b.

Vymastiti si co = kapcu (vyhráti). Us.
Hoř. 122.

Vymazal Fr. Sr. Jub. XXXV.

Vyméniť = vyjmenovati. Vyméniía vše-
ckých vředů. Val. Čes. 1 X. 370.

Výměnkář. V-ři přeje každý — ale ne-
beského království; Ani kočka nemá tak
tuhý život jako v. Nár. list. 1801. č. 189. 1.

Vyměřovačka, y, f. V. nemocí. Nár. sbor.
1901. 141.

Vymésti co odkud. Všetko z domu ne-
vymetaj (při výdaji dcery všecko nevydávej)
Mus. slov. I. 11.

Vymieniť co komu. Tanečnice mu klobúk,
vymienila. Phld. 1897. 178. Sr. násl.

Výmienka, y, f. = výplata. Phľd. 1897.
178 Vz předcház. Vymieniť.

Vymíňať sa čemu jak. Vymíňá sa ko-
stelu jak čert křížu = vyhýba se. Mus. ol.
1898. 120. Sr. Vymnouti.

Výminka = podmínka. Uzavřeno příměří
ptákovými v-kami; V-ky pokoje. Pal. Děj.
III. 1. 500., 504, II. 2. 371. a j.

Vymísiti se odněkud. 1630. Kom. Kor. 7.

Vymítati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 371.

Výmluva. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 45..
V. odst. 5. Každý hřích má svou v vu (každý
se omlouvá). Rybay.

Vvmlúvač, e, m. Hus. Post. 117b.

Vymluviti = úmluvu učiniti. A také v-li
že.. 1423. Mšín. 13.

Vymlzati co odkud. Z prsta to v-zal
(vycucal, vymyslil). Zát. Př. 47b.

Vymnouti co. Lačni jsouce počali vy-
mínati klasy a jísti. Bibl. kral. Mat. 12. 1.

Vymoklina, y, ť. = vvmoklé místo. 1511.
Arch. XVII. 505.

Vymrznouti. Prádlo v-zlo z vody. Mtc.
1900. 150.

Vymrznutý = vymrzlý. Císař. Mtc 1900.
343.

Vyrušený = mechem vycpaný. Mus. ol.
XI. 82.

Vymučiti co odkud. Povzdech z něho
vymučím. Z překladu Curtia.

Výmutka, y, f. Rumunská v. (rostl. ).
Wlt. 44.