387

Vyspěleček, čka, m. A proč tak počítá
neopatrný v. ? Nár. list. 1897. č. 259. feuill.

Vyspraviti koho z čeho. Zdráv býti a
z bídy ranhojičem vyspraven. Proch. 72.

Vystáti co. Má poplatky platiti, i roboty
a vše jiné vystávati. 1496. Arch. XVII. 472-
Vystojí toľko, ako skala y koľaji. Mus. slov.

III. 36. To nemôžu v. Sak to môžeš vy.
sedět. Šeb. 221.

Výstavci duby. 1494. Arch. XVII. 447.
Vz Výstavek.

Vystouplina, y, f. V. čelisti. Mus. 1859.
79.

Vystoupnutý = vystouplý. Císař. Mtc.
1900. 343.

Výstraha. V. proti věčnému zatracení.
Hus. Zrc. (Mus. fil. 1900. 211. ). Úsloví atd.
vz v Zát. Př. 257., 138. nn, 374a., XVI.
odst. 18. e).

Vystrašiti co odkud proč. Plat z ně
koho pro pokoj v. Har. 68.

Vystrčiti. Když pastýři jeho zradou oči
vystrká. Ezop. 4.

Výstřednost, vz předcház. Excentr.

Vystřeliti. V VII. 1085. za Šml. polož:

IV. 8. — se kam. Ryba se (z vody) daleko
na ostrov v-la (vyhodila). Ezop. 171.

Vystříci koho v potce skrze svou milosť.
Modl. CLXVII. 146.

Vystřízvěti. Již v-věl, al. vystřízlivěl.
Ezop. 187.

Vystrojenosť soustavy. Krč. Assoc. 106.

Vystrouhati jméno z listu = vyškrábati.
Sdl. Hr. III. 247. — komu: kravám = hnůj
vyškrábati a odstraniti. Val. Čes. 1. X. 39.

Výstupek přede dveřmi chalupy: pří-
střeší, sedadlo, kaplička, žebrácká. Čes. 1.
VIII. 398.

Výstupnický. V. společnosť na veřej-
nosti. Nár. list. 1898. č. 187. 2.

Vystykovati. Vystýkaj si zuby. Zát. Př.
248a.

Vysušiti. Mlynář plavce (pramenů) vy-
sušuje = odvádí-li jim na mlýn vodu, tak
že vraty málo jí protéká. Čes. 1. VII. 26.

Vysušovač, e, m., Tupfenbüchse. Ktt.

Výsuvka hlavně při slovech zdrobnělých
v bibli: mládenček, zvonček, svazček. Sr.
R^zb. Král 46.

Výsuvný. V. topeniště lokomobily. Ott.
XVI. 283.

Vysvědčiti co komu. Chč. S. I. 374.

Vysvětliti se komu o čem. Jakž se
Luterovi o tom v-li. Kom. Obláš. 94.

Vysvohodniti. Ld.

Vysyčený = vyžebraný. V. krejcar. Ku-
kla. 5.

Výsyp na tvári (pupence). Sbor. slov. III.
162

Vysypání. Ječmen je už na v. (vymetání).
Mtc. 1900. 141.

Vysýsnáť se odkud = vyhlédnouti. Val.
Čes. 1. X. 35. Sr. Výsysa v VIL 1086.

Vyšantrat se ze síně = vyjíti. Tům. Ml.
78.

Vyščéřať se komu = posmívati se. Strnad
se v-řal oráčom. Val Čes. 1. X. 31.

Vyščiřiny = kdo se šklebí к smíchu nebo
k pláči. Co ž je takový v. ? Slez. Lor. 81.

Výše subst.: vz-výši, z-výš, z-výši, na
výš; nč. z-výší. z-výši, na výš. Gb. H. ml.
III. 1. 218.

Vyšehrad. Vz Uč. spol. 1897. VIII. 11.

Vyšetřovaěka, y, f. = lampa k vyšetřo-
vání, Visitlampe. Ktt.

Vyšetřovadlo, a, n. V. výhřezové, Pro-
lapsspatel. Ktt.

Vyšiky, trať u Jelšavy. Sbor. slov. IV.
133.

Vyšín Vojt. dr. Sr. Jub. XXXV.
Vyšinář, e, т., orina, brouk. V. český,

o. bohemica, havezový, cacalia, mnohotvárný,
polymorpha, modrý, intricata, nádherný, spe-
ciosissima, starčkový, senecionis, temno-
modrý, tristis, úhledný, fraudulenta. Vz Klim.
686.

Vyšívačka, y, f. V-ky na Čes. Horácku.
Vz Čes. 1. X. 215.

Vyšívání. Jeho literatura z r. 1894. a
1895. Vz Čes. 1. 1897. 481.

Výšivky v Nitransku: na mehenickú formu,
na slivečky, na zahýbančeky, na racky, na
strapaté rúže, na staroverské růže, na hladké
rúže, na čičmanské srdca, na velké srdca,
na pol srdca, na kluky, na kalichy, na po-
hárky, na konvičky, na pilečka, na záklučky,
na kríž, na pol kríž, na čerešienky, na per-
kované kolesá, na štepené kolesá. Mus. slov.

1. 54. — V Trenčansku: na dusené riadky,
na gulečky, na hviezdy, na klieště, na lá-
mané kolesá, nа makovický, na ohreblá,
nа rebrá, na štiepané jabúčka, na slymáčie
rožky, na srdcia, na tulipány, na žilinku,
na zúbky. Ib. 26. — Na Liptovsku: na hady,
na hámriky, na hámričky, na hviezdičky,
na hrebenčeky, na kolieska, na křížky, na
lapku, na paličky, na poľuvania, na rozma-
ríniky, na retiazky, na štepenia, na tieštiky,
na věžičky, na vtáčiky. Ib. 26. — V Čes.
Horácku. Vz Čes. 1. X. 119. nn., 215.

Výšivkový. V. ornamentika. Čes. 1. VIL
309.
Vyškov. Pal. píše: Viškov. Pal. Děj. I.

2. 252., 259.

Vyšlapati. V-poval si faru (ucházel se
o ni). Šml. V. 33.

Vyšlý. Les ten jest v. (zrostlý), který se
k stavení hoditi může. 1494. Arch. XVII.
447.

Vyšmigrovať komu = metlou vyšlehati.
Val. Čes. 1. X. 36.

Vyšploumati džbán = vyšplouchati. Př.
star. II. 5.

Vyšoustati. Vyšoustán jí pardus u pra-
nýře pro smilství. Dač. II. 47., 147.

Vyšpulirovati a vybrati město. Har. J.
74.

Vyštěpení. Po v. tolika odborů stal se
časopis (musejní) též odborným. Mus. 1898. 4.

Vyštěptalý. V. liška, squalida vulpes.
Rozb. III. 694.

Vyštířený. Měl zuby v-né (ven rostlé).
Hoř. 95.

Vyštkati se v slzách. Slád. Oth. 133.

Vyšvácat komu čím. Horen. 208.

Vytahovacka, y, f. = žena zabývající se
skládáním lajsek. Hoř. 211. Vz Lajska.