389

Vyzývací řízení soudní, žaloba. Ott. Ěíz.

1. 5., 105..

Vyždieti, ždmu = vyždímati. Gb. H. ml.
III. 2. 477.

Vyžehnúti, eructare. Vyžehlo srdce mé
slovo. Ž. klem. 44 2. (Gb. H. ml. III. 2. 250. )

Vyženěný statek. Wtr. Živ. vys. šk. 170.

Vyžieti, vyžmu = vytlačiti, vyždímati.
Vyžmi vodu. Maš. ruk. 48^a.

Výživa. Úsloví atd. vz v Zát. Př. X.

Vyžívani do smrti = užívání. Laš. Mus.
fil. 1897. 445.

Vyžle, ete, n. To je v. = čiperné děvče.
Hoř. 117. — V. = lesní mužík. Vz Jrsk.
XXII. 120.

Vz předložka s akkus. Ale v strč. vyskýtá
se nejednou i při lokale, usque ad. Choceň
vz řece. List z r. 1227. = na řece. Rozkáza
svým sě jmieti vždy vzhotovie = na hotově.
Alx. BM. 150. Vypoviedáme o hradu vz Stráži.
Hrad. r. 1388. (Arch. II. 318 ) atd. Zde všude
vz = naslok. Vz Mus. fil. 1899. 285. Proto
vyložiti možno verš 48. v Ludiši RKK.: Vz
výši na pavlači krásné sedieše kněz = na
výši. Tamtéž. Této předl, se na Císařovsku
neužívá až na některé výrazy: Zhuhdarma,
zdyló, zvěšó, skłoščó, vzhłóbió. Vz Mus. 1900.
149

Vzac = vzíti. Slez. Lor. 81.

Vzácnosť. V-sti porovnání. Vz Zát. Př.
XV. odst. 16.

Vzácný. Vzácne nenie lacné; V. ako my-
šacienec. Zát. Př. 376a-. V. jak slepý pes
na honbě, jak hus v nebi, jak v patě trn,
jak struhadlo na vesno. Mus. ol. 1898. 120.
Sr. Zát. Př. 40b. V jako labuť v poušti.
Šml. VI. 110.

Vzájemnost. V-sti výminky. Vz Zát. Př.
VIII. A. odst. 2. a 106. nn.

Vz-Bóh (strč. ) skleslé v adv. vzbóh =
darmo a přetvořené ve zbóh: vz bóh tvé
srdce vzdyše. Kat. brn. 255. Zbóh se těšíš.
Pulk. L. (Gb. H. ml. III. 1. 27. )

Vžac = vz'ti. Slez. Lor. 80.

Vzbouzeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.

2. 335.

Vzbožení, n. V. syna (Krista). Modl.
CLXXXVIII. Vz Vzbožiti.

Vzbuchnouti. Jak požár vzbuchne náhle.
Pavl. Konp. I. 24. Jiskro vzbuchni v nový
žití dech. Proch. 76.

VzBuráceti se. Louk. 57.

Vzdálí, také subst. = vzdálenost. Ve vět-
ším v. Vz Gb. H. ml. III. 1. 218

Vzdech. Vzdechy kruší srdce. Šml. X. 71.

Vzdechnouti proč. Za své hříchy vzdy-
chati. Št. Bes. 106.

Vzdělanectvo, a, n. České v. Pal. Pam.
696.

Vzdělatelnosť řeči. Pal. Záp. I. 19.

Vzdělavatelně něco činiti. Mart. S. 50.

Vzdélí. Kterážto krajina má vzdélí 40 dní
cesty. M. Polo. (Mus. 1897. 508., 509. ).

Vzdorokrál Ruprecht. Fal. Děj. III. 1. 90.

Vzdorovolba, y, f. Pal. Děj. II. 2. 92.

Vzduchoživec, vce, m. = výletník. Nár.
list. 1898. č. 250.

Vzdůrňák, a, m., vz Vzdurák. Kadlč. 136.

Vzdušivo, a, n. Obraz v-va jsou plíce.
Klc. v Mus. 1843. 69., 71.

Vzdychati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 363.,
Vzdechnouti. — co. Ž. pod. 113b. 17.

Vzeplouti. Pod nimi vzeplul člun (vy-
nořil se). Krs. Ten. 33.

Vzestkvěti se. Ty's se vzestkvěla nad
jiné. Pal. Záp. I. 28

Vzevříti = pocíti vříti. Ať málo zevře.
Maš. ruk. 204b.

Vzežrati, devorare.

Vzhoru. Potom jemu zbožie v. pojde =
přibývati bude. Maš. ruk. 22a.

Vzhrda, y, f. = pohrdáni. Zakyslá v. Slád.
Bouře. 80., Cym. 67. V. v ní vyšlehla. Slád.
Tayl. Col. 49. Vzbrdu cítí. Slád. Caes. 35.
Bojovná v. Slad. Rom. 81. Vz Vzhrd.

Vzhrzeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.
2 266.

Vzchovati co na svém hnoji. Kn. rožm.
čl. 143.

Vzíti, vezmu. O časování vz Gb. H. ml.
III. 2. 184. — kde. Dievka u vodě strach
vezme = pojme. Maš. ruk. 28^a.

Vzkružový. V. soustava střechy. Ott.
XV. 263.

Vzlapati, palpare. Ž. pod. CXIII. 15.

Vzlízati, lingere. V. zemi. Ž. pod. LXXI. 9.

Vzlykavě ze sebe vyrážel. Jrsk. XXIII.
380.

Vzmužiti se. V Bohu vzmužte se. Proch.
62.

Vznak. O pův. sr. Krok 1897. 204.

Vznásledovati, subsequi. — koho. Ž.
pod. XXII. 6.

Vznemáhati, infirmari. Ž. pod. XXV. 1.

Vznésti, parte, vznešil. Arch. XIV. 25.
V. = zajmouti. Aby měl moc takového v.
1597. Sbor. č. 3. 22.

Vznešenomyslnosť, i, f. Fisch. Hosp. 329.

Vznět, u, m., Zünder, Zündmittel. Rozb.

II. 139.

Vzniknouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.
2. 249.

Vzníti, vzňu. Vz Zvníti.

Vznošování, n Divná v. moře. Hod. 14.
století. Mus. fil. VIL 93. Sr. Vznošení.

Vznucovati, provocare. — koho к čemu:
к létání. Ž. pod. 112a. 32.

Vzobykati, exerceri. Ž. pod. CXVIII. 48.
78.

Vzorání, n. Ze v. dědiny jeden pohon.
Kn. rožm. či. 169.

Vzorkovací válec. Ott. XIV. 346b.

Vzorkový. V. nástroje soustružnické,
Dessinstähle. KP. VIL 232., 235.

Vzpáliti oheň = rozpáliti. Maš. ruk. 223».

Vzpěra, y, f. Vzpěry ve střeše. Vz Ott.
XV. 263.

Vzpěradlo, a, n. V. či závěrka v hodinách.
Vz KP. VIL 272.

Vzpěmice, e, f. = obrácená laloška
(karnys). Vz Ott. XIII. 1090.

Vzpohídnouti koho na púť. Š t. Bes. 105.

Vzpoléci = vzpoléhnouti. Gb. H. ml. III.
2. 163.

Vzpomenouti. O tvarech vz Gb. H. ml.

III. 2. 247.