388

Výtahový. V. most, Zugbrücke. Ott. XVII.
775a.

Vytajzlovat komu — vyhubovati. U Stu-
dené. Vchř.

Vytápati co čím. Máslo vytápala, va-
rucú miešala. Čes. 1. VIII. 342. Sr. Vytepati.

Vytápnouti = vynořiti se. Klc. v Mus.
1843. 81.

Vytejkač, e, m. = kdo za doby desátku
prohlížel mandele na poli a ustanovoval,
kolik jich se má odvézti faráři. U Polné.
Hoš. 102.

Vytěpený. V. zrádce. Tk. Ž. 215.

Výtržka, y, f. = vytržení. V. vody hrází.
1510. Arch. XVII. 127.

Výtvarný. V. umění. Vz Jub. IVc. 1 —84.

Výtěrek, rku, m. = podolek u košile. Seb.
171.

Výti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 207.

Vytírka, y, f. = červné sukno na chomoutě
podsedního koně. Jrsk. XXII. 249.

Vytískať. Kto nevytiska, nevyzíska. Mus.
slov. II. 49.

Vytlučený. V. cesta = vyjetá. Hoř. 96.

Vytratiti se jak. V-til se jak smrad,
jak čoud z lucerny, Tům. Ml. 263., jak voda
z koše. Jrsk. XXIII. 372.

Vytrčiť nohy = zemříti. Zát. Př. 191^b.

Vytřepati někoho ze spaní = vyburcovati.
Wtr. Part. 376.

Výtrh, u, m., Entzückung. Pal. Vz Vztrh.

Vytrhovač, e, m. V. řas, Epilationsap-
parat. Ktt.

Vytrousiti co = ztratiti. Čes. 1. X. 137.

Vytrpení za jiné. Vz Zát. Př. VIII. D.
odst. 5. a).

Vytrvalost. Vz Zát. Př. 139. nn., IX.
odst. 4.

Vyučesaný. Mus. ol. 1898. 120.

Vyučesati, vz Vyučesaný.

Vyúfati sa. Za Žát. polož: Př. 212a.

Vyumělkovanosť. Radik. listy. Sr. Vy-
umělkovati.

Vyušati = vytahati za uši. Revnovice.
Kub. L. f. 1900. 365.

Vyváděti. Ten se navyvádí = naskotačí;
napyšni. Hoř. 96.

Vyvaliti. V-lil sa ako sud, ako máček;
V-lil oči ako plánky. Zát. Př. 374a.

Vyvařiti. Předák (pramen) se zavařuje =
pod vraty jezu do vody zapadá a bez ne-
hody v mrtvé vodě se vyvaruje (vychází
zase ven). Čes. 1. VII. 26.

Vyvařovač. V. nástrojů, Instrumenten-
kocher. Ktt.

Vyvázati se z čeho. Jak se z té vděč-
nosti vyvážeme, věru nevím. Šml. IV. 71.

Vyvěřený = na úvěr vzatý. Šeb. 128. Vz
násl.

Vyvěřiti něco = na dluh vzíti. Arch.
XVIII 534.

Vyvětřiti se odkud. Až by se z něho
všecka syrovina v-la Fisch. Hosp. 32.

Vývin m. vývoj. Pal. Děj. III. 1. 127. V.
jest slovo dobré, utvořené z vin (a ne z ko-
řene vi příponou nominální nъ). Vystupovati
by se mohlo proti němu jen tím zřetelem,
že nemajíc odličného od staršího vývoj vý-
znamu, jeví se někomu zbytečným a méně

zvučným. Za to však jazyk závin již odlišil
významem od závoj a proto se nezavrhuje.
Vz Věst. 1901. 169.

Vyvinouti se čemu = zahynutí. Hus. Zrc.
73.

Vyvinovati se obhajuje se vedle vyví-
jeti. Vz Vest. 1900. 170.

Vývinozpytně něco zkoumati. ČI. Fyll. 2.

Vývlek, u, m. Dievky — vývleky (působí
vydaní). Zát. Př. 89a.

Vyvltavit se = naroditi se ve Vltavotýně.
Kub. 159.

Vývojka, y, f. = tekutina při fotografo-
vání. Us.

Vývrat, u, m. = sjetá vrstva země horní
hlíny. Čes. 1. IX. 195.

Vyvrátiti sklenici = do dna vypiti. Ho-
řen. 80.

Vyvrhnouti. To se mu často v-hlo =
udalo. Rozb. III. 733. V. příkop = vyko-
pati. 1479. Arch. XVIII. 354.

Vyvrsknouti se z maštale (vytratiti se).
Srub. 14., 38.

Vyvŕtať koho = sbiti. Slov. Zát. Př. 249b.

Vyvstalý tovaryš = kterv z práce vy-
vstal, z ní vystoupil. 1669. Mtc. 1898. 400.

Vyvstati. Ptáci vy vstavše odletěli (zdvihše
se). Ezon. 285.

Vyzajímati komu = vyšlehati. Val. Čes.
1. X. 32.

Vyzařovací mohutnosť platiny. Žv. III.
254.

Vyzbyti koho odkud (ze světnice do-
stati). Laš. Mus. fil. 1897. 445.

Vyzdvižení stavení = vystavění ho. Čes.
1. 1898. 183.

Vyzdvižený. V. propovědění, axioma ne-
gatum. XVI. stol. Mus. 1898. 256.

Vyzdychati. Koně v-li = pošli. Zát. Př.
200b.

Vyzejskalý = vycvičený. Táboří a Sirotci
byli v bojích tak v-lí a zkušení, že.. Dač.
I. 25.

Vyzerať. Vyzerá ako božie umučenie,
ako obrážtek, ako s kríža sňatý, ako smrť.
Zát. Př. 374^b. Vyzerá do hrobu (o těžce
chorém). Čes. 1. VII. 41.

Vyzhovárať sa = vymlouvati se. Brt. P.
n. 78.

Výzkumec, mce, m. Věst. VII. 268.

Vyznadati = vynadati. Mus. ol. 1898. 120.

Vyznámiti. Své kacířství v. = vyznati
(zastar. ). Mus. 1900. 189.

Významový. V. blízkosť slova. Mus. fil.
IV. 334.

Výzov, u, m. = vyzvání. Ld. 102. Neujalo
se.

Vyzrálý člověk (dospělý). St. Bes. 56.

Vyzretý = vyhlídnutý. Slov. Čes. 1. VIL 41.

Výztuha, y, f. V v lokomotivě u náraz-
níků. Ott. XVI. 293.

Vyzuhiti se komu = vysmáti se. Šeb.
209.

Vyzuna, y, f. Je jako v. (m. vyzina =
hubená). Dšk. Vok. 38.
Výzva, y, f. = vyzvání. V. k boji. Slád. Rom.

13.
Vyzvídavý. V. oko matčino. Sml. V. 55.
Vyzvídka. Vz Zát. Př. V. odst. 18.