390

Vzpomínkový. V. dílo (ve kterém se
vzpomínky líčí). Mus. 1897. 90.

Vzpřáhati со к čemu. Meč v. к úderu.
Kuč. 49.

Vzříhati, eructare. Ž, pod. CXLIV. 7.

Vzrůst nízký, útlý, chybný, vz Zát. Př.
VI. odst. 5., vysoký, pěkný, mohutný. Ib.
VI. odst. 4.

Vzsmrděti se, původní k zmrdeti se. Mus.
1898. 171.

Vzstřieci, observare. Ž. pod. XXXVI. 12.

Vztéci = naběhnouti. Neumře, doniž jemu
lýtky nevztekú. Maš. ruk. 22b.

Vztek. Míti vzteká m. vztek. Us. Gb. H.
ml. III. 1. 29.

Vztekloun, u, m. Německý v. Nár. polit.
1898. č. 200, Nar. list. 1897. č. 341. odp.

Vztleskati, plaudere. Ž pni. XCVII. 8.

Vztrh, u, m., Entzückung. Šf. Vz Výtrh.

Vztrhnouti se = rychle poeíri. Vztrhne
se mu sračka, nemoc. Maš. ruk. 177^b., 218^b.

Vztržeti = táhnouti. Rozb. II. 145.

Vztúlati sě, circumire. Ž. pod. LVIII.,
15.

Vztyčnořitka, y, f. motýl. Vz Stein. 79.

Vzvaliti co nač. Rozb. III. 725.

Vzvésti co kam. К tobě oči moji
vzvodím. Modl. ms. XXXVI. 60.

Vzvieci, vz Viecě.

Vzvléci na sě což najhoršieho = obléci.
Kn. rožm. či 270.

Vzvodněti = vodnxim se státi. Uvrz tři
zrna soli (v krev sstydlú), tehdyť hned
vzvodní (ta zrna). Maš. ruk. 203a.

Vz výši v Rkk. Ludiše 48. Vz předcház.
Vz.

Vžádati (vzžádati), invocare. Vžádaj mne.
Ž. pod. XLIX. 15. — Vžádati se kam: do
cechu. 1518. Arch. XVII. 258.

Vžídelnatý. V. země = zřídelnatá. Val.
Čes. 1. X. 39.

W bílé (motýl). Exl. 40.

Wagner Jan dr., hvězdář. Vlč. Lit. slov.
I. 262. — W. Oktavian dr., prof. a spis.,
nar. r. 1870.

Waldenští. Vz Pal. Děj. IV. 1. 429 nn.

Wegerich, wegerei = jitrocel. Maš. ruk.
190a. atd. O pův. vz více v Mus. fil. 1901.
209.

Wegerichtový. V. voda. Maš. ruk. 200a.

Wegewart = jitrocel. Maš. ruk. 184a.
Vz Mus. fil. 1901. 209.

Weigner Kar. dr., spis.

Weiss, a, i -e. Dle Gb. H ml. III. 1. 82. —
W. Vil. dr. Sr. Jub. XXXV.

z Weitmile Beneš. Vz Pal. Děj. V. 1. 364.

Wellner Max. Sr. Jub. XXXV.

Wenzig Jos. Sr. Jub. XXXV., Fiš. Písm.
621.

Wermuttrank = pchynek. Maš. ruk.
48b. a j. Sr. Mus. fil. 1901. 209.

Werndovka, y, f., ručnice. Vz Ott. XIII.
188b.

Weyr Em. dr. a Ed. Sr. Jub. XXXV.

Whist, hra franc. kartami. Us.

Whistovati s někým. Pal. Záp. I. 88.

Whistový. W. karty (franc). Vz Ott.
XIV. 12.

Wiesner Alois, knihtiskař v Praze.

Wietbie zdrziewie = větví z dříví. Praž.
evang. (List. fil. 1897. 187. ).

Wichingovství, n. = klerikalismus. Mor.
Nár. list. 1901. č. 9. 1.

z Wiklefa Jan (Wycliffe). Vz Pal. Děj.
III. 1. 38., Flš. Pism. I. 146.

Wilde = divizna. W. dicitur divoké ko-
ření. Maš ruk. 238b. (Mus. fil. 1901. 209. ).

Wimmrovka, y, f. = Wimmrovy sady
u Prahv. Pal. Záp. I. 140. (148?).

Winkler Fr., spis., 1839. —1899. (6. /7. ).

Winštajn, u, m. = vinný kámen, tartarum,
střhněm, win — stein (weinstein). Maš. ruk.
178b. (Mus. fil. 1901. 209. ).

Winter Zikm. Sr. Jub. XXXV.

Wismus, u, m. = nevzácný červenavě bilý
kov. Maš. ruk. 191a. O pův. sr. Mus. fil.
1901. 209.

Woldřich Jan dr. Sr. Jub. XXXV.

Wünsch Jos. Sr. Jub. XXXV.

Vz Gb. H. ml. III. 2. 477. O výslovnosti
hlásky у vz Mus. 1899. 285. —322. Za y na
Lašsku e: menař, oseb (osyp). 1757. Vz Mus.
fil. 1897. 208. Jeho změny u Císařova na
Mor., vz Čes. 1. VI. 586., v jihozáp. Čech.
vz Dšk. Vok. 58., na Hořicku, vz Hoř. 74.,
na Hornoostravskú vz v Lor. 15 — Spor
o i ay. VzMus. 1893. 304—333., 454. -493.

-у koncovka а) пот. akkus. a vok. dualu
u, holub a dub', vz Gb. H. ml. III. 1. 45.;
Ъ) пот., akkus. a vok. pl. u, dub', ib. 46., 47.,
53.; c) instr. pl. u, chlap a dub' (v dial. bývá
ý: s terna chlapy), vz ib 63., 64., -mi, -ma
-ami, -ama, -oma; d) instr. pi. u, město':
městy, křídly, ústy, vz ib. 141., -mi, -ma,
-ami, -ama, -oma; e) gt. sg. u, ryba' (dial.



	390

	Vzpomínkový. V. dílo (ve kterém se vzpomínky líčí). Mus. 1897. 90. Vzpřáhati со к čemu. Meč v. к úderu. Kuč. 49. Vzříhati, eructare. Ž, pod. CXLIV. 7. Vzrůst nízký, útlý, chybný, vz Zát. Př. VI. odst. 5., vysoký, pěkný, mohutný. Ib. VI. odst. 4. Vzsmrděti se, původní k zmrdeti se. Mus. 1898. 171. Vzstřieci, observare. Ž. pod. XXXVI. 12. Vztéci = naběhnouti. Neumře, doniž jemu lýtky nevztekú. Maš. ruk. 22b. Vztek. Míti vzteká m. vztek. Us. Gb. H. ml. III. 1. 29. Vztekloun, u, m. Německý v. Nár. polit. 1898. č. 200, Nar. list. 1897. č. 341. odp. Vztleskati, plaudere. Ž pni. XCVII. 8. Vztrh, u, m., Entzückung. Šf. Vz Výtrh. Vztrhnouti se = rychle poeíri. Vztrhne se mu sračka, nemoc. Maš. ruk. 177^b., 218^b.	Vztržeti = táhnouti. Rozb. II. 145. Vztúlati sě, circumire. Ž. pod. LVIII., 15. Vztyčnořitka, y, f. motýl. Vz Stein. 79. Vzvaliti co nač. Rozb. III. 725. Vzvésti co kam. К tobě oči moji vzvodím. Modl. ms. XXXVI. 60. Vzvieci, vz Viecě. Vzvléci na sě což najhoršieho = obléci. Kn. rožm. či 270. Vzvodněti = vodnxim se státi. Uvrz tři zrna soli (v krev sstydlú), tehdyť hned vzvodní (ta zrna). Maš. ruk. 203a. Vz výši v Rkk. Ludiše 48. Vz předcház. Vz. Vžádati (vzžádati), invocare. Vžádaj mne. Ž. pod. XLIX. 15. — Vžádati se kam: do cechu. 1518. Arch. XVII. 258. Vžídelnatý. V. země = zřídelnatá. Val. Čes. 1. X. 39.

	w.

	W bílé (motýl). Exl. 40. Wagner Jan dr., hvězdář. Vlč. Lit. slov. I. 262. — W. Oktavian dr., prof. a spis., nar. r. 1870. Waldenští. Vz Pal. Děj. IV. 1. 429 nn. Wegerich, wegerei = jitrocel. Maš. ruk. 190a. atd. O pův. vz více v Mus. fil. 1901. 209. Wegerichtový. V. voda. Maš. ruk. 200a. Wegewart = jitrocel. Maš. ruk. 184a. Vz Mus. fil. 1901. 209. Weigner Kar. dr., spis. Weiss, a, i -e. Dle Gb. H ml. III. 1. 82. — W. Vil. dr. Sr. Jub. XXXV. z Weitmile Beneš. Vz Pal. Děj. V. 1. 364. Wellner Max. Sr. Jub. XXXV. Wenzig Jos. Sr. Jub. XXXV., Fiš. Písm. 621. Wermuttrank = pchynek. Maš. ruk. 48b. a j. Sr. Mus. fil. 1901. 209. Werndovka, y, f., ručnice. Vz Ott. XIII. 188b. Weyr Em. dr. a Ed. Sr. Jub. XXXV. Whist, hra franc. kartami. Us.	Whistovati s někým. Pal. Záp. I. 88. Whistový. W. karty (franc). Vz Ott. XIV. 12. Wiesner Alois, knihtiskař v Praze. Wietbie zdrziewie = větví z dříví. Praž. evang. (List. fil. 1897. 187. ). Wichingovství, n. = klerikalismus. Mor. Nár. list. 1901. č. 9. 1. z Wiklefa Jan (Wycliffe). Vz Pal. Děj. III. 1. 38., Flš. Pism. I. 146. Wilde = divizna. W. dicitur divoké ko- ření. Maš ruk. 238b. (Mus. fil. 1901. 209. ). Wimmrovka, y, f. = Wimmrovy sady u Prahv. Pal. Záp. I. 140. (148?). Winkler Fr., spis., 1839. —1899. (6. /7. ). Winštajn, u, m. = vinný kámen, tartarum, střhněm, win — stein (weinstein). Maš. ruk. 178b. (Mus. fil. 1901. 209. ). Winter Zikm. Sr. Jub. XXXV. Wismus, u, m. = nevzácný červenavě bilý kov. Maš. ruk. 191a. O pův. sr. Mus. fil. 1901. 209. Woldřich Jan dr. Sr. Jub. XXXV. Wünsch Jos. Sr. Jub. XXXV.

	Y.

	Vz Gb. H. ml. III. 2. 477. O výslovnosti hlásky у vz Mus. 1899. 285. —322. Za y na Lašsku e: menař, oseb (osyp). 1757. Vz Mus. fil. 1897. 208. Jeho změny u Císařova na Mor., vz Čes. 1. VI. 586., v jihozáp. Čech. vz Dšk. Vok. 58., na Hořicku, vz Hoř. 74., na Hornoostravskú vz v Lor. 15 — Spor o i ay. VzMus. 1893. 304—333., 454. -493.	-у koncovka а) пот. akkus. a vok. dualu u, holub a dub', vz Gb. H. ml. III. 1. 45.; Ъ) пот., akkus. a vok. pl. u, dub', ib. 46., 47., 53.; c) instr. pl. u, chlap a dub' (v dial. bývá ý: s terna chlapy), vz ib 63., 64., -mi, -ma -ami, -ama, -oma; d) instr. pi. u, město': městy, křídly, ústy, vz ib. 141., -mi, -ma, -ami, -ama, -oma; e) gt. sg. u, ryba' (dial.