392

ZaBrněť. Mucha zabrňala (zabzučela). Val.
Čes. 1. X. 371.

Zahruchaný. Za Němc. polož: III. 46.

Zábsti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 155.

Zábudok, dku, m. Za Zát. polož: Př. 19b.

Zabuchotati = zaklepati. Srdce mu tak
zlo. Horen. 64.

Zábuří, n., pozemek. Pck. Hol. 129.

Zabyti se. Všem zabylo se (zastesklo),
když se rozhlédli po kraji. Horen. 181.

Zácesťa, pl., pozemek. Pck. Hol. 167.

Zacipovati = zacpávati. XV. stol. List.
fil. 1901. 45. Sr. Zacipati.

Zacivěti nač. Slád. Caes. 27.

Zaćměć = nocí býti někde překvapenu. Slez.
Lor. 81.

Zacvokovati co čím: díru kolíkem. Čes.
1. X. 34.

Zač, e, f. = Žatec. Us. u Žatče. Gb. H.
ml. III. 1. 123.

Začepená, é, f. = plat za čepeni nevěsty.
Věst op. č. 3. 5.

Záčinek, nku, m. Keď je vianočná noc
tmava, bude tma v z-ku. Zát. Př. 228b. Vz
Záčin = perna.

Zacitovať = zaříkávati. Z. hostec. Slov.
Mus. 1848. II, 211.

Začiž, vz Čiž.

Začmurkati, začmurknouti očima. Horen.
123.

Začúřiti se. Šeb. 93. Sr. Čúřiti.

Záda. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 153.
O pův. sr. Krok 1897. 204.

Zádava, y, f. Ty zádavo! Proch. 121.

Zadáviti žádosti = potlačiti. Rozb. II.
140.

Zadědiní, n. = míso za dědinou. Pck.
Hol. 62.

Zadek. Zadkom sa přikryt; Zadkom vy-
hazovat'; Do zadku trúbiť atd. Vz Zát. Př.
377a. Spravil si z huby zadok (dáví; ne-
dostál slovu). Ib. 77^b. Zadkem trúbiti (bzdíti).
Ezop. 287. Řečníci jazykem zadek pasou
(řečmi vydělávají, aby užívali). XVI. stol.
Vlč. Lit. I. 356.

Zadělati co za kým: dvéře = zavříti.
Horen. 268.

Zadění, n. — pevna. V červen z. čisť,
hnůj vo/. Čes. 1. VII. 375.

Zadeštiti kam. Až na kapitol z-la krev
(deštěm spadla). Slád. Caes. 50.

Zadisputovati si s kým. Wtr. Živ. vys.
šk. 409.

Zadka, trať u Kozic. Př. star. V. 121.

Zadluženec, nсе, m. = zadlužený. Jeln.
155.

Zadlužilosť. Kor. jes. 32.

Zadněk, děnku, m., zadyněk = zadina.
Třeboň. Kub. L. f. 1900. 365.

Zadní pec = chlebová. Čes. 1. VIL 420.

Zadnice (řiť). O pův. sr. Krok 1897. 204.

Zadok, vz Zadek

Zadovej, ého, m. = vzadu ve vsi bydlící.
Hoř. 82.

Zadrdoliti = ledabyle zavázati. Šeb. 100.,
178., 289. Kukuč (šátek) si zadrdolijú (za-
vazují). Mor. Čes. 1. 1898. 233.

Zádrenie = ňádra. Zát. Př. 58b.

Zadrhávka, y, f. = druh vyšívání. Chod
Čes. 1. VIII. 60.

Zádrhel, hlu, m. Sú k zemi poraženi těmi
z-hly zapletenými. Chč. (List. fil. 1898. 389. ).

Zádrhlitý. Z. a podezřelé mluvení. Kom.
Obláš. 132.

Zadrobenka, y, f. = polívka drobená.
Hoř. 184.

Zádruha. Staroslovanská z. Vz Mus. ol.
II. 21., Nár. sbor. 1899. 38. nn. Z. v právu
slovanském. Naps. Kar. Kadlec. V Praze
1890. Také v Nár. sbor. VI. 50. nn.

Zadržovací právo = retenční. Ott. Říz.

I. 100., 140.

Záduchový kašel. Řezn. Pal. 241.

Zadumati se nad čím. Vlč. Lit. I. 348.

Zadusiti se = úplně se přikryti. Maš. ruk.
(Mus. fil. 1900. 338.

Zadušenina. Z-nami smrad zadušují
zvěřin lesních. XVI. stol. Rozb. II. 185.

Zadušitá, é, f., trať. Pck. Hol. 125.

Zadušitý. Z. truhla. XVI. stol Rozb. II.
184.

Zádušník, u, ш. = balšan. Mus. slov. I. 69.

Zadušovat Si = zakouřiti si z dýmky.

Žďársko. Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuiil.
— Zadušovati se. Na mou dnši, pes má uši,
kráva rohy, kůň podkovy. Seb. 222.

Zádvoří, п., místo za dvorem. Pck. Hol.
195.

Zadvorský, trať ve V. Pavlovicích. Šeb.
190.

Zádych, u, m. = zadechnutí. Všemohoucí
z. nejvyšší lásky. Proch. 99.

Zadynek, vz Zadněk.

Zadzivenie, n. Keď sa ze strachu a zadzi-
veňá (udivení) prebral. Nár. sbor. II. 64.

Zadžgati díru = zacpati. Mor. Brt. P n.
59.

Zafírní = zafírový. Jacinctus jest vodný
a z. Maš. ruk. 293a.

Zagagotať = zakejhati (o husích). Zát.
Př. 166b.

Zagiglať. Zát. Př. 247.

Zagitovati co: obec. Vlč. Lit. I. 361.

Zagrepčiti = zaskákati, zakřepčiti si. To-
sem si z-čil. Srub. 10. Vz Grepsiti.

Záhajčí, п., pozemek. Pck. Hol. 170.

Zahálka — čerta podhlávka. Zát. Př. X.
525. — Z. Rud. (pseud. Pav. Spurný), spis.
f 14. /3. 1899. maje 31 rok, Vz Nár. list.
1899. č. 82.

Zahálný. Vz Paučina.

Zahanbení, n, Vz Zát. Př. IV. odst. 10.

Zaháněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.

2. 335, Zahnati.

Záhata, záchata, záta, у, f. — prostora

mezi dvěma domy, bývá zahlazená. Neto-
lice. Kub. 159.

Záhaťa, pl., pozemek. Pck. Hol. 167.

Zahatať. Sv. Hata všecky kúty zahatá
(sněhem zavěje). Zát. Př. 229^a.

Zaházeti. Sr. Gb H. ml. III 2. 335.

Záhejčí, n, trať. Pck. Hol. 77.

Zaherděčiti si = zaklíti. Šeb. 102.

Zahl = zahnul, dial. Gb H. ml. III. 2. 245.

Záhlavník, u, m. = čásf ohlávky nahoře
na hlavě. Ott. XIII. 943.

Zahnašsko, a, n. pozemek. Pck. Hol. 73.