395

Zakutati co čím Železo tlusté, jímž se
oheň zakucuje. Har. J. 44. — se kam: do
haleny = zahaliti se. Horen. 146.

Zakutec, tce, m. = svéhlavec. Mus. ol.
1898. 120.

Zakjdati co čím: blátem. Cbč. S I. 279.

Zakvselení, n. = nevole Ezop. 226. 6.

Zaléciti ránu. Chč. (List. fil. 1898. 399.,
474. ), Alx. Nách. CLIX.

Zalefiti = zalepiti, zabiti klackem a p., ale
nikoli po řezníčku. Z. mycáka. Val Čes. 1.
X. 137. Sr. Zalepiti.

Zalehlý. Pokoušel se dotýkati strun dávno
z-hlých (přestávších zníti). Pal. Děj. III. 1.
196.

Zalehnouti čím Uši křikem zalehly. Us.

Zalepiti = zabiti. Z. králíka na oběd.
Horen. 264. a j. Vz předcház. Zalefiti.

Záleší, n., pole. Pck. Hol. 129.

Zaleželý. Dílo v rukopise z-lé. Vlč. Lit.
II. 243. Vz nasl.

Zaležeti mnoho času = bže ztráviti. Chč.
S. I. 356. — kdo. To dílo v rukopise z lo
(nevydalo se). Vlč. Lit. II 263.

Záležeti k čemu. Se vším právem, což
k tomu domu záleží. 1424. Vz Mšín 13.

Zalhaný. Byl tam na z-nou = na zapře-
nou. Mus. ol. 1898. 120.

Zalichvařiti si. Arb. Dom. 27.

Zaliteratiti si. Šml. V. 147.

Zalití, n. Zemřel z-tím krve. Sdl. Hr. XI.
90.

Zalknouti husu = udusiti. U Polné. Hoš.
102.

Záloča, pl., pozemek. Pck. Hol. 167.

Zalomadzgať koho = zabiti. Tak ťa
z-gam! Slov. Zat. Př. 256b.

Zaloučí, les na již. Mor. Šeb. 189_v

Zaloutnovati si = zajodlovati si. Čes. 1.

VIII. 378.

Založení, n. = iusidiae, úklady. Vodo.
(Mus. 1843. 149. )

Založić komu do kopca = připřáhnouti.
Slez. Lor. 81.

Zalužanský ze Zalužan Adam, f 1613.
Vz Fl δ. Písrn. I. 400.

Záluží, η, trať polní. Pck. Hol. 133.

Zalybotať sa = mihotavě se zatřpytiti.
Val. Čes. 1. X. 372.

Zamachaný v čem: v dluzích. Dač. II.
140.

Zamanutí, n. Cborobné z. Nár. list. 1898.
č. 83.

Zamarjovati si = říci: Ježíš Maria.
Jrsk. XXIII. 310. Sr. Márjovati.

Zámatný. Z. věci (glossa: pochybné).
XV. stol. Mus. br. 346.

Zámče. Na Zámčatech. U Petroviček
u Police. Sdl. Hr. V. 66.

Zaměiti = zamknouti. Zamčím. Brt. (Gb.
H. ml. III. 2 314. )

Zámečnický. Z. dílna. Vz KP. VIL 337. nn.

Zámečnictví, n. Vz KP. VIL 333. nn.

Zámek = panské sídlo. Do zámku s prav-
dou nechoď, neobstojíš. Sdl. Hr. VI. 12.

Zaměkěiti. Bychom byli v lásce zaměk-
ceni. 1564. List. fil. 1900. 235.

Zameknout m. zamknouti. Dšk. Vok. 32.

Zámělosť, i, f. = zámožnost. Ld. Sr. Zá-
mely.

Záměnnosť, Vertauschbarkeit. Mtc. 1897.
372.

Zaměňovatel, der Tauseher. Sterz. II.
1072.

Zaměřívati —zaměřovati. Pal. Rad. I. 366.

Záměrní příčina = konečná, finální. Pal.
Záp. I. 27. Vz Záměrný.

Záměrnosť, i, f. Jmenuje krásu jistou
z-stí. Pal. Pam. 692.

Záměrný. Z. čára při střílení (= vzdušná)
Ott. XVII. 411.

Zaměstkání. Vz Zát Př. 376b., 378b., XI.

Zametený. Z. cesta (zavátá). Šeb. 193.

Zámeza, pozemek. Pck. Hol. 133.

Zámezník, u, m., kopanice. Pck. Hol. 133.

Zámeznosť, i, f. Extrem. Pal. Děj. III.
1. 325.

Zamhliti. Hříchy mne z-ly. Modl. CLVIII.
147

Zámik, vz Slížik.

Zamikotati. Vyskočí (tancuje), až se mu
kosirek zamikoce (zatřepetá). Hořen. 335.

Zamilování. Vz Zát. Př. 87. nn., 376. nn.,
VII. odst. 3. c).

Zamilovánky. Za Šml. v VIL 1113. polož:
IX. 211.

Zamilovaný. Vz Zát. Př. 87 nn.

Zámina, y, i. záminka. Mus. 1898. 338.

Zamišovat = zaorávati. U Polné. Hoš. 102.

Zamítati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 371.

Zanikať zamykati. Dšk. Vok. 62.

Zamknouti co komu. (Na polo roztrže-
ný) dub mu ruce zamekl (sevřel). E/. op. 347.

Zamláknuť od smádu. Zát. Př. 69s. Co
z. znamená, Zát. neví.

Zamlčení. Vz Zát. Př. V. odst. 12.

Zamlklý jako čáp. Šml. VI. 64.

Zamlýnský, vinohrad na již. Mor. Šeb.
189.

Zamočený. Je dobre z. (zadlužený). Zát.
Př. 179b.

Zámoravka, y, f., sr. Zámoravčík.

Zámosko, а, п., místo Zámostsko, pole
za mostem. Pck. Hol. 155.

Zamotal, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

Zamračiti si = poplakati si. Jrsk. XXIII.
62. Sr. Mračiti.

Zamrazení, n. (očarování). Vz Mus. ol.
1897. 150.

Zamrlý = umrlý. Pardub. Kub. 159.

Zamrsknouti. Aby déšť pod krov ne-
zamrskoval. Sdl. Hr. VI. 38.

Zámrský Philadelphus, spis., 1550. —-1592.
Vz Flš. Písm. I. 393.

Zámršťka, y, f. Z. na biči (přiváže-li se
tenký konec к putině). Mus. ol. 1898. 120.
Vz Bič.

Zamrzliak, a, m. = sprosfák. Zát. Př. 41b.

Zamrznouti jak: na kameň, ako roh,
ako ocel, že len tak chrapští pod nohama
(chrupe). Slov. Zát. Př. 231a. Z-la voda ako
múr; Z-zne tela v krávě. Ib. 378a.

Zamrznutý = zamrzlý. Z. ako cibula.
Zát. Př. 378a.

Zámutník, a, n. Noví zákoníci slovúť
zámutníci (zámutný = smutný). XV. stol.
Mus. fil. 1897. 164.