391

-e), ib. 175.; f) пот., akkus. a vok. pl. u, ryba':
ryby (někdy -a m. -y podle: město: hora,
luka, hrana), vz ib. 178., -a; g) instr. pl.
u, ryba' m. -ami: svými slzy, častými ža-
loby, ib. 182.; h) gt sg. u, vládyka': vlá
dyky, ib. 196.; i) пот., akkus. a vok. pl.
u, vládyka', vz ib. 198., -ové, -é, -i; k) instr.
pl. u, vládyka' m. -ami, novotvar: s levity,
vz ib. 199., -ami; l) akkus. pl. u, hosť: hosty,
vz ib. 342., 346., -i, -ě; m) instr. pl. u, hosť:
hosty, vz ib. 343., 349., -mi; n) пот., akkus.,
a vok. dualu u, kámen': kameny, vz ib. 407.,
409., -a; о) пот., akkus. a vok. pl. u, kámen':
kameny, vz ib. 407., 409., -nie, -i, -ové, -e;
p) instr. pl. u, kámen': kameny, vz ib. 407.,
410., -mi, -ami.

ý. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 477. Jeho změny
v jihozáp. Čech. Vz Dšk Vok. 23. Na Lašsku
bylo v starší době é (e) za ý; pod platem
panském. 1728. Vz Mus. 1897. 207., Mus. fil.

1897. 208.

YBerlauf, U, m. = užitky po zaplaceni
všech nákladů přebývající. Wtr. Part. 407.

Ydria = orudie k vodě připravené. Hus
II. 35.

уе = 1. ё: byelmo =bělmo, vyeru = věru;
2. ié: obyerati = obiérati. Šb.

-yka: pijatyka. Lor. 35.

-yl m. -l v příp. part. oft. act.: spadyl
(spadl), nedyl, sedyl. Vz Gb. H. ml. III. 2. 94.

-ym (= -im) m. em konc. a) v instr. sg.
u, chlap a dub' v dial.: pod lesym, laš.;
hunym = honem. Gb. H. ml. III. 1. 45.;
b) instr. sg. u, město' na Lašsku: oknym.
Brt. D. I. 1G2, 359. — Příp. 1. os. sg. praes.
na Lašsku vedle -em. Jo sě tě veznym. Vz
List. fil. 1898. 75., -em.

-yně, vz -yni. U Husa, vz List. fil. 1899.
452. U Palac. Vz Mtc. 1901. 151.

-yni v strč. v nom. sg. pravidlem bez vý-
jimky: prorokyni, němkyni, poselkyni, bez-
dětkyni; nč. -yně: prorokyně atd.; odsutím
ě pak jest: bezdětkyň, přítelkyň. Vz Gb. H.
ml. III. 1. 204.

-yš: Loryš Lor. 36.

-yu konc. nom. a vok. pl. u, oráč' (zastr. ):
otczyu naši. Vz Gb. H. ml. III. 1. 104.

Jak se mění z na Hořicku, o tom vz Hoř.
77., na Hornoostravsku, vz Lor. 25. Z m. s na
Lašsku: z obcí. Vz Mus. fil. 1887. 444. —
Z slabikotvorné v jihozáp. Čech. Vz Dšk.
Vok. 63. — O skloň, jmen ukončených v z vz
Gb. H. ml. III. 1. 119. — Z předl, na Cí-
sařovsku vz v Mtc. 1900. 150. Z stojíc m.
vz pojí se s akkus. Vz Gb. H. ml. III. 1.
217. Z s akkus. místo (spodobou) = asi.
Žedla sym ze šest kobzoli. Slez. Lor. 81.

1. Za předl. na Cisařovsku. Vz Mtc. 1900.
150.

2. Za s instr. místo s gt. temporis. Kto
by za příměřím škodu učinil. Kn. rožm.
čl. 125., 126. Za příměřím pozvachu jich na
hrad. Dal. kap. 12. Nyní s gt.

ZáBa Gust. dr. Sr. Jub. XXXVI.

Zababrať sa od čeho = umazati se. Zát.
Př 111a.

Zábava. Lidové z-vy na Mor. Vz Mus. ol.
XII. 11. Úsloví vz Zát Př. VIII. A. odst.
23. n. Z. a činnosť krátí čas. Slád. Oth. 72.

Zabejčilý = zamračený. Rais. Pot. 141.

Zaběliti se kdy. Krajiny ke žni se za-
bělují. Joh. 4. 5. -42. (List. fil. 1897. 358. ).

Zabený = zabitý. Z. husa. Rakovn. Kub.
159.

Zabíječka, y, f. = místnosť, kde se do-
bytek poráží. Ott. XIII. 104.

Zabíliti co: pravdu = zakřidovati, za-
haliti a p. Šml. V. 70.

Zabiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
334. Vz Zahlušiti, Zalomádzgati, Zarumádz-
gati, Zatantušiti, Zkántriti. Zabil by blechu
na bruchu atd Vz Zát. Př. 377a.

ZáBlacka, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

ZaBlahopřáti komu. Us.

Záblatné, п., pole. Pck. Hol. 132.

Záblatský, rybník u Třeboně. Pal. Pam.
122.

Zahlouditi. Svět zdil od Boba. Št. Bes. 85.

Zábnouti: O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 257.

Zabočile na ni pokukovala. Nár. list.
1899. č. 290. feuill.

Zabogdaničiti si = jako bogdan si po-
čínati. Slov. Phľd. 1897. 148.

Zábojový = záboje (olejny) se týkající.
Z. koláč, Hanfkuchen. Pck. Hol. 196.

ZáBorský Jonáš, spis., nar. 1812. Vz Vlč.
Lit. slov. 181., 278.

Zabr = pěkný, z něm. sauber. Us. fiakristů.
Kukla 134.

Zábraní, n., místo za branou. Pck. Hol.
192.

Zábransko, а, n., trať. Pck. Hol. 140.

Zabrati se nad čím. Tuze se nad tím
zabírá (trápí). Císař. Mtc. 1900. 142.

Zabratý. Je z-té na dažď (zabírá se na
déšť). Zát. Př. 230b.

Zábraží, n., louka u Pardubic. 1509. Arch.
XVII. 110.

Zábražník, u, m. Z. u pluhu, řídlo na
brázdu. Na jihu. Kub. 159.

Zabřcený med = který má buňky za-
lepené. Mus. ol. 1898. 120.

Zabřdati. Jazyk mu zabŕda (jest ne-
ohebný, zatrhuje). Zát. Př. 60b.

Zábrdí, n., les. Pck. Hol. 133.
Zabřeští, n., pole. Pck. Hol. 167.
Zabříšťa, trať. Pck. Hol. 53.